Prameny › P140
Nařízení ulmské rady o šermířských školách (1514–1616)
Schmidův výpis popisuje šermířské kolbiště, chování diváků, dva pořadatele a střídání bratrstev. K roku 1609 zaznamenává také předchozí soutěž o právo uspořádat školu.
- Typ
- stanovy a řády
- Datum
- 1514; 1589, 1590, 1602; 1607; 1609; 1610; 1615; 1616
- Místo
- Ulm
- Bratrstvo
- Marxbrüder a Federfechter
- Edice
- výňatek: J. Chr. von Schmid, Schwäbisches Wörterbuch, Stuttgart 1831, s. 184–186, heslo Federfechter (P141); zmínka: C. Jäger 1831 (P151)
- Ověření
- známo z citace
- Relevance
- 5/5
Podrobnosti o prameni
- ID
- P140
- Typ
- stanovy a řády
- Datum
- 1514; 1589, 1590, 1602; 1607; 1609; 1610; 1615; 1616
- Místo
- Ulm
- Země (dnes)
- Německo
- Jazyk
- němčina
- Bratrstvo
- Marxbrüder a Federfechter
- Autor
- Rada mesta Ulm
- Archiv
- Stadtarchiv Ulm, Ratsprotokolle (podľa Schmida); kronika Veita Marchtalera (podľa Jägera)
- Signatura
- Stadtarchiv Ulm, A 3681, f. 232 (1565); A [6553], f. 35r–37v (1589, 1607, 1613); A 3673, ff. 121r–129v (1607–1609); A 3674, f. 397r–398v (1625)
- Edice
- výťah: J. Chr. von Schmid, Schwäbisches Wörterbuch, Stuttgart 1831, s. 184–186, heslo Federfechter (P141); zmienka: C. Jäger 1831 (P151)
- Digitalizace / záznam
- https://archive.org/details/11940843bsb
- Relevance
- relevance 5 z 5
- Ověření
- známo z citace
Citováno v
- P141 Schwäbisches Wörterbuch mit etymologischen und historischen Anmerkungen – heslá Federfechter, dussäck, Freifechter
- P151 Ulms Verfassungs-, bürgerliches und commercielles Leben im Mittelalter
- P155 Geschichte der Städteverfassung in Deutschland
Badatelské poznámky (slovensky)
- Ulmská nařízení známe z výtahu J. Chr.
- Úplná rukopisná znění zatím nepřečtena. 1514: kožešnickému řemeslu povolena Fechtschule; nikdo se nesmí vměšovat, ‚wenn einer geschlagen würde‘. 1589 (1590, 1602): do ohrazeného zápasiště smí jen ten, kdo šermuje. 1607: výtah uvádí zákaz vměšovat se do sporů šermířů, pískat, vysmívat se, křičet a zasahovat do ohrazeného zápasiště.
- Šermíři, účastníci vykonávající Schulrecht, radní a další významní lidé smějí k hrazení umístit obyčejné nízké „Schranden“ (patrně lavice).
- Věta o okenicích v obou tiscích nemá zápor, přesný smysl je třeba ověřit v rukopisech. 1609 a 1615: šermíři si volí dva ‚Inhalter oder Inspektoren‘ – jednoho ‚von der Feder‘, druhého z Marxbrüder; neposlušného smějí udeřit ‚die Stange, Dusaken‘ a vyvést z místa. 1609: ‚keinem Fechtmeister soll erlaubt seyn, eine Schule zu halten, er habe denn zuvor darum gefochten‘; žadatel musí mít při sobě Inhaltera; bratrstva se ve školách střídají. Roku 1610 jsou Inhaltery dva radní (Hans Abraham Ehinger, Veit Marchthaler), roku 1616 opět šermíři (tkadlec – mistr dlouhého meče, zedník – Freifechter); stěžují si, že ačkoli ‚nach des Schwerdes Gerechtigkeit unterschießen‘, cizí šermíři to nerespektují, nevyučení tovaryši vbíhají do ohrazeného prostoru navzdory pokutě 1 zlatý a používají se ‚unredliche … Künste‘.
- Poslední škola 1698.
- Autorem přílohy v Nicolaiově svazku je sám Schmid, který v ní cituje také privilegium 1487 podle Lersnera.
- Repertorium Policeyordnungen der Frühen Neuzeit uvádí pět signatur k Fechtschulordnungen a podrobná data obnovení pro roky 1589 a 1607.
- Předpis z 27. 6. 1565 již v názvu zakazuje vstup do ohrazeného prostoru.
- Stejný zákaz je předmětem nařízení z 27. 6. 1589.
- Kromě známých let je doložen Ruoff z 22. 4. 1625.
- Údaje pocházejí z repertáře, úplná znění dosud nedohledána.
- Signatury a jednotlivá data v
- Veřejné archivní karty A 3681, A 3673, A 3674 a A [6553] jsou ověřeny.
- Kniha K A [6553] (stará A 24) je datována od 1612 s pozdějšími dodatky.
- V katalogu mají všechny čtyři svazky nula snímků.
- Příslušné odkazy a náhradní prameny jsou v