Prameny šermířských cechů
Jazyk stránky · Čeština

Prameny › P074

Šermířský řád kožešníka Hanse Tägenschera (Solothurn, 23. července 1546)

Ordnunge des fåchtens halb

Kožešník Hans Tägenscher sděluje radě, jak bude za úplatu vyučovat šerm: vstupní poplatek, pět seků a další prvky náležející ke školnímu právu.

Typ
stanovy a řády
Datum
23. července 1546
Místo
Solothurn
Edice
SSRQ SO I/2 (Ch. Studer, Aarau 1987), Nr. 239, s. 332–333; znovu Jaquet, SZG 73/2 (2023), s. 123–125
Ověření
čtená edice
Relevance
5/5

Úplný překlad s původním zněním ↓

Pravidla v tomto prameni

Pasáže textu podle témat. Téma vede ke srovnání s jinými městy, článek k textu níže.

Osoby v tomto prameni (1)

Úplný překlad

Pracovní překlad vychází z anglického nebo slovenského vydání. U každého odstavce je uvedeno původní znění.

Značka ¶ vedle pasáže odkazuje přímo na dané místo v textu.

Preambule

Es ist vor Sch. & R. erschinen der ersam Hans Tägenscher der kürsiner unnd angezoygt, wie er willens ein fächttschule zehalltten unnd mencklich umb sin gelltte in nachfolgender gestalltte zeleren:

Před rychtáře a radu předstoupil ctihodný Hans Tägenscher, kožešník, a prohlásil, že hodlá pořádat šermířskou školu a každého za jeho peníze vyučovat následujícím způsobem:

¶ 1Právo vést šermířskou školu

Poplatky a výuka (body 1–5)

[1] Unnd anfencklich, wollicher lust habe von ine fechten zelernen, derselb sol zu dem ersten vier Schilling uff das schwärttschiltt legen.

[1] Za prvé: kdo se od něho chce učit šermu, nechť nejprve složí čtyři šilinky na mečový štítek (schwärttschiltt).

¶ 2Právo vést šermířskou školu

[2] Darnach so wil er im die fünff how, darzuo ein uffheben, ein niderlegen, vier niderstellen, dry usgang, drü stuck vor dem mann, wollichs zu einem schuirecht gehört, leren. Von sollichen stucken sol ime ein jeder einen gulldin ze lone geben.

[2] [Redakční shrnutí] Pasáž vypočítává repertoár, který si měl žák osvojit.

¶ 3Právo vést šermířskou školu

[3] Lernet aber er die fünff how nitt, oder vermeyndte, er wäre nit so geschickt, das er sy lernen kondte, so ist er im nützit schulldig.

[3] Jestliže se však nenaučí oněch pět seků nebo usoudí, že není dostatečně zdatný, aby se je dokázal naučit, nic mu nedluží.

¶ 4Právo vést šermířskou školu

[4] Er hat sich ouch erlutrott, das er niemande dhein andere stucke, dann wie obgemelltt, umb ein gulldin wil leren, damitte einer hienach nit mochtte sprechen, er müsste einen alle kunst umb einen gulldin leren.

[4] Rovněž prohlásil, že za jeden zlatý nebude nikoho učit jiným kusům než těm uvedeným, aby pak nikdo nemohl říci, že jej měl za jeden zlatý naučit celému umění.

¶ 5

[5] So aber einer andern stucke darzuo von ime lernen wolte, den wil er gern wytter umb sin zimlich gellte underrichten.

[5] Pokud se však od něj někdo bude chtít navíc naučit další kusy, rád jej bude dále vyučovat za přiměřenou odměnu.

¶ 6Právo vést šermířskou školu

Pokuty (položka 6)

[6] Und darmitte mencklich der sich ergibt, obgemellte mannszucht zelernen, sich dester bas wüsse zehalltten, sind diß nachvollgende straffen, denen so sich ungehorsam erzoygten, oder sumig würden, uffgesatzt: Nämlich wollicher by Gottes namen in zornes wyse schweren, der ist ein Fryburg schilling zuobuoß verfallen. Und so einer ein gewer muottwillig hinwäg werfft, oder nitt recht niderlegt, ist ouch ein Fryburg Schilling verfallen. Wollicher ouch den andern heyß liegen, sol ouch jetz gemelltte büß geben. Unnd so einer ein unlutt oder koppen lasst, deßglychen die bestimpte stunde versumpt unnd nitt in der fächtschul erschint, ist ouch, so dick es zeschullden kompt, ein Fryburg Schilling verfallen, und sol das gellt in ein buchsen gelegt und durch die schüler verzert werden.

[6] A aby každý, kdo se hodlá učit řečené mužné kázni (mannszucht), lépe věděl, jak se má chovat, stanoví se následující tresty pro ty, kteří se ukážou neposlušnými nebo nedbalými: totiž kdo v hněvu kleje při jménu Božím, zaplatí pokutu jednoho fribourského šilinku. A kdo svévolně odhodí zbraň nebo ji řádně neodloží, zaplatí rovněž jeden fribourský šilink. Kdo jiného nazve lhářem, zaplatí také právě uvedenou pokutu. A kdo upustí větry nebo si říhne a stejně tak kdo zmešká stanovenou hodinu a nedostaví se do šermířské školy, zaplatí rovněž jeden fribourský šilink pokaždé, když se tím proviní; a peníze budou ukládány do pokladničky a žáci je utratí.

¶ 7Pokuty a chování

Řád výuky, cvičení a poslušnosti (body 7–9)

[7] Und so einer in einem gleer uffhörtt, sol er die andern ligen lassen, biß er ußgelertt hatt, alls dann mag er in einem andern wol anfachen.

[7] A kdo začne s jedním výukovým kurzem (gleer), nechť ostatní ponechá stranou, dokud jej nedokončí; poté může začít další.

¶ 8

[8] Und so der fächtmeyster si all hatt ußgelert, wil er sy in der wochen zwen tage, nämlich uff dem zinstage unnd donstage, damitte sy des fächtens nitt vergässen, widerum üben.

[8] A až je šermířský mistr všechny vyučí, bude je znovu cvičit dva dny v týdnu, totiž v úterý a ve čtvrtek, aby svůj šerm nezapomněli.

¶ 9Dny a svátky

[9] Und diewyl fächten ein löbliche manßzucht ist, und der jugend wol anstatt, wollen obgemellten min herrn, das wollich sich in die fächttschule ergeben, in allen obgenantten stücken gehorsam syen; dan si den fächtmeyster darby handhaben unnd schützen werden, deßhalb mag sich ein jeder darnach wüssen zeschicken.

[9] A poněvadž je šerm chvályhodnou mužnou disciplínou a mládeži dobře sluší, přejí si řečení páni, aby ti, kdo vstoupí do šermířské školy, byli poslušni ve všech výše uvedených bodech; neboť v tom budou šermířského mistra podporovat a chránit; ať tedy každý ví, jak se podle toho zachovat.

¶ 10Pokuty a chování

Podrobnosti o prameni

ID
P074
Původní název
Ordnunge des fåchtens halb
Typ
stanovy a řády
Datum
23. července 1546
Místo
Solothurn
Země (dnes)
Švýcarsko
Jazyk
němčina
Autor
Rada mesta Solothurn (pre kožušníka Hansa Tägenschera)
Archiv
Staatsarchiv Solothurn, Mandatenbuch 1, s. 358 n. (podľa edície: ‚MB 1 S. 358f.‘)
Edice
SSRQ SO I/2 (Ch. Studer, Aarau 1987), Nr. 239, s. 332–333; znova Jaquet, SZG 73/2 (2023), s. 123–125
Digitalizace / záznam
https://www.ssrq-sds-fds.ch/online/SO_I_2/SO_I_2.pdf
Relevance
relevance 5 z 5 normativní text: stanovy, privilegium, školní řád
Ověření
čtená edice
Badatelské poznámky (slovensky)

Pracovní poznámky k prameni do vypracování redakčního textu. Jednotlivá zjištění, nikoli souvislý výklad.