Prameny › P282
Soden 1860: šermířské školy v Norimberku 1601–1610 (vybrané pasáže)
Kriegs- und Sittengeschichte der Reichsstadt Nürnberg vom Ende des 16. Jahrhunderts bis 1631, Bd. 1 – Fechtschulen 1590–1615 (podľa Starkovej kroniky a zápisov rady)
Norimberské šermířské školy v letech 1590–1615 podle kroniky a zápisů městské rady: úmrtí na škole, vstupní poplatky a spor bratrstev.
- Typ
- literatura
- Datum
- 1860
- Místo
- Norimberk
- Bratrstvo
- Marxbrüder a Federfechter
- Edice
- F. von Soden, Kriegs- und Sittengeschichte der Reichsstadt Nürnberg, Bd. 1, Erlangen 1860 (MDZ bsb10021455)
- Ověření
- text přečten
- Relevance
- 3/5
Úplný překlad s původním zněním ↓
Pravidla v tomto prameni
Příběhy z tohoto pramene
Úplný překlad
1601: úmrtí člena Marxbrüder a šermířská škola ve prospěch jeho vdovy
Am 16. (28.) Mai erstach Endres Kameysen, ein Schlosser und Federfechter, einen Büttner hier, der ein Marxbruder war, Michel Herzog, aus Saalfeld gebürtig, auf der Fechtschule mit einem Rappier. Das Auge war so verletzt, daß der Verwundete am Pfingsttage den 30. Mai (9. Juni) daran starb. Kameysen kam ins Lochgefängniß und das Fechten wurde ihm verboten. Der nun entleibte Büttner sollte nun am folgenden Sonntag seine Fechtschule halten, und die hinterlassene Wittwe erhielt hiezu vom Rathe die Erlaubniß. Ein anderer Büttner, „der junge Sun“ genannt, der auch Marxbruder und guter Fechter war, hielt die Fechtschule für den Entleibten und ließ das Geld der Wittwe.
Dne 16. (28.) května Endres Kameysen, zámečník a Federfechter, bodl na šermířské škole rapírem místního bednáře Michela Herzoga, rodáka ze Saalfeldu, který byl členem Marxbrüder. Oko bylo poraněno tak těžce, že zraněný na následky zemřel o svatodušní neděli 30. května (9. června). Kameysen byl vsazen do vězení Loch a byl mu zakázán šerm. Zesnulý bednář měl následující neděli pořádat svou šermířskou školu a rada k tomu jeho vdově udělila svolení. Jiný bednář, zvaný 'mladý Slunce', rovněž člen Marxbrüder a dobrý šermíř, uspořádal školu místo zesnulého a výtěžek přenechal vdově.
1609: vstupní poplatek stanovený radou
Am Sonntag den 23. April (3. Mai) begannen wieder die Fechtschulen im Heilsbronner Hofe. Jeder Zuschauer mußte dem Fechtmeister, der die Schule hielt und mit den Wehren verlegte, einen Kreuzer geben. Sonst gab man nur drei Pfennige.
V neděli 23. dubna (3. května) se v Heilsbronner Hof opět začaly konat šermířské školy. Každý divák musel dát jeden krejcar mistru šermu, který školu pořádal a poskytoval zbraně. Dříve se dávaly pouze tři feniky.
1609–1610: stížnost pražských Federfechterů
Jörg Stephan und andere Federfechter zu Prag beschwerten sich schon im Oktober 1609 über Schmähworte, womit sie von etlichen Marxbrüdern in Nürnberg angegriffen worden. Der Rath fand keine Injurie darin und wies sie mit der Klage ab. Im Januar 1610 aber wiederholten Jörg Stephan und Consorten, Meister des langen Schwerts von der Feder zu Prag, ihre Beschwerden über die Marxbrüder zu Nürnberg. Der Rath beschloß zur Abhilfe dieser Klagen jene in diese Sache verwickelten Marxbrüder mit 24stündigem Arrest zu bestrafen und ließ den Federfechtern in Prag hierüber einen Schein unter dem Kanzlei-Signat ausstellen.
Jörg Stephan a další Federfechter v Praze si již v říjnu 1609 stěžovali na urážlivá slova, jimiž je napadli někteří norimberští Marxbrüder. Rada v nich neshledala urážku a stížnost zamítla. V lednu 1610 však Jörg Stephan a jeho druhové, mistři dlouhého meče od pera v Praze, své stížnosti proti norimberským Marxbrüder zopakovali. K jejich nápravě se rada usnesla potrestat dotčené Marxbrüder 24 hodinami vězení a nechala o tom pražským Federfechter vydat osvědčení pod kancelářskou pečetí.
1610: Marxbrüder přinuceni šermovat
Am Sonntag den 4. (14.) August hielt ein Federfechter im Heilsbronner Hofe hier wieder eine offene Fechtschule. Weil aber durchaus keine Marxbrüder dabei erschienen und die Federfechter mit ihren kaiserlichen Privilegien verachteten, sie auch nicht als Meister des langen Schwerts anerkennen, noch mit ihnen fechten wollten, so ließ der Rath am andern Tage vier Marxbrüder in's Loch schaffen, wo sie etliche Tage zur Strafe ihres Hochmuths lagen, ihre Atzungskosten zahlen und doch hernach fechten mußten, obgleich sie es nicht gerne thaten. Am nächst darauf folgenden Sonntag hielt ein Federfechter eine Fechtschule beim goldenen Stern hier, worauf die Marxbrüder wieder mit Unwillen fochten und den Kürzeren zogen.
V neděli 4. (14.) srpna zde jeden Federfechter opět uspořádal veřejnou šermířskou školu v Heilsbronner Hof. Protože se však nedostavili vůbec žádní Marxbrüder, jelikož Federfechtery a jejich císařskými privilegii pohrdali, nechtěli je uznávat za mistry dlouhého meče a odmítali s nimi šermovat, dala rada následujícího dne čtyři Marxbrüder zavřít do vězení Loch, kde za trest za svou zpupnost leželi několik dní, museli si hradit stravu a poté přece jen museli šermovat, ačkoli se jim nechtělo. Následující neděli uspořádal jeden Federfechter šermířskou školu zde U Zlaté hvězdy, při níž Marxbrüder opět bojovali neochotně a vedli si hůře.
Derselbe Wirth Hans Merkel hatte etliche Gänge im Hofe ringsherum übereinander gebaut und einige davon an eine gewisse Gesellschaft um ziemlich hohen Preis vermiethet, wofür dann jede Person noch besonders einen halben Batzen Standgeld geben wollte. Diese Einrichtung aber mißfiel dem Publikum. Der Rath befahl daher dem Sternwirth ernstlich, daß in Zukunft alle Gänge in seinem Hofe durchaus für Jedermann, Arme und Reiche, offen seyn sollten; auch dürfe Niemand mehr als drei Pfennige Standgeld zahlen.
Tentýž hostinský Hans Merkel vystavěl kolem dvora několik pater ochozů a některé z nich pronajal jisté společnosti za dosti vysokou cenu, přičemž každý měl navíc platit půl batzenu za místo k stání. Veřejnosti se toto uspořádání nelíbilo. Rada proto hostinskému od Hvězdy důrazně nařídila, aby napříště byly všechny ochozy v jeho dvoře přístupné všem, chudým i bohatým, a aby nikdo za místo k stání neplatil více než tři feniky.
Podrobnosti o prameni
- ID
- P282
- Původní název
- Kriegs- und Sittengeschichte der Reichsstadt Nürnberg vom Ende des 16. Jahrhunderts bis 1631, Bd. 1 – Fechtschulen 1590–1615 (podľa Starkovej kroniky a zápisov rady)
- Typ
- literatura
- Datum
- 1860
- Místo
- Norimberk
- Jazyk
- němčina
- Bratrstvo
- Marxbrüder a Federfechter
- Autor
- Franz von Soden
- Edice
- F. von Soden, Kriegs- und Sittengeschichte der Reichsstadt Nürnberg, Bd. 1, Erlangen 1860 (MDZ bsb10021455)
- Digitalizace / záznam
- https://archive.org/details/10021455bsb
- Relevance
- relevance 3 z 5
- Ověření
- text přečten
Badatelské poznámky (slovensky)
- Soden čerpá ze ‚Stark'sche Chronik‘ a z městských účtů a usnesení rady.
- Události: (1) 28. 6. 1590 – Fechtschule ‚wie an jedem Sonntag damals gebräuchlich‘, kterou pořádal bednář a Marxbruder; (2) 16. 5. 1601 – zámečník a Federfechter Endres Kameysen (Cameisen) bodl rapírem do oka bednáře a Marxbrudra Michela Herzoga ze Saalfeldu, který zemřel; vězení a zákaz šermu.
- Rada dovolila vdově nechat pořádat Fechtschule, kterou měl zesnulý pořádat následující neděli; Marxbruder ‚der junge Sun‘ ji pořádal za něj a výtěžek dal vdově.
- (3) 24. 8. 1608 – cizí voják ve škole ‚beim goldenen Stern‘ haněl Federfechtery, měšťané ho vyhnali kamením; zákaz Fechtschulen na 3 týdny, poté na prosbu povoleny.
- (4) 23. 4. 1609 – začátek sezóny v Heilsbronner Hof; rada nařídila, aby každý divák dal mistru šermu, ‚der die Schule hielt und mit den Wehren verlegte‘, krejcar místo dosavadních tří feniků.
- (5) Říjen 1609 a leden 1610 – Jörg Stephan a další ‚Meister des langen Schwerts von der Feder zu Prag‘ si stěžují na nadávky norimberských Marxbrüder; rada poprvé neshledala urážku, podruhé potrestala Marxbrüder 24hodinovým vězením a vydala Pražanům potvrzení pod kancelářskou pečetí.
- (6) 4. 8. 1610 – protože na Federfechterovu školu nepřišli Marxbrüder, kteří jejich privilegii pohrdali a nechtěli s nimi šermovat, rada dala čtyři Marxbrüder do vězení, museli zaplatit stravu ‚und doch hernach fechten‘; na další škole ‚beim goldenen Stern‘ prohráli.
- Hostinský Merkel pronajímal galerie dráže – rada nařídila, že galerie jsou pro všechny a nikdo nesmí platit více než tři feniky.
- (7) 5.–6. 7. 1612 při návštěvě císaře Matyáše – císařští trabanti šermovali na šermířské škole federfechtera Endrese Cameisena a následujícího dne trabant sám pořádal školu, vydělal přes 40 zl. a se svými porazil Marxbrüder.
- (8) 1615 – Aichler, starý obuvník a Freifechter, postižen mrtvicí cestou do školy; smrt Joachima Zapfa (již P081, příběh) – Soden dodává, že při každé škole musel být alespoň jeden ze dvou ‚verordneten Schulherren‘ z rady.
- Nürnberg, Handschriften 161 – ‚Cronica, Von Anfang und Erbauung der Stadt Nürnberg‘ do 1650 (rkp. 17. stol., 374 l.), v popisu heslo Federfechter; možná Sodenova předloha nebo příbuzná kronika – ověřit.