Prameny šermířských cechů
Jazyk stránky · Čeština

Prameny › P059

Giovanni dall’Agocchie, Dell’arte di scrimia (Benátky 1572) – pasáž o zkoušce a privilegiu mistrů (kniha I)

Dell'arte di scrimia libri tre

Připomínka zaniklé boloňské praxe: uchazeč musel znát teorii a opravovat žáka, který záměrně chyboval.

Typ
literatura
Datum
1572
Místo
Benátky
Ověření
čtená edice
Relevance
3/5

Úplný překlad s původním zněním ↓

Pravidla v tomto prameni

Pasáže textu podle témat. Téma vede ke srovnání s jinými městy, článek k textu níže.

Úplný překlad

Pracovní překlad vychází z anglického nebo slovenského vydání. U každého odstavce je uvedeno původní znění.

Značka ¶ vedle pasáže odkazuje přímo na dané místo v textu.

O ustanovování mistrů (kniha I)

Ma alcuni Maestri di quest’arte a mal fine l’indrizzano: percioche non sapendo che la Theorica, & la prattica siano diuerse; come prima posseggono un poco di prattica, si mettono ad insegnare: Il che solo procede, perche è andata in obliuione quell’antica usanza della creatione de’ Maestri.

Někteří mistři však toto umění přivádějí ke špatnému konci: nevědí, že teorie a praxe jsou dvě různé věci, a jakmile získají trochu praxe, pustí se do vyučování. To pramení pouze z toho, že starý zvyk ustanovování mistrů upadl v zapomnění.

¶ 1

Et sappiate, che da non molto tempo indietro, si come douendosi inuiare alcuno all’eccellente grado del dottorato; prima se ne fa con diligente esamine il saggio, & poi come è giudicato sofficiente, se gli dà il priuilegio; Cosi ancora ne’ Maestri di schermire si osseruaua: imperò che prima si essaminauano quelli, che ad altri uoleuano insegnare, se essi sapeuano la Theorica dello schermo, & tutte l’altre cose a essa necessarie; & poi gli metteuano uno scolare a fronte, facendo che tirasse male i colpi, & male si ponesse nelle Guardie: & ciò per intendere, se colui conosceua in che cosa lo scolar peccasse.

A vězte, že ještě nedávno, podobně jako když má někdo dosáhnout znamenitého stupně doktorátu, nejprve podstoupí důkladnou zkoušku a poté, je-li shledán způsobilým, obdrží privilegium – tak se postupovalo i u mistrů šermu: nejprve byli ti, kdo chtěli vyučovat ostatní, zkoušeni, zda znají teorii šermu a vše ostatní, co je k němu zapotřebí; poté před ně postavili žáka, kterému uložili, aby své údery prováděl chybně a zaujímal nesprávné střehy – a to proto, aby se zjistilo, zda uchazeč rozpozná, v čem žák chybuje.

¶ 2Zkouška a stupně

Dopo questo ne faceuano saggio con diuersi buoni scolari; co’ quali, com’egli fosse riuscito sufficiente; da gli altri Maestri era priuilegiato, & con le sue patenti poteua aprire scola; & questi tali erano Maestri authentici: Cosa ueramente degna di tant’arte: Perche permettere non si dourebbe, che alcuno insegnasse quello di che a sufficienza instrutto non fosse.

Poté jej zkoušeli s několika dobrými žáky; a když se v šermu s nimi dostatečně osvědčil, ostatní mistři mu udělili privilegium a se svými listinami (patenti) mohl otevřít školu; takoví byli řádní mistři. Věc vskutku hodná tak velikého umění, neboť nikomu by nemělo být dovoleno vyučovat tomu, v čem sám nebyl dostatečně vyučen.

¶ 3Právo vést šermířskou školu

Lep. Fanno gran male quelli, per la cui colpa le buone usanze mancano. Gio. Questo è difetto del tempo, che a lungo andare ogni cosa corrompe: & de’ Maestri ancora, che lasciano annullare le ragioni de’ lor priuilegi.

Lepido: Ti, jejichž vinou zanikají dobré zvyky, působí velikou škodu. Giovanni: To je vina času, který nakonec všechno kazí, a také mistrů, kteří nechávají práva plynoucí ze svých privilegií zanikat.

¶ 4

Podrobnosti o prameni

ID
P059
Původní název
Dell'arte di scrimia libri tre
Typ
literatura
Datum
1572
Místo
Venezia
Země (dnes)
Itálie
Jazyk
italština
Autor
Dall'Agocchie, Giovanni
Digitalizace / záznam
https://archive.org/details/dellartediscrimi00agoc
Relevance
relevance 3 z 5 kronika, spis nebo studie s obsáhlými doklady o pravidlech
Ověření
čtená edice
Badatelské poznámky (slovensky)

Pracovní poznámky k prameni do vypracování redakčního textu. Jednotlivá zjištění, nikoli souvislý výklad.