Prameny šermířských cechů
Jazyk stránky · Čeština

Prameny › P124

Dva diplomy provostů „v užívání a umění palestriny“ (Perpignan, 26. dubna a 4. září 1519)

in usu et arte palestrine

Podrobný postup zkoušky: mistr představí svého žáka jinému mistrovi jako kmotrovi; uchazeč se utká s mistry v předepsaných zbraních a je jednomyslně schválen.

Typ
listina a archivní záznam
Datum
26. dubna 1519; 4. září 1519
Místo
Perpignan (Roussillon, tehdy Aragonská koruna)
Bratrstvo
Francouzská společenstva mistrů šermu
Edice
Champollion-Figeac, Documents historiques inédits IV (1848), N° XVII, s. 359–363 (oznámil Henry, Perpignan)
Ověření
čtená edice
Relevance
4/5

Úplný překlad s původním zněním ↓

Pravidla v tomto prameni

Pasáže textu podle témat. Téma vede ke srovnání s jinými městy, článek k textu níže.

Příběhy z tohoto pramene

Osoby v tomto prameni (4)

Úplný překlad

Pracovní překlad vychází z anglického nebo slovenského vydání. U každého odstavce je uvedeno původní znění.

Značka ¶ vedle pasáže odkazuje přímo na dané místo v textu.

Č. 1: Petrus Fomos, prévôt jedenácti zbraní (26. dubna 1519) – arenga

In Christi nomine ejusque gloriosissime genitricis Virginis Marie, totiusque curie triumphantis nominibus humiliter imploratis: Cum armorum usus vetustate et consuetudine roboratus ab imperatoribus, regibus, principibus, ducibus, comitibus, marchionibusque auctoritate quamplurimum sit illustratus; cum non solum imperatoriam magestatem legibus oporteat armari, sed etiam quamplurimum et necessario armis expediat decorari, quem ubertiori privilegio attolli convenit cum tendat ad superbiam repellendam, que sacro juris consilio, ymo verius omnium jurium auctoritate et precepto fore censetur repellenda, in mentibus hore aspertim penitus reducendo:

Ve jménu Krista a jeho přeslavné matky Panny Marie i celého vítězného nebeského dvora, jejichž jména pokorně vzýváme: jelikož se zacházení se zbraněmi, utvrzenému starobylostí a zvykem, dostalo veliké cti z moci císařů, králů, knížat, vévodů, hrabat a markýzů; jelikož císařský majestát musí být nejen vyzbrojen zákony, ale je též nanejvýš nutné, aby byl ozdoben zbraněmi, jejichž (užívání) náleží povznést rozsáhlejším privilegiem, neboť směřuje k potlačení pýchy, kterou je podle posvátné rady práva, či spíše z moci a příkazu všech zákonů, nutno potlačovat, a (tak) ji z myslí zcela vykořenit (?):

¶ 1

Č. 1 – představení uchazeče

Idcirco, pateat universis et singulis hoc presens publicum instrumentum inspecturis, quod, anno a nativitate Domini millesimo quingentesimo decimo nono, die vero intitulata vicesima sexta mensis aprilis, intus hospicium venerabilis Joannis Sarda, laniste, sive mestre d'escrima, ville Perpiniani, situm extra menia et satis prope de la Vassa dicte ville Perpiniani, Helnensis diecesis, in scriptoris et testium infrascriptorum ad hoc specialiter vocatorum et rogatorum presencia, idem Joannes Sarda existens et personaliter constitutus coram venerabilibus Joanne Benedicto, Joanne Codalet ville de Insula, et Stephano Crestia dicte ville Perpiniani etiam lanistis, presentavit eidem Joanni Benedicto discretum Petrum Fomos, discipulum licentiatum et servitorem dicti Joannis Sarda in usu et arte palestrine, videlicet undecim armorum inferius expressatorum, supplicando ipsum Joannem Benedictum quatenus vellet acceptare dictum Petrum Fomos in filiolum;

Budiž tedy známo všem i každému, kdo spatří tuto veřejnou listinu, že léta od Narození Páně tisícího pětistého devatenáctého, dne označeného jako dvacátý šestý měsíce dubna, v domě ctihodného Joana Sardy, lanisty neboli mestre d'escrima (mistra šermu) města Perpignanu, stojícím mimo hradby a zcela blízko de la Vassa řečeného města Perpignanu, v diecézi Elne, v přítomnosti pisatele a níže zapsaných svědků, k tomu zvláště povolaných a požádaných, řečený Joan Sarda, přítomný a osobně předstoupivší před ctihodného Joana Benedicta, Joana Codaleta z města Illy a Stephana Crestiu z řečeného města Perpignanu, rovněž lanisty, představil témuž Joanu Benedictovi rozvážného Petra Foma, oprávněného žáka a služebníka řečeného Joana Sardy v provozování a umění palestriny, totiž jedenácti níže uvedených zbraní, a prosil Joana Benedicta, aby ráčil přijmout řečeného Petra Foma za kmotřence (filiolus);

¶ 2

et statim idem Joannes Benedictus presentavit dictum Petrum Fomos prefatis Joanni Codalet et Stephano Crestia, petentem et cupientem totis viribus suis a dictis Joanne Codalet et Stephano Crestia examinari, et examinatum in prepositum sive prebost undecim armorum dicte artis palestrine elevari, videlicet, spasa et braquer petit, spasa de dos mans, basto de dos bots, mitge lansa, punyal, de la curta daga, spasa e braquer gran, spasa e daga, spasa e rodella, spasa e capa et spasa sola; et dicti Joannes Codalet et Stephanus Cristia, quamplurimum fore examinantes, dicto Petro Fomos in ipsius artis palestrine prepositorum consortio die presenti aggregare, dictam presentationem benigne admiserunt

a vzápětí týž Joan Benedict představil řečeného Petra Fomose výše uvedeným Joanu Codaletovi a Stephanu Crestiovi, neboť žádal a ze všech sil si přál být řečenými Joanem Codaletem a Stephanem Crestiou přezkoušen a po přezkoušení povýšen na provosta neboli prebosta (prepositus sive prebost) jedenácti zbraní řečeného umění palestrina, totiž: meče a malého puklíře (spasa et braquer petit), obouručního meče (spasa de dos mans), hole se dvěma konci (basto de dos bots), poloviční píky (mitge lansa), pugnálu (punyal), krátké dýky (curta daga), meče a velkého puklíře (spasa e braquer gran), meče a dýky (spasa e daga), meče a okrouhlého štítu (spasa e rodella), meče a pláště (spasa e capa) a samotného meče (spasa sola); a řečení Joan Codalet a Stephanus Cristia, (přejíce si) po důkladném přezkoušení (?) přijmout řečeného Petra Fomose tohoto dne do společenství provostů tohoto umění palestrina, laskavě přijali řečené představení

¶ 3Zbraně a výstrojZkouška a stupně

Č. 1 – zkouška

et ad artem procedens, dictus Petrus Fomos gratenter sed aliquantulum tremebunde ipsum examen in se sponte suscipiens, presentibus et assistentibus honorabili et discreto Jacobo Oliver subbajulo dicte ville Perpiniani, Fernando Costa preposito sive prebost, Joanne Ferrer, Joanne Opol licenciatis, Joanne Oret, habitatoribus dicte ville Perpiniani, et Guillermo Codalet ville de Insula, omnibus inforcibus in dictis arte et usu palestrine ad hoc citatis seu modo debito convocatis, et aliis plurimis in multitudine copiose confluentibus in loco predicto, servato prius per dictum Petrum Fomos omnibus solempnitatibus que in talibus examinibus sunt servandæ, assumptis in manibus suis ense et anchile vulgo dictis spasa e braquer petit, et aliis armis superius expressatis, coram prefatis lanistis ac cum eis simul et semel ictus dedit et solempnitates fecit.

A když přistoupili k umění, řečený Petrus Fomos se vděčně, avšak poněkud rozechvěle, z vlastní vůle podrobil zkoušce za přítomnosti a součinnosti ctihodného a rozvážného Jacoba Olivera, podrychtáře (subbajulus) řečeného města Perpignanu, Fernanda Costy, provosta neboli prebost, Joana Ferrera a Joana Opola, licenciátů, Joana Oreta, obyvatel řečeného města Perpignanu, a Guillerma Codaleta z města Illa, všech „inforcibus“ (?) v řečeném umění a provozování palestriny, k tomu povolaných či řádně obeslaných, a mnoha dalších, kteří se na řečeném místě shromáždili ve velkém počtu. Poté, co řečený Petrus Fomos nejprve zachoval všechny obřadné náležitosti, které se při takových zkouškách zachovávat mají, vzal do rukou meč a pukléř, obecně zvané spasa e braquer petit, i ostatní výše uvedené zbraně a před výše řečenými lanistae a společně a současně s nimi zasazoval údery a vykonal obřadné úkony (solempnitates).

¶ 4

Quibus sic peractis, ipsi laniste sive magistri armorum subtiliter et ingeniose de singulorum ictibus prefate artis palestrine, videlicet, dictus Stephanus Crestia de spasa e braquer petit solum, et dictus Joannes Codalet de aliis armis, vulgo nuncupatis spasa de dos mans, basto de dos bots, de mitge lanse, de punyal, de la curte daga, de spasa e braquer gran, spasa e darga, spasa e rodella, spasa e capa, e spasa sola examinarunt. In quo quidem examine ita bene et ingeniose ac subtiliter de omnibus prefatis armis se habuit, quod, habito per superius nominatos lanistas inter se maturo colloquio et tractatu, et nemine ipsorum in aliquo discrepante, ipsum Petrum Fomos in dictis usu et arte palestrine, videlicet undecim armorum superius expressatorum, suis exhigentibus meritis, approbaverunt et pro approbato ipsum haberi voluerunt.

Poté jej sami lanisté neboli mistři šermu důkladně a obratně vyzkoušeli v úderech každé (zbraně) řečeného umění palestrina, totiž: řečený Stephanus Crestia pouze v meči a malém puklíři (spasa e braquer petit) a řečený Joan Codalet v ostatních zbraních, běžně zvaných obouruční meč, hůl se dvěma konci, polopíka, poboční dýka, krátká dýka, meč a velký puklíř, meč a terčový štít (spasa e darga), meč a kulatý štít, meč a plášť a samotný meč. Při této zkoušce si se všemi řečenými zbraněmi počínal tak dobře, obratně a vytříbeně, že výše jmenovaní lanisté po zralé poradě a vzájemné rozpravě, aniž se v čemkoli rozcházeli, uznali Petra Fomose za způsobilého v řečeném užívání a umění palestrina, totiž v jedenácti výše uvedených zbraních, jak si jeho zásluhy žádaly, a rozhodli, aby byl považován za schváleného.

¶ 5Zkouška a stupněDohled a rozhodování

Č. 1 – přísaha

Qua approbatione per prefatos lanistas facta, prestito prius per dictum Petrum Fomos corporali juramento, genibus in terra flexis et capite discoperto, super signum sancte cru✝cis facte de pluribus ensibus ad sancta Dei quatuor evangelia manibus suis corporaliter tacta, quod a cetero quoad potuerit sanctam fidem catholicam deffendet ense in manu sua, si opportuerit, evaginato; item, deffendet viduas et pupillos positos in necessitate quotiens fuerit requisitus, honestate salva; item, honorabit magistris dicte artis palestrine et dictam artem decorabit pro viribus suis; item, quando repertus fuerit in aliqua civitate aut villa in qua fuerit aliquis magister dicte artis palestrine infirmitate detentus, ei succurret et juvabit juxta suum posse;

Poté, co uvedení lanistae vyslovili toto schválení, složil uvedený Petrus Fomos nejprve tělesnou přísahu, kleče na zemi a s obnaženou hlavou, na znamení svatého kříže ✝ vytvořené z několika mečů a na čtyři svatá evangelia Boží, jichž se vlastníma rukama dotýkal: že napříště bude podle svých sil hájit svatou katolickou víru s mečem v ruce, bude-li třeba, i taseným; dále bude na požádání hájit vdovy a sirotky v nouzi, při zachování cti; dále bude ctít mistry uvedeného umění palestrina a podle svých sil přispívat k rozkvětu uvedeného umění; dále ocitne-li se v některém městě či městečku, v němž některý mistr uvedeného umění palestrina onemocní, bude mu podle svých možností pomáhat a podporovat jej;

¶ 6Zkouška a stupně

item, quod non tenebit mulierem impudicam, nec lucrum inhonestum ab ipsis mulieribus recipiet, sub pena privationis armorum, et infractionis juramenti, super qua infractione prossequi posset et privari per magistros dicte artis palestrine; item, quod non docebit dictam artem Sarracenos vel Judeos; item, docebit bene et decenter quoscumque dictam artem addiscere volentes dando sibi salarium condecens, et quod non dabit lectionem alicui scholari seu scolaribus, dictam artem addiscentibus, in diebus festivis et per sanctam matrem ecclesiam festivari mandatis et ordinatis; item, quod servabit privilegia concessa vel in futurum concedenda, sub penis et juramento jamdictis, et alia omnia faciet que prepositi dicte artis palestrine facere sunt consueti.

Dále, že nebude vydržovat necudnou ženu ani přijímat nečestný zisk od takových žen, pod trestem odnětí zbraní a porušení přísahy, pro něž by mohl být stíhán a zbaven svého postavení mistry řečeného umění palestrina; dále, že nebude řečenému umění vyučovat Saracény ani Židy; dále, že bude řádně a slušně vyučovat všechny, kdo se chtějí řečenému umění učit, poskytnou-li mu náležitou odměnu, a že nebude dávat lekci žádnému žáku ani žákům učícím se řečenému umění ve sváteční dny, které svatá matka církev přikázala a nařídila světit; dále, že bude pod řečenými tresty a přísahou zachovávat privilegia již udělená i ta, jež budou udělena v budoucnu, a bude konat vše ostatní, co provostové řečeného umění palestrina obvykle konají.

¶ 7Právo vést šermířskou školuDny a svátkyPokuty a chování

Č. 1 – povýšení a svědci

Dicti vero magistri superius nominati, presentibus superius nominatis, prefatum Petrum Fomos ydoneum et sufficientem in prepositum sive prebost dictorum usus et artis palestrine, videlicet undecim armorum superius expressatorum, elevarunt, et pro preposito ex inde ipsum haberi voluerunt et teneri, volentes, ut publice dixerunt, in quantum ad eos spectat ipsum Petrum Fomos gaudere omnibus illis honoribus, preheminenciis et prerogativis quibus ceteri gaudent prepositi prefate artis palestrine. De quibus omnibus et singulis dictus Petrus Fomos petiit sibi fieri et tradi publicum instrumentum, unum et plura per me notarium publicum infrascriptum. Que fuerunt acta Perpiniani, anno, mense, die et loco predictis, presentibus ibidem Johanne Balester, Joanne Angles, paratoribus dicte ville Perpiniani, testibus ad premissa vocatis specialiter et rogatis.

Poté řečení výše jmenovaní mistři v přítomnosti výše jmenovaných povýšili výše řečeného Petra Fomose jako způsobilého a náležitě zdatného na provosta neboli prebosta řečeného provozování a umění palestriny, totiž ve výše uvedených jedenácti zbraních, a stanovili, aby byl od té chvíle pokládán a uznáván za provosta, přičemž chtěli, jak veřejně prohlásili, nakolik to na nich záleží, aby Petrus Fomos požíval všech poct, přednostních práv a výsad, jichž požívají ostatní provostové řečeného umění palestriny. O tom všem i o každé jednotlivosti požádal řečený Petrus Fomos, abych mu já, níže uvedený veřejný notář, vyhotovil a vydal jednu či více veřejných listin. To se stalo v Perpignanu ve výše řečeném roce, měsíci, dni a místě za přítomnosti Johana Balestera a Joana Anglese, postřihačů sukna (paratores) z řečeného města Perpignanu, svědků zvláště přivolaných a požádaných k výše uvedenému.

¶ 8Zkouška a stupně

Č. 1 – odpolední zkouška před regentem vikariátu

Preterea vero, adveniente hora prima post meridiem ejusdem diei, prefatus Joannes Benedictus lanista, patrinus dicti Petri Fomos, presentavit coram magnifico Raphaele Rire, legum doctore, regente vicariam Rossilionis et Vallespirii pro magnifico Ferdinando Jon, domicello, in villa Perpiniani domiciliato, et venerabilibus Joanne Codalet, Stephano Crestia et Joannē Sarda, lanistis prefatis, jamdictum Petrum Fomos intus quandam auleam dicti hospitii dicti Joannis Sarda, pro subeundo alias dictum examen, ad quod examen idem Petrus Fomos fuit admissus et successive per eosdem lanistas, de omnibus prefatis armis superius enarratis, ibidem examinatus.

Dále pak v první hodině po poledni téhož dne výše uvedený lanista Joan Benedict, kmotr (patrinus) řečeného Petra Fomose, předvedl řečeného Petra Fomose před urozeného Raphaela Rireho, doktora práv, správce vikariátu Roussillon a Vallespir za urozeného Ferdinanda Jona, panoše (domicellus) sídlícího ve městě Perpignanu, a před ctihodné Joana Codaleta, Stephana Crestiu a Joana Sardu, výše uvedené lanisty, v jisté síni řečeného domu řečeného Joana Sardy, aby znovu podstoupil řečenou zkoušku; k této zkoušce byl Petrus Fomos připuštěn a titíž lanisté jej tam postupně zkoušeli ze všech výše vyjmenovaných zbraní.

¶ 9Dohled a rozhodování

Et facta dicta examinatione, prefati laniste prefato alias per dictum Petrum Fomos corporali juramento, modo et forma premissis, prefatum Petrum Fomos iterum approbaverunt et ipsum approbatum in prepositum sive prebost usus et artis palestrine, videlicet undecim armorum superius expressatorum, elevarunt, et pro preposito exinde ipsum haberi voluerunt et tenent, volentes, ut alias dixerunt, in quantum ad eos pertinet et spectat, ipsum Petrum Fomos gaudere omnibus illis honoribus, preheminenciis et prerogativis quibus ceteri gaudent prepositi prefate artis palestrine. De quibus omnibus et singulis prefatus Petrus Fomos petiit sibi fieri publicum instrumentum, unum et plura per me notarium infrascriptum. Que fuerunt acta Perpiniani anno, mense, die et loco predictis, presentibus ibidem Fernando Costa, preposito sive prebost dictorum usus et artis palestrine, Guielelmo Codalet, lusore in dicta arte, et Fernando Rollan, scriptore ejusdem ville Perpiniani, testibus ad premissa vocatis specialiter et rogatis.

A po vykonání řečené zkoušky, když Petrus Fomos předtím složil tělesnou přísahu výše uvedeným způsobem a formou, řečení lanistae znovu schválili řečeného Petra Fomose a po schválení jej povýšili na provosta neboli prebosta v provozování a umění palestrina, totiž v jedenácti výše uvedených zbraních, a vyslovili vůli, aby byl od té chvíle pokládán za provosta, a tak jej také uznávají, přičemž chtějí, jak již řekli, nakolik jim to přísluší a nakolik se jich to týká, aby Petrus Fomos požíval všech poct, přednostních práv a výsad, jichž požívají ostatní provostové řečeného umění palestrina. O tom všem i o každé jednotlivé věci požádal řečený Petrus Fomos, abych mu já, níže podepsaný notář, vyhotovil jednu či více veřejných listin. Toto se stalo v Perpignanu výše uvedeného roku, měsíce, dne a na výše uvedeném místě za přítomnosti Fernanda Costy, provosta neboli prebosta řečeného provozování a umění palestrina, Guillerma Codaleta, šermíře (lusor) v řečeném umění, a Fernanda Rollana, písaře téhož města Perpignanu, svědků zvláště přivolaných a požádaných k výše uvedenému.

¶ 10Zkouška a stupně

Č. 2: Alodius Deulofe, provost čtyř zbraní (4. září 1519) – arenga

In Christi nomine ejusque gloriosissime genitricis Virginis Marie totiusque curie triumphantis nominibus humiliter invocatis: Cum armorum usus vetustate et consuetudine roboratus ab imperatoribus, regibus, principibus, ducibus, comitibus, marchionibusque auctoritate quamplurimum sit illustratus; cum non solum imperatoriam magestatem legibus opporteat armari, sed etiam quamplurimum et necessario armis expediat decorari quem uberiori privilegio attolli convenit, cum tendat ad superbiam repellendam, que sacro juris consilio, imo verius omnium jurium auctoritate et precepto fore censetur repellenda, in mentibus hocce aspertum penitus reducendo:

Ve jménu Krista a jeho přeslavné matky Panny Marie i celého vítězného nebeského dvora, jejichž jména pokorně vzýváme: jelikož se zacházení se zbraněmi, utvrzenému starobylostí a zvykem, dostalo veliké cti z moci císařů, králů, knížat, vévodů, hrabat a markýzů; jelikož císařský majestát musí být nejen vyzbrojen zákony, ale je též nanejvýš nutné, aby byl ozdoben zbraněmi, jejichž (užívání) náleží povznést rozsáhlejším privilegiem, neboť směřuje k potlačení pýchy, kterou je podle posvátné rady práva, či spíše z moci a příkazu všech zákonů, nutno potlačovat, a (tak) ji z myslí zcela vykořenit (?):

¶ 11

Č. 2 – představení uchazeče

Idcirqo, pateat universis et singulis hocce presens publicum instrumentum inspecturis, quod, anno a nativitate Domini millesimo quingentesimo decimo nono, die vero intitulata quarta mensis septembris, intus hospicium venerabilis Joannis Sarda, laniste, sive mestre d'escrima, ville Perpiniani, situm extra menia et satis prope de la Vassa dicte ville Perpiniani, Elnensis diecesis, in scriptoris testiumque inprescriptorum ad hoc specialiter vocatorum et rogatorum presencia, personaliter constitutus honorabilis Petrus Fornos, prepositus in arte palestrina, coram venerabilibus viris Joanne Codalet, Joanne Banet, ville de Insula, Stephane Crestia et Joanne Sarda ville Perpiniani lanistis sive in arte palestrine magistris, pro infrascriptis, intus dictum hospicium dicti Sarda existentibus, ac more debito convocatis et congregatis, presentavit eidem Joanni Benedicti venerabilem virum Alodium Deulofe, loci de Baxanis, Elnensis diecesis, discipulum suum in usu et arte palestrine, videlicet quatuor armorum inferius expressatorum, supplicando ipsum Joannem Benedicti quatenus vellet acceptare dictum Alodium Deulofe in filiolum.

Budiž tedy známo všem i jednomu každému, kdo spatří tuto veřejnou listinu, že léta od Narození Páně tisícího pětistého devatenáctého, dne označeného jako čtvrtý den měsíce září, v domě ctihodného Joana Sardy, lanisty neboli mestre d'escrima města Perpignanu, stojícím za hradbami a zcela blízko de la Vassa uvedeného města Perpignanu v diecézi elneské, za přítomnosti pisatele a níže zapsaných svědků, k tomu zvláště povolaných a požádaných, ctihodný Petrus Fornos, provost v umění palestriny, osobně předstoupil před ctihodné muže Joana Codaleta, Joana Baneta z města Illa, Stephana Crestiu a Joana Sardu z města Perpignanu, lanisty neboli mistry v umění palestriny, kteří byli v uvedeném domě řečeného Sardy kvůli níže zapsaným záležitostem a byli řádně svoláni a shromážděni, a představil témuž Joanu Benedictovi ctihodného muže Alodia Deulofeho z místa Baixas v diecézi elneské, svého žáka v užívání a umění palestriny, totiž čtyř níže uvedených zbraní, a prosil Joana Benedicta, aby byl ochoten přijmout uvedeného Alodia Deulofeho za kmotřence.

¶ 12Zkouška a stupně

Quiquidem Joannes Benedicti predicte supplicationi amovens, acceptavit dictum Alodium Deulofe in filiolum, et statim idem Joannes Benedicti presentavit dictum Alodium Deulofe prefatis Joanni Codalet, Joanni Sarda et Stephano Cristia, petentem et cupientem totis suis viribus a dicto Joanne Codalet, Joanne Sarda et Stephano Cristia, in dicta arte palestrine magistris, examinari, et examinatum in prepositum sive prebost, dictorum quatuor armorum sequentium dicte artis palestrine elevari et decorari, videlicet, spasa y braquer petit, spasa de dos mans, spasa y braquer gran, y lansa. Et dicti Joannes Codalet, Joannes Sarda et Stephanus Cristia, quamplurimum fore examinantes, dicto Alodio Deulofe retribuere, prout et merito retribui debet unicuique pro sui labore mercedem cupientes, ipsum Alodium Deulofe in ipsius artis palestrine prepositorum consortio, die presenti, aggregare, dictam presentationem benigne admiserunt

Joan Benedict, vyhovuje (?) řečené žádosti, přijal řečeného Alodia Deulofe za kmotřence a vzápětí týž Joan Benedict představil řečeného Alodia Deulofe výše uvedeným Joanu Codaletovi, Joanu Sardovi a Stephanu Cristiovi, neboť žádal a ze všech sil si přál být přezkoušen řečenými Joanem Codaletem, Joanem Sardou a Stephanem Cristiou, mistry řečeného umění palestrina, a po přezkoušení být povýšen a poctěn (titulem) provosta neboli prebosta v následujících čtyřech zbraních řečeného umění palestrina, totiž: meč a malý puklíř (spasa y braquer petit), obouruční meč (spasa de dos mans), meč a velký puklíř (spasa y braquer gran) a kopí (lansa). A řečení Joan Codalet, Joan Sarda a Stephanus Cristia, (chtějíce) po důkladném přezkoušení (?) odměnit řečeného Alodia Deulofe, jak má být každý právem odměněn za svou práci, a přejíce si tohoto dne připojit Alodia Deulofe ke společenství provostů tohoto umění palestrina, laskavě přijali řečené představení

¶ 13Zbraně a výstroj

Č. 2 – zkouška

et ad artem procedens, dictus Alodius Deulofe ilori (hilari) fronte et equo animo ipsum examen in se suscipiens, presentibus et assistentibus venerabilibus et discretis viris magistris superius nominatis, Michaelem Magones regio portario curie spectabilis domini gubernatoris comitatuum Rossilionis et Ceritanie, Joanne Marco et Bernardo Geli, prepositis in dicta arte et usu palestrine, ad hoc citati seu modo debito convocatis, et aliis quamplurimis in multitudine copiosa confluentibus in loco predicto, servatis prius per dictum Alodium Deulofe omnibus solempnitaque in talis examinibus sunt servanda, assumptis in manibus suis ense et anchile vulgo dictis spasa e braquer petit, et cum eis simul et semel ictus dedit et solempnitates fecit que in talibus sunt fiende.

a přistoupiv k umění se řečený Alodius Deulofe podrobil zkoušce s veselou tváří a klidnou myslí, za přítomnosti a přispění ctihodných a rozvážných mužů, výše jmenovaných mistrů, Michaela Magonese, královského vrátného (portarius) při dvoře urozeného pana místodržitele hrabství Roussillon a Cerdanya, Joana Marca a Bernarda Geliho, provostů v řečeném umění a užívání palestriny, k tomu přizvaných či řádně svolaných, a velmi mnoha dalších, kteří se ve velkém počtu sbíhali na řečené místo. Poté, co řečený Alodius Deulofe nejprve zachoval všechny obřadnosti, které se při takových zkouškách zachovávat mají, vzal do rukou meč a puklíř, běžně nazývané spasa e braquer petit, a oběma společně a současně zasazoval rány a vykonával obřadnosti, které se při takových příležitostech vykonávat mají.

¶ 14Dohled a rozhodování

Quibus sic peractis ipsi laniste seu magistri armorum subtiliter et ingeniose de singulorum ictibus prefate artis palestrine examinarunt. In quaquidem examine ita bene, ingeniose ac subtiliter de omnibus prefatis armis se habuit, quod, habito per superius nominatos lanistas inter se maturo colloquio et tractatu, et nemine ipsorum in aliquo discrepante, ipsum Alodium Deulofe in dictis usu et arte palestrine, videlicet quatuor armorum superius expressatorum, suis exhigentibus meritis, approbarunt et pro approbato ipsum haberi voluerunt.

Poté jej sami lanisté neboli mistři šermu důkladně a obratně vyzkoušeli z úderů každé (zbraně) řečeného umění palestriny. Při této zkoušce si se všemi řečenými zbraněmi vedl tak dobře, obratně a vytříbeně, že výše jmenovaní lanisté po zralé společné poradě a rozpravě, aniž se v čemkoli rozcházeli, schválili Alodia Deulofeho v řečené praxi a umění palestriny, totiž ve čtyřech výše uvedených zbraních, jak odpovídalo jeho zásluhám, a rozhodli, aby byl pokládán za schváleného.

¶ 15Zkouška a stupně

Č. 2 – přísaha

Qua approbatione per prefatos lanistas facta, prestitoque prius per dictum Alodium Deulofe corporaliter juramento, genibus ad tellurem flexis et capite discoperto, super signum sancte cru✝cis factum de pluribus ensibus ad sancta Dei quatuor evangelia membris suis corporaliter sponte tacta, quod a cetero quoad poterit sanctam fidem catholicam deffendet, ense in manu sua, si opportuerit, evaginato; item deffendet viduas et pupillos in necessitate positos quotiens fuerit requisitus, honestate salva; item, honorabit magistris dicte artis palestrine et dictam artem decorabit pro viribus suis; item quando repertus fuerit in aliqua civitate aut villa in qua fuerit aliquis magister dicte artis palestrine infirmitate detentus, ei succurret et juvabit juxta suum posse;

Poté, co řečení lanisté udělili toto schválení, složil řečený Alodius Deulofe nejprve tělesnou přísahu, kleče na zemi a s obnaženou hlavou, na znamení svatého kříže ✝ sestaveného z několika mečů a na svatá čtyři evangelia Boží, jichž se z vlastní vůle tělesně dotkl: že napříště, nakolik bude moci, bude hájit svatou katolickou víru s mečem v ruce, bude-li třeba i taseným; dále že bude hájit vdovy a sirotky v nouzi, kdykoli o to bude požádán, při zachování počestnosti; dále že bude ctít mistry řečeného umění palestriny a podle svých sil dodávat tomuto umění vážnosti; dále že ocitne-li se v některém městě či městečku, kde je některý mistr řečeného umění palestriny upoután nemocí, pomůže mu a přispěje podle svých možností;

¶ 16Zkouška a stupně

item, quod non tenebit mulierem impudicam, nec lucrum inhonestum ab ipsis mulieribus recipiet, sub pena privationis armorum et infractionis juramenti, super qua infractione prossequi posset et privari per magistros dicte artis palestrine; item, quod non docebit dictam artem palestrine Sarracenos et Judeos; item, docebit bene et decenter quoscumque dictam artem addiscere volentes dando sibi salarium condecens, et quod non dabit lectionem alicui scholari seu scholaribus dictam artem addiscentibus, in diebus festivis et per sanctam matrem ecclesiam festivari mandatis et ordinatis; item, quod servabit privilegia concessa vel in futurum concedenda sub penis et juramento jamdictis, et omnia alia faciet que prepositi dicte artis palestrine facere sunt consueti.

Dále, že nebude vydržovat necudnou ženu ani přijímat nečestný výdělek od takových žen pod trestem odnětí práva nosit zbraň a pro porušení přísahy, pro něž by mohl být stíhán a tohoto práva zbaven mistry řečeného umění palestrina; dále, že nebude učit řečenému umění palestrina Saracény a Židy; dále, že bude řádně a slušně učit všechny, kdo se chtějí řečenému umění naučit, dají-li mu přiměřenou odměnu, a že nebude dávat lekce žádnému žáku ani žákům učícím se řečenému umění ve sváteční dny, které svatá matka církev přikázala a nařídila světit; dále, že bude pod uvedenými tresty a přísahou zachovávat privilegia již udělená i ta, která budou udělena v budoucnu, a bude konat vše ostatní, co provostové řečeného umění palestrina obvykle konají.

¶ 17Právo vést šermířskou školuDny a svátkyPokuty a chování

Č. 2 – povýšení a svědci

Dicti vero magistri, presentibus superius nominatis, prefatum Alodium Deulofe idoneum et sufficientem in prepositum sive prebost dictorum artis et usus palestrine, videlicet novem (quatuor) armorum superius expressatorum, elevarunt, crearunt, fecerunt et deputaverunt, et pro preposito ex inde ipsum haberi voluerunt et teneri, volentes, ut publice dixerunt, in quantum ad eos spectat, ipsum Alodium Deulofe gaudere omnibus illis honoribus, preheminenciis et prerogativis quibus ceteri gaudent prepositi prefate artis palestrine. De quibus omnibus et singulis dictus Alodius Deulofe petiit sibi fieri et tradi publicum instrumentum, unum et plura per me notarium publicum subscriptum. Que fuerunt acta Perpiniani, anno, mense, die et loco predictis, presentibus ibidem Joanne Prats paratore, Francisco Ribera alias Ordua sartori, et Petro Ros scriptore dicte ville.

Poté řečení mistři v přítomnosti výše jmenovaných povýšili, ustanovili, učinili a jmenovali výše řečeného Alodia Deulofeho jako způsobilého a náležitě zdatného provostem neboli prebostem řečeného umění a provozování palestriny, totiž ve výše uvedených devíti (čtyřech) zbraních, a stanovili, aby byl od té chvíle pokládán a uznáván za provosta, přičemž chtěli, jak veřejně prohlásili, nakolik to na nich záleží, aby Alodius Deulofe požíval všech poct, přednostních práv a výsad, jichž požívají ostatní provostové řečeného umění palestriny. O tom všem i o každé jednotlivosti požádal řečený Alodius Deulofe, abych mu já, níže podepsaný veřejný notář, vyhotovil a vydal jednu či více veřejných listin. To se stalo v Perpignanu ve výše řečeném roce, měsíci, dni a místě za přítomnosti Joana Pratse, postřihače sukna, Francisca Ribery alias Ordua, krejčího, a Petra Rose, písaře řečeného města.

¶ 18Zkouška a stupně

Podrobnosti o prameni

ID
P124
Původní název
in usu et arte palestrine
Typ
listina a archivní záznam
Datum
26. dubna 1519; 4. září 1519
Místo
Perpignan (Roussillon, tehdy Aragonská koruna)
Země (dnes)
Francie
Jazyk
latina
Bratrstvo
Francouzská společenstva mistrů šermu
Autor
notár v Perpignane; majstri (lanistae) Joannes Sarda, Joannes Benedicti, Joannes Codalet, Stephanus Crestia
Archiv
notárske minúty v Perpignane (dnes asi Archives départementales des Pyrénées-Orientales); signatúra neuvedená
Edice
Champollion-Figeac, Documents historiques inédits IV (1848), N° XVII, s. 359–363 (oznámil Henry, Perpignan)
Digitalizace / záznam
https://books.google.sk/books?id=-vkUAAAAQAAJ&pg=RA1-PA359
Relevance
relevance 4 z 5 záznam o právním jednání dokládající uplatnění pravidla v praxi (mistrovský list, zkouška, rozhodnutí)
Ověření
čtená edice

Tento pramen cituje

Citováno v

Badatelské poznámky (slovensky)

Pracovní poznámky k prameni do vypracování redakčního textu. Jednotlivá zjištění, nikoli souvislý výklad.