Prameny šermířských cechů
Jazyk stránky · Čeština

Prameny › P039

Potvrzení dvanácti článků a udělení znaku svobodným šermířům od pera (Praha, 7. března 1607)

Rudolf II. potvrzuje dvanáct článků pro Federfechter a uděluje jim erb. Zakládací listina Federfechter.

Typ
stanovy a řády
Datum
7. března 1607
Místo
Praha
Bratrstvo
Federfechter (Greifenfels)
Edice
Český překlad: A. Šmíd (1848), s. 304–311 (P168); J. Tuček (1927), s. 95–106 (P009). Německý opis: Büsching (1817), s. 308–312 (P037), a vratislavské Libri definitionum IV (P115).
Ověření
čtená edice
Relevance
5/5

Úplný překlad s původním zněním ↓

Pravidla v tomto prameni

Pasáže textu podle témat. Téma vede ke srovnání s jinými městy, článek k textu níže.

Úplný překlad

Pracovní překlad vychází z anglického nebo slovenského vydání. U každého odstavce je uvedeno původní znění.

Značka ¶ vedle pasáže odkazuje přímo na dané místo v textu.

Článek 1: dobrá pověst a zkouška

Erstlich: Jeder, der die Kunst gelernet und sich des hernachgeschrieben Wappenkleinods gebrauchen will, soll an Ehren wohl verwahrt und eines untadelhaften Geschlechts seyn, und, ehe er zu einem Meister des langen Schwerts gemacht wird, in allen 7 ritterlichen Wehren fechten, auch im Paratschwert wohl geübt seyn.

Za prvé: každý, kdo se vyučil umění a chce užívat níže popsané erbovní znamení, musí být bezúhonné cti a bezúhonného původu, a než bude učiněn mistrem dlouhého meče, musí šermovat všemi 7 rytířskými zbraněmi a být také dobře vycvičen v užívání přehlídkového meče (Paratschwert, v českém textu „aparát“).

¶ 1Zbraně a výstrojZkouška a stupně

Článek 2: Obmann a hejtmani

Zum Andern sollen aus solchen kayserlich Gefreiten neben einem Obmann noch 4 Hauptleut unterschiedlicher Orten erwählet werden, wo einer stürbe oder verreiste, ein Anderer an sein Statt erwählet werden.

Za druhé: z těch, jimž císař takto udělil privilegium, mají být kromě jednoho Obmanna (představeného) zvoleni 4 hejtmani z různých míst; pokud by některý zemřel nebo odešel, má být na jeho místo zvolen jiný.

¶ 2Dohled a rozhodování

Článek 3: všeobecná šermířská škola v Praze a zkouška s mečem

Zum Dritten, damit solche kaiserliche Freiheit in Acht genommen werd, soll nit ein jeder ungeschickter Meister dessen theilhaftig oder fähig werden, und soll der, der solcher Gnad genießen will, auf die Generalschul, so jährlichen Sonntag nach St. Veitstag, oder wo er in der Pfingstwochen gefiel, 8 Tag hernacher zu Prag soll gehalten werden, erscheinen und durch glaubwürdig Urkunden darthun, wo er gelernt und von wem er gefreiet, auch ob er ehrlich geboren, darnach sich vom Obmann und Hauptleuten im Schwert vom Gegentheil probiren lassen. Wann er gleich geschlagen wird, und er einem Andern auch steil Blutrührn schlägt, soll er zum Meister des langen Schwert unverhindert gemacht und ein kaiserlicher Gefreiter von der Federn geschrieben werden. Jedoch sollen diejenigen Meister, so alt und erfahren, und ihrer Kunst halben vorhin wohl bekannt sein, ihre Proben an Fürsten- und Herrenhöfen, auch fürnehmen Städten verricht, vom Obmann und Hauptleuten ohne weiter Proben zu Meistern des langen Schwerts gemacht und eingeschrieben werden.

Za třetí: aby byla tato císařská svoboda náležitě vážena, nemá na ní mít podíl ani na ni mít nárok každý nezkušený mistr. Kdo chce této milosti požívat, má se dostavit na všeobecnou šermířskou školu, která se má konat každoročně v Praze v neděli po svátku svatého Víta, nebo pokud by tato neděle připadla na svatodušní týden, o osm dní později, a věrohodnými doklady prokázat, kde se učil a kdo jej prohlásil za svobodného, a také zda pochází z manželského lože; poté se má pod dohledem obmana a hejtmanů dát protistranou přezkoušet v meči. I kdyby byl zasažen, pokud také sám zasadí druhému krvácející zásah (steil Blutrührn, „strmý“ krvácející zásah), má být bez překážek učiněn mistrem dlouhého meče a zapsán jako císařský svobodný šermíř péra. Avšak mistři staří a zkušení, kteří jsou již svým uměním dobře známi a vykonali své zkoušky na dvorech knížat a pánů a ve významných městech, mají být obmanem a hejtmany učiněni mistry dlouhého meče a zapsáni bez dalších zkoušek.

¶ 3Platné zásahy a krevZkouška a stupněDny a svátky

Článek 4: stříbrný odlitek erbu

Zum Vierten soll einem solchen Probirten alsbalden ein Abguß von Silber des erlangten kaiserlichen Wappens, so zuvorn im Stahel als ein Petschaft geschnitten, offentlich vor Mäniglich uf der Schul zugestellt werden, darein er seinen Namen graben lassen, und sich dessen als ein Wappengenoß, wo er vorher keiner wär, zum Sigill gebrauchen, und umb solche Begnadigung gegen kaiserliche Mayestät und den verordneten Obmann und Hauptleuten bedanken, und soll der Unkosten von dem Einkommen, im 6. Articul vermeldt, genommen werden.

Za čtvrté: takovému vyzkoušenému muži má být ihned, veřejně přede všemi na šermířské škole, předán opatřený stříbrný odlitek císařského znaku, předtím vyrytého do oceli jako pečetidlo; nechá si do něj vyrýt své jméno a bude jej užívat jako své pečetidlo coby nositel erbu (Wappengenoß), pokud jím dříve nebyl, a za tuto milost poděkuje Jeho Císařskému Veličenstvu i ustanovenému Obmannovi a hejtmanům. Náklady budou uhrazeny z příjmů uvedených v 6. článku.

¶ 4Zkouška a stupně

Článek 5: staří mistři

Zum Fünften, den alten Meistern, so dem Fechten nicht mehr nachziehen, soll solcher Abguß auch geschicket werden zu einer Verehrung, und sollen der Freiheit theilhafftig seyn, damit dieselben desto mehr Ursach haben, andere junge Fechter die geheimen Stück und Vorthel zuunterweisen.

Za páté: takový odlitek má být jako projev úcty zaslán také starým mistrům, kteří již za šermem necestují, a mají mít podíl na této svobodě, aby měli tím více důvodů učit jiné mladé šermíře tajným kusům a výhodám (Vorthel).

¶ 5

Článek 6: pokladna

Zum Sechsten soll ein Laden angestellet werden, darein ein jeder junger Meister, so gefreiet worden, alsbalden ein Thaler legen, und ein Meister des langen Schwerts auch ein Thaler, und die Geldbußen, so gefallen, darein gelegt werden.

Za šesté: má být zřízena truhlice (společná pokladna), do níž každý mladý mistr, který byl prohlášen za svobodného, ihned vloží jeden tolar a mistr dlouhého meče rovněž jeden tolar a do níž se budou ukládat peníze z uložených pokut.

¶ 6Zkouška a stupně

Článek 7: veřejné ohlášení žáka

Zum Siebenten soll kein Schüler fürgestellet werden, er hab dann 4 Wochen oder zum wenigsten 14 Tag sein Namen sammt des Meisters, der ihn freien soll, offentlich an gewöhnlichen Orten angeschlagen, damit man vernehme, daß er von ehrlichen Eltern geboren, und ein guten Namen hab.

Za sedmé: žádný žák nesmí být předveden (ke zkoušce), pokud jeho jméno spolu se jménem mistra, který jej má prohlásit za svobodného, nebylo po 4 týdny, nebo alespoň 14 dní, veřejně vyvěšeno na obvyklých místech, aby bylo možné zjistit, že pochází z počestných rodičů a má dobrou pověst.

¶ 7Zkouška a stupně

Článek 8: kdo smí v Praze vést školu

Zum Achten soll keiner zugelassen werden, Schul zu Prag zuhalten, der nicht uff obbesagte Weis gefreiet worden, oder bewiesen, daß er anderer Orten 12 Meister leger (sic) überbracht; und soll er verbunden seyn, 2 Schul hernach zufechten. Hätt er aber nöthig zuverreisen, soll er vor Erlaubniß nehmen.

Za osmé: nikdo nesmí být připuštěn k pořádání šermířské školy v Praze, pokud nebyl výše uvedeným způsobem prohlášen za svobodného nebo neprokázal, že odjinud přinesl „leger“ (?) 12 mistrů (snad záznamy o šermu s dvanácti mistry; „sic“ pochází od Baadera); a poté bude povinen šermovat na 2 školách. Pokud by však potřeboval odcestovat, musí si nejprve vyžádat svolení.

¶ 8Právo vést šermířskou školu

Článek 9: zákaz vyučovat Židy

Zum Neunten soll keiner keinen Juden, wie Marxbrüder, nur umb schnöden Gewinns willen lernen, welche Unzier den Christen verweislich ist. Da ein solcher käm, soll er abgeschafft werden. Da einer darüber ein Juden oder Ungetauften lernete, soll derselbig ein Jahr die Schulen müssiggehen oder umb Geld gestraft werden.

Za deváté: nikdo nesmí vyučovat žádného Žida, jak to činí Marxbrüder, jen pro mrzký zisk, neboť tato nepatřičnost je křesťanům k hanbě. Kdyby takový člověk přišel, má být poslán pryč. Kdo by přesto vyučoval Žida nebo nepokřtěného člověka, nesmí po dobu jednoho roku navštěvovat šermířské školy, nebo zaplatí peněžitou pokutu.

¶ 9Právo vést šermířskou školu

Článek 10: spory

Zum Zehnten: Wann Stritt Fechtens halben entstehen, solls nirgend anderst als zu Prag vor den Verordneten Obmann und Hauptleuten ausgetragen werden, und was dieselben erkennen, dabey verbleiben.

Za desáté: vzniknou-li spory týkající se šermu, nebudou řešeny nikde jinde než v Praze před ustanoveným vrchním rozhodčím (Obmann) a kapitány a jejich rozhodnutí bude platit.

¶ 10Dohled a rozhodování

Článek 11: kniha mistrů

Zum Eilften soll ein Buch aufgericht werden, darein geschrieben der Obmann, Haupleut der kaiserlichen Freiheiten des langen Schwerts von der Federn und wer an ihr Stell kommt, desgleichen die uf der Generalschul zu Meistern gemacht werden, oder sonsten darfür gehalten werden. Darzu geschrieben wird die Geschicklichkeit im Fechten, damit man inkünftig den Ausbund zum Obmann und Hauptleuten nehmen könn. Das Buch sammt dem großen Insiegel und klein Petschaft soll der Obmann verwahren.

Za jedenácté: bude založena kniha, do níž budou zapsáni Obmann a hejtmani císařských svobod dlouhého meče od Pera i ti, kdo nastoupí na jejich místo, a rovněž ti, kteří budou na všeobecné šermířské škole ustanoveni mistry nebo budou jinak za mistry uznáváni. Budou v ní zaznamenány jejich šermířské dovednosti, aby v budoucnu mohli být za Obmanna a hejtmany vybíráni ti nejlepší. Knihu bude Obmann uchovávat spolu s velkou pečetí a malým pečetidlem.

¶ 11

Článek 12: kázeň

Zum Zwölften sollen Obmann und Hauptleut darob seyn, daß zuvorderst Gottes Ehr gefördert, Schelten und Fluchen und Uneinigkeit, auch unnütze üppige Wort abgeschafft werden, und die Verbrechen an Geld oder sonst strafen.

Za dvanácté: Obmann a hejtmani mají dbát na to, aby především byla zvelebována Boží čest, aby bylo odstraněno spílání, klení a sváry i plané a oplzlé řeči, a mají provinění trestat pokutami či jinak.

¶ 12Pokuty a chování

Zbraně

Das Wappen soll sein ein quartirter Schild, dessen Hinteruntertheil weiß, der ober roth, der vorder unten blob, oben gelb, darein 2 bloße Schwerter kreuzweis mit vergüldten Knöpfen und Schäften, und anstatt des Kreuz mit gelben Adlersflügeln, ihre Tatzen einwarts kehrend. Von beiden obern Ecken aus einer Wolken bis auf die Mitten des Schilds erscheinen zween Mannsarm mit zusammengeschlagenen Händen, darinnen mit dem Spitz unter sich ein Schreibfedern haltend, auf dem Schild ein frey offner adelicher Turnierhelm, zur linken mit rothen und weiß, zur rechten Seiten gelb und blob Helmdecken, auch darob ein goldfarb königliche Kron. Darauf erscheint vorwärts ein gekrönter gelber oder goldfarber Greif mit ausgeschlagener Zungen, ausgebreiteten Flügeln und zwischen die Füß geflochtnem Schwanz, in beiden seinen Klauen über sich zum Streich ein bloßes Schwert mit vergüldtem Knopf und Kreuz und Ritterschaf haltend.

Znakem má být čtvrcený štít, zadní dolní pole bílé, horní červené, přední dolní modré, horní žluté; na něm 2 obnažené meče křížem se zlacenými hlavicemi a jílci a namísto příček žlutá orlí křídla s pařáty obrácenými dovnitř. Z obou horních rohů vystupují z oblaku dvě mužské paže sahající do středu štítu, se sepjatýma rukama držícíma psací brk hrotem dolů. Na štítě volná otevřená šlechtická turnajová přilba, vlevo s červenými a bílými přikryvadly, vpravo se žlutými a modrými, a nad ní zlatá královská koruna. Na ní se objevuje čelně obrácený korunovaný žlutý či zlatý gryf s vyplazeným jazykem, rozepjatými křídly a ocasem propleteným mezi nohama, který v obou pařátech nad sebou drží k úderu připravený obnažený meč se zlacenou hlavicí, záštitou a jílcem (Ritterschaf).

¶ 13

Potvrzení a sankce

Alsdann solch adelich Wappen und Kleinod sollen die Meister der Freifechter von der Feder führen und gebrauchen, sollen auch ihre aufgerichte Articul kräftig seyn, und sich deren ihrer Nothdurft nach gebrauchen, von Allermänniglich unverhindert. Und gebieten darauf allen Churfürsten, Fürsten und Geistlichen und Weltlichen etc., im Reich und kaiserlichen Erbländern ernstlich mit diesem Brief, daß vorgedachte Meister und Gesellschaft der Freifechter von der Federn bey dieser kaiserlichen Bestätigung zusammt dem ertheilten adelichen Kleinod und Wappen ruhiglich gelassen, sich deren erfreuen und genießen und von kaiserlicher Mayestät wegen dabey sollen gehandhabt, geschützt und geschirmet werden, und daran kein Eintrag geschehen, als lieb einem Jeden seye, kaiserlich schwere Ungnad und Straf und darzu 30 Mark löthig Golds zuvermeiden, die halb zu kaiserlicher Kammer, und der ander halb Theil den Freifechtern von der Feder unnachlässig folgen soll.

Tento ušlechtilý erb a znamení pak mají mistři svobodných šermířů od pera nosit a užívat; rovněž jejich zavedené články mají zůstat v platnosti a mají se jimi podle potřeby řídit, aniž by jim v tom kdokoli bránil. A tímto listem důrazně přikazujeme všem kurfiřtům, knížatům, duchovním i světským atd. v říši a v císařských dědičných zemích, aby výše uvedení mistři a společnost svobodných šermířů od pera byli ponecháni v pokoji při této císařské konfirmaci spolu s uděleným ušlechtilým znamením a erbem, aby se z nich mohli těšit a užívat jich a aby při nich byli jménem Jeho císařského Veličenstva zachováváni, chráněni a hájeni a aby do jejich práv nebylo zasahováno, chce-li se každý vyvarovat těžké císařské nemilosti a trestu a navíc pokuty 30 hřiven ryzího zlata, z níž má polovina bez prominutí připadnout císařské komoře a druhá polovina svobodným šermířům od pera.

¶ 14

Podrobnosti o prameni

ID
P039
Typ
stanovy a řády
Datum
7. března 1607
Místo
Praha
Země (dnes)
Česko
Jazyk
němčina, čeština
Bratrstvo
Federfechter (Greifenfels)
Autor
Rudolf II., cisár
Archiv
Archiv hlavního města Prahy, Sbírka papírových listin I (podľa katalógu AHMP); odpis vo vratislavskom ‚Liber definitionum‘ (Büsching); pergamenový originál erbového listu nezistený
Signatura
PPL I - 47 (‚7.3.1607 • Pořádek cechu fechtýřského‘; popis v katalógu AHMP: ‚čes., kniha, vidimus staroměstských z r. 1609‘ – overené v katalógu)
Edice
Český preklad: A. Šmíd (1848), s. 304–311 (P168); J. Tuček (1927), s. 95–106 (P009). Nemecký odpis: Büsching (1817), s. 308–312 (P037), a vratislavské Libri definitionum IV (P115).
Digitalizace / záznam
https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/uuid/uuid:4cbdf4d8-4956-11e4-928a-001b63bd97ba
Relevance
relevance 5 z 5 normativní text: stanovy, privilegium, školní řád
Ověření
čtená edice

Citováno v

Badatelské poznámky (slovensky)

Pracovní poznámky k prameni do vypracování redakčního textu. Jednotlivá zjištění, nikoli souvislý výklad.