Prameny šermířských cechů
Jazyk stránky · Čeština

Prameny › P282

Soden 1860: šermířské školy v Norimberku 1601–1610 (vybrané pasáže)

Kriegs- und Sittengeschichte der Reichsstadt Nürnberg vom Ende des 16. Jahrhunderts bis 1631, Bd. 1 – Fechtschulen 1590–1615 (podľa Starkovej kroniky a zápisov rady)

Norimberské šermířské školy v letech 1590–1615 podle kroniky a zápisů městské rady: úmrtí na škole, vstupní poplatky a spor bratrstev.

Typ
literatura
Datum
1860
Místo
Norimberk
Bratrstvo
Marxbrüder a Federfechter
Edice
F. von Soden, Kriegs- und Sittengeschichte der Reichsstadt Nürnberg, Bd. 1, Erlangen 1860 (MDZ bsb10021455)
Ověření
text přečten
Relevance
3/5

Úplný překlad s původním zněním ↓

Pravidla v tomto prameni

Pasáže textu podle témat. Téma vede ke srovnání s jinými městy, článek k textu níže.

Příběhy z tohoto pramene

Úplný překlad

Pracovní překlad vychází z anglického nebo slovenského vydání. U každého odstavce je uvedeno původní znění.

Značka ¶ vedle pasáže odkazuje přímo na dané místo v textu.

1601: úmrtí člena Marxbrüder a šermířská škola ve prospěch jeho vdovy

Am 16. (28.) Mai erstach Endres Kameysen, ein Schlosser und Federfechter, einen Büttner hier, der ein Marxbruder war, Michel Herzog, aus Saalfeld gebürtig, auf der Fechtschule mit einem Rappier. Das Auge war so verletzt, daß der Verwundete am Pfingsttage den 30. Mai (9. Juni) daran starb. Kameysen kam ins Lochgefängniß und das Fechten wurde ihm verboten. Der nun entleibte Büttner sollte nun am folgenden Sonntag seine Fechtschule halten, und die hinterlassene Wittwe erhielt hiezu vom Rathe die Erlaubniß. Ein anderer Büttner, „der junge Sun“ genannt, der auch Marxbruder und guter Fechter war, hielt die Fechtschule für den Entleibten und ließ das Geld der Wittwe.

Dne 16. (28.) května Endres Kameysen, zámečník a Federfechter, bodl na šermířské škole rapírem místního bednáře Michela Herzoga, rodáka ze Saalfeldu, který byl členem Marxbrüder. Oko bylo poraněno tak těžce, že zraněný na následky zemřel o svatodušní neděli 30. května (9. června). Kameysen byl vsazen do vězení Loch a byl mu zakázán šerm. Zesnulý bednář měl následující neděli pořádat svou šermířskou školu a rada k tomu jeho vdově udělila svolení. Jiný bednář, zvaný 'mladý Slunce', rovněž člen Marxbrüder a dobrý šermíř, uspořádal školu místo zesnulého a výtěžek přenechal vdově.

¶ 1Zranění a smrt při šermuPrávo vést šermířskou školuPokuty a chování

1609: vstupní poplatek stanovený radou

Am Sonntag den 23. April (3. Mai) begannen wieder die Fechtschulen im Heilsbronner Hofe. Jeder Zuschauer mußte dem Fechtmeister, der die Schule hielt und mit den Wehren verlegte, einen Kreuzer geben. Sonst gab man nur drei Pfennige.

V neděli 23. dubna (3. května) se v Heilsbronner Hof opět začaly konat šermířské školy. Každý divák musel dát jeden krejcar mistru šermu, který školu pořádal a poskytoval zbraně. Dříve se dávaly pouze tři feniky.

¶ 2Mzdy a poplatky

1609–1610: stížnost pražských Federfechterů

Jörg Stephan und andere Federfechter zu Prag beschwerten sich schon im Oktober 1609 über Schmähworte, womit sie von etlichen Marxbrüdern in Nürnberg angegriffen worden. Der Rath fand keine Injurie darin und wies sie mit der Klage ab. Im Januar 1610 aber wiederholten Jörg Stephan und Consorten, Meister des langen Schwerts von der Feder zu Prag, ihre Beschwerden über die Marxbrüder zu Nürnberg. Der Rath beschloß zur Abhilfe dieser Klagen jene in diese Sache verwickelten Marxbrüder mit 24stündigem Arrest zu bestrafen und ließ den Federfechtern in Prag hierüber einen Schein unter dem Kanzlei-Signat ausstellen.

Jörg Stephan a další Federfechter v Praze si již v říjnu 1609 stěžovali na urážlivá slova, jimiž je napadli někteří norimberští Marxbrüder. Rada v nich neshledala urážku a stížnost zamítla. V lednu 1610 však Jörg Stephan a jeho druhové, mistři dlouhého meče od pera v Praze, své stížnosti proti norimberským Marxbrüder zopakovali. K jejich nápravě se rada usnesla potrestat dotčené Marxbrüder 24 hodinami vězení a nechala o tom pražským Federfechter vydat osvědčení pod kancelářskou pečetí.

¶ 3Dohled a rozhodováníPokuty a chování

1610: Marxbrüder přinuceni šermovat

Am Sonntag den 4. (14.) August hielt ein Federfechter im Heilsbronner Hofe hier wieder eine offene Fechtschule. Weil aber durchaus keine Marxbrüder dabei erschienen und die Federfechter mit ihren kaiserlichen Privilegien verachteten, sie auch nicht als Meister des langen Schwerts anerkennen, noch mit ihnen fechten wollten, so ließ der Rath am andern Tage vier Marxbrüder in's Loch schaffen, wo sie etliche Tage zur Strafe ihres Hochmuths lagen, ihre Atzungskosten zahlen und doch hernach fechten mußten, obgleich sie es nicht gerne thaten. Am nächst darauf folgenden Sonntag hielt ein Federfechter eine Fechtschule beim goldenen Stern hier, worauf die Marxbrüder wieder mit Unwillen fochten und den Kürzeren zogen.

V neděli 4. (14.) srpna zde jeden Federfechter opět uspořádal veřejnou šermířskou školu v Heilsbronner Hof. Protože se však nedostavili vůbec žádní Marxbrüder, jelikož Federfechtery a jejich císařskými privilegii pohrdali, nechtěli je uznávat za mistry dlouhého meče a odmítali s nimi šermovat, dala rada následujícího dne čtyři Marxbrüder zavřít do vězení Loch, kde za trest za svou zpupnost leželi několik dní, museli si hradit stravu a poté přece jen museli šermovat, ačkoli se jim nechtělo. Následující neděli uspořádal jeden Federfechter šermířskou školu zde U Zlaté hvězdy, při níž Marxbrüder opět bojovali neochotně a vedli si hůře.

¶ 4Dohled a rozhodováníPokuty a chování

Derselbe Wirth Hans Merkel hatte etliche Gänge im Hofe ringsherum übereinander gebaut und einige davon an eine gewisse Gesellschaft um ziemlich hohen Preis vermiethet, wofür dann jede Person noch besonders einen halben Batzen Standgeld geben wollte. Diese Einrichtung aber mißfiel dem Publikum. Der Rath befahl daher dem Sternwirth ernstlich, daß in Zukunft alle Gänge in seinem Hofe durchaus für Jedermann, Arme und Reiche, offen seyn sollten; auch dürfe Niemand mehr als drei Pfennige Standgeld zahlen.

Tentýž hostinský Hans Merkel vystavěl kolem dvora několik pater ochozů a některé z nich pronajal jisté společnosti za dosti vysokou cenu, přičemž každý měl navíc platit půl batzenu za místo k stání. Veřejnosti se toto uspořádání nelíbilo. Rada proto hostinskému od Hvězdy důrazně nařídila, aby napříště byly všechny ochozy v jeho dvoře přístupné všem, chudým i bohatým, a aby nikdo za místo k stání neplatil více než tři feniky.

¶ 5Mzdy a poplatky

Podrobnosti o prameni

ID
P282
Původní název
Kriegs- und Sittengeschichte der Reichsstadt Nürnberg vom Ende des 16. Jahrhunderts bis 1631, Bd. 1 – Fechtschulen 1590–1615 (podľa Starkovej kroniky a zápisov rady)
Typ
literatura
Datum
1860
Místo
Norimberk
Jazyk
němčina
Bratrstvo
Marxbrüder a Federfechter
Autor
Franz von Soden
Edice
F. von Soden, Kriegs- und Sittengeschichte der Reichsstadt Nürnberg, Bd. 1, Erlangen 1860 (MDZ bsb10021455)
Digitalizace / záznam
https://archive.org/details/10021455bsb
Relevance
relevance 3 z 5 kronika, spis nebo studie s obsáhlými doklady o pravidlech
Ověření
text přečten
Badatelské poznámky (slovensky)

Pracovní poznámky k prameni do vypracování redakčního textu. Jednotlivá zjištění, nikoli souvislý výklad.