Prameny › P338
Meister Johann Liechtenauers Kunst des Fechtens
Klasická edice a studie lichtenauerovské tradice, základ obvyklého názoru, že mistr zemřel před rokem 1389.
- Typ
- literatura
- Datum
- 1965
- Místo
- Mnichov
- Edice
- Münchener Texte und Untersuchungen zur deutschen Literatur des Mittelalters 13, München: C. H. Beck 1965
- Ověření
- text přečten
- Relevance
- 3/5
Podrobnosti o prameni
- ID
- P338
- Původní název
- Meister Johann Liechtenauers Kunst des Fechtens
- Typ
- literatura
- Datum
- 1965
- Místo
- München
- Jazyk
- němčina
- Autor
- Wierschin, Martin
- Edice
- Münchener Texte und Untersuchungen zur deutschen Literatur des Mittelalters 13, München: C. H. Beck 1965
- Digitalizace / záznam
- https://www.digitale-sammlungen.de/view/bsb00123294
- Relevance
- relevance 3 z 5
- Ověření
- text přečten
Citováno v
- P335 Origin of the Oldest German Fencing Manual Compilation (GNM Hs. 3227a)
Badatelské poznámky (slovensky)
- Základní edice a studie Liechtenauerovy tradice; citují ji Vodička 2019 (P335, s. 71–72: argumenty, že Liechtenauer byl v době zápisu 3227a mrtev) a Deutsche Biographie (úmrtí 1389).
- Nepřečteno – obstarat a prohlédnout kapitoly o osobě, dataci a původu (Lichtenau) a zjistit, zda Wierschin zná archivní doklady jména.
- Přečtena celá kapitola ‚Zur Person Meister Johann Liechtenauers‘, s. 67–73 (sn. 75–81).
- Archivní pátrání Wierschina: Augsburg, berní knihy 1510 – kněz Hans Lichtenauer (dominus), 1541 platí daň v Dillingenu; Ingolstadt, Stadtarchiv – Andre a Kunz Liechtenau 1463, Hans Liechtenauer, měšťan, v prodejních listinách 26. 4. 1462 a 15. 6. 1475 (Buchner, Archivinventare, s. 267 a 230), svobodný panský rod von Liechtenau v 16. stol.; Siebmacher VI,1,1 s. 159, T. 165; VI,1,2 s. 118, T. 74 (Johann Lichtenawer, nobilitace 1580 s doktorským diplomem – srov. ÖStA RAA 249.3); dolnorakouská větev 13.–15. stol. (Siebmacher IV,1,1 s. 271, T. 141); Regesta Boica IV s. 400 (30. 1. 1289) a rejstřík RB s. 228.
- ‚Der … Versuch, urkundliche Belege über den Meister zu finden, ist ohne Erfolg geblieben‘; Geheimes Hausarchiv Wittelsbach bez výsledku (válečné ztráty); ani Ringeck a Kal se nenašli.
- Datuje Liechtenauerův život ‚um die Mitte des 14.
- Jahrhunderts‘ (perfektum ‚hat … gehabt‘ v 3227a f. 13v, polemika proti ‚leychmeistere‘).
- Kalův seznam pokládá za fiktivní, chronologicky uspořádanou ‚Gesellschaft‘ (s. 72).
- Jádro: šermířští mistři nejsou bez práv ‚kempen‘ ze Sachsenspiegel (pugil Gerwardus, měšťan Goslaru 1154; s. 45–46); připravují šlechtice na soudní souboj během zákonné lhůty (‚Lehrtag‘ v norimberském soudním řádu) a při něm zastávají úlohu ‚warner‘ (s. 47–52, Thalhofer 1448/1459/1467, Kal); dvorní Schirmmeister (Ringeck) × měšťanský mistr s dočasnou službou u šlechtice (Kal, Thalhofer; s. 57–59); v 16. stol. řemeslníci-amatéři a ‚Gesellschaften‘ podle vzoru cechů s císařskými privilegii (od 1487; s. 60, 63).
- Pozn. 54: Regesta Boica XIII s. 345 – rozhodnutí císaře Zikmunda 9. 7. 1435 se zmínkou ‚Hans Dalhofer‘ (snad Thalhofer – Wierschin nejistý).