Prameny › P290
Žalozpěv dvou šermířů
Ein schön newes Klaglied Von Zweyen Fechtern
Píseň o smrti člena Marxbrüder Caspara Reisera na augsburské šermířské škole dne 1. ledna 1610: při mistrovské zkoušce s rapírem a dýkou jej kovář bodl do oka, 'not out of envy but by fencers' custom'.
- Typ
- literatura
- Datum
- 1610 (událost 1. 1. 1610)
- Místo
- Augsburk
- Bratrstvo
- Marxbrüder (Mistři meče)
- Ověření
- originál ověřen
- Relevance
- 4/5
Úplný překlad s původním zněním ↓
Snímek pramene

Pravidla v tomto prameni
Úplný překlad
Název
Ein schön newes Klaglied Von Zweyen Fechtern/ was sich mit jhnen inn Augspurg den 1. Jenner 1610. auff offentlicher Fechtschul/ als sie im Tolchen vnnd Rappier miteinander gefochten/ zugetragen hat/ etc.
Pěkný nový žalozpěv dvou šermířů: co se jim přihodilo v Augsburgu 1. ledna 1610 na veřejné šermířské škole, když spolu šermovali dýkou a rapírem atd.
Sloky 1–3: úvod a šermířská škola Johannese Schocha
In deß Grafen von Serins Thon. Jhr Christen thut vernemen/ ein trawrige Geschicht/ Ich thu mich gleichsam schämen/ Daß ich darvon hab dicht/ Jedoch mitleidn ohn massen/ triebe mir mein Gemüt/ Daß ich es nicht kunt lassen/ Solchs in ein Lied zu fassen/ Zum gdechtnus alls in güt.
Na nápěv hraběte Zrínyiho. Slyšte, křesťané, smutný příběh. Téměř se stydím, že jsem jej zveršoval, avšak bezmezná lítost tak pohnula mou myslí, že jsem toho nemohl nechat: vložit jej na památku do písně, v dobrém úmyslu.
2. Menniglich zu verkünden/ Die erschreckliche That/ Welche sich thete finden/ Zu Augspurg in der Stadt/ Im Januario eben/ Geleich den ersten Tag/ Als man nun thet anheben/ Ein newes Jar darneben/ Frölich ohn alle klag.
2. Aby všichni zvěděli o strašném činu, který se stal ve městě Augsburgu v lednu, hned prvního dne, kdy začínal nový rok, veselý a bez zármutku.
3. Eben als man gezehlet/ Sechzehenhundert Jahr/ Vnd zehen außerwehlet/ Johannes Schoch fürwar/ Ein Fechter wol gezieret/ Hielt ein Fechtschul den Tag/ Auff der man hoch probieret/ Die Kunst/ vnd sie vollführet/ Aber Jammer vnd Klag
3. Právě když se psal rok šestnáct set deset, Johannes Schoch, vpravdě šermíř mnoha přednostmi obdařený, toho dne uspořádal šermířskou školu, na níž bylo umění důkladně zkoušeno a předváděno – avšak [přišel] zármutek a nářek:
Sloky 4–5: Caspar Reiser, člen Marxbrüder zvaný Scherb
4. Ist endlich da entsprungen/ Mit einem Fechter gut/ Welchem ist gar mißlungen/ Er hatt ein frischen Muth/ Caspar Reiser genennet/ Hett stets ein mannlichs Hertz/ Zu S. Marx sich bekennet/ Manchem sein Muth zertrennet/ In Ernst vnd auch in Schertz.
4. Nakonec potkalo neštěstí jednoho dobrého šermíře, s nímž to dopadlo velmi zle. Byl čilého ducha, jmenoval se Caspar Reiser, vždy měl mužné srdce a hlásil se ke sv. Markovi; nejednomu muži zlomil odvahu, ve vážném boji i ve hře.
5. Sonst meistentheils in Städten/ Ja wo er war bekannt/ Vnd wo er fechten thete/ Wurd er nur Scherb genannt/ Als man nun mit Lust vnd Begier/ Hoffte auff gute Stöß/ Wischt der genannte Scherbe hier/ Auch vnterm Hauffen toll herfür/ stellete sich gar böß.
5. Jinak mu ve městech, kde ho znali a kde šermoval, většinou říkali prostě Scherb. Když tedy lidé dychtivě a s očekáváním vyhlíželi pěkné zásahy, řečený Scherb se i zde divoce vyřítil z davu a nasadil zuřivý výraz.
Sloky 6–9: zápas o šaty a peníze, zásah do oka
6. Vnd mit eim Maurer eben/ Sampt einem Zimmermann/ Zu fechten thet anheben/ Mannlich ob diesem Plan/ Ein lust war es zu sehen/ Erfreute menniglich. Was weiter ist geschehen/ Wil ich euch auch verjehen/ darumb so merckt auff mich.
6. A se zedníkem spolu s tesařem začal na tomto místě mužně šermovat; byla radost se dívat a všechny to těšilo. Co se stalo dál, vám také povím, tak mi naslouchejte.
7. Ein Kleid wurde versprochen/ Dem Scherbn/ vnd ein summa Gelt/ Auff welches er thet pochen/ Wann er den Schmied gemeldt/ In dem Rappier thet stossen/ auß Meisterlicher Prob/ Jedoch legt er ein blossen/ hat manchen sehr verdrossen/ Daß er nit sieget ob.
7. Scherbovi byl slíben oděv a peněžní částka – na to spoléhal –, pokud při mistrovské zkoušce zasáhne řečeného kováře bodem rapíru. Sám se však odkryl a mnohé mrzelo, že nezvítězil.
8. Als sie theten auffheben/ Zierlich inn dem Rappier/ Sampt dem Tolchen darneben/ Vnd tratten beyd herfür/ Geleich in dem anbinden/ Thet der Scherbe ein Stich/ Der Schmied blieb nicht dahinden/ Ließ sich auch mannlich finden/ Für jhm alda nicht wich.
8. Když půvabně pozvedli rapíry s dýkami po boku a oba vykročili vpřed, Scherb hned při střetnutí bodl; kovář se však nedržel zpátky, také se projevil mužně a neustoupil před ním.
9. Gleich wider böß verhoffen/ Stach der Schmied starck darein/ Hatt den Scherbn gar hart troffen/ Auff das rechte Aug sein/ Das Rappier an der Seiten/ Schier wider gieng herauß/ Thet jhm den Kopff zerscheitten/ Sanck nider für den Leuten/ Ohnmächtig gar mit grauß.
9. Navzdory všemu očekávání kovář prudce bodl a zasáhl Scherba velmi silně do pravého oka; rapír téměř vyšel stranou ven a rozpoltil mu hlavu. K hrůze přihlížejících se před nimi zhroutil v naprostém bezvědomí.
Sloky 10–12: smrt a pohřeb
10. Man trug jhn ab mit frieden/ denselben Abend noch/ Ist er auß der Welt gschieden/ Bracht manchem trawren hoch/ Seine Feind sich deß frewen/ Thun daran groß vnrecht/ Dann Gott kan die Vntrewen/ Inn Vnglück auch einweyhen/ Vnd sie stürtzen nicht schlecht.
10. V pokoji ho odnesli; téhož večera odešel ze světa a mnohým způsobil veliký zármutek. Jeho nepřátelé se z toho radují a dopouštějí se tím velké křivdy, neboť Bůh může i nevěrné přivést do neštěstí a tvrdě je srazit.
11. Dreyhundert Männer eben/ Vnnd sechzehen bereit/ Haben jhm das Gleid geben/ Gantz traurig zu der Zeit/ Im Gottsacker mit klagen/ Hört man der wunder viel/ Was manicher thet sagen/ Von seines Lebens Tagen/ Wunderlich ohne ziel.
11. Tři sta šestnáct mužů jej tehdy s velikým zármutkem doprovázelo. Na hřbitově bylo uprostřed nářku slyšet mnoho podivuhodného, co lidé vyprávěli o dnech jeho života, věci zvláštní a bez konce.
12. Dann Caspar Reiser oben/ Genennet an dem Ort/ In dem Fechten viel Proben/ Hat offt gemachet dort/ In allen Wehren ehrlich/ Ritterlich vnd Hertzhafft/ Hat er gefochten herrlich/ In alln Stücken bewehrlich/ Sein Fechten hatt ein Krafft.
12. Neboť výše jmenovaný Caspar Reiser tam často podstupoval četné šermířské zkoušky. Se všemi zbraněmi šermoval čestně, rytířsky a směle, znamenitě, osvědčený ve všech technikách; jeho šerm měl sílu.
Sloky 13–16: nikoli ze závisti, nýbrž podle šermířského obyčeje
13. Der heilig Job thut lehren/ Dem Menschen sey ein Ziel/ Von Gott gesteckt mit ehren/ Das der Mensch in der still/ Gar nicht mag überschreiten/ Das weiß ein jeder Christ/ Darumb zu diesen zeiten/ Caspar Reiser im streitten/ Sein Stündlein kommen ist.
13. Svatý Job učí, že Bůh člověku se ctí stanovil mez, kterou člověk v tichosti nesmí nijak překročit; každý křesťan to ví. Proto v tuto dobu přišla v boji hodina Caspara Reisera.
14. Daß er hat müssen sterben/ Durch die Ritterlich Kunst/ Elendiglich verderben/ Doch nicht auß Neides Brunst/ Von dem Schmied da geschlagen/ Sondern nach Fechtens brauch/ Wird ein jeder verjehen/ Der dieses hat gesehen/ Vnnd frey bekennen auch.
14. Že musel zemřít rytířským uměním a bídně zahynout – nikoli však zasažen kovářem v žáru závisti, nýbrž podle šermířského obyčeje –, dosvědčí a otevřeně přizná každý, kdo to viděl.
15. Dem Reiser ist gewesen/ Inn seiner Lebens Zeit/ Wie einem Kind erlesen/ So schläffrig ist noch heut/ Welches stets granet mechtig/ Biß man es legt zur Ruh/ Also hat Gott bedechtig/ In dem Himmel fürtrechtig/ Gesehen immer zu.
15. Reiser byl za svého života jako vyvolené dítě, jež je i dnes tak ospalé, že stále mocně pláče, dokud není uloženo k odpočinku; tak Bůh po celou dobu moudře a prozřetelně bděl z nebes.
16. Was dem Reiser thet fehlen/ Nemlich das Ruhbettlein/ Gott genad seiner Seelen/ Vor der ewigen Pein/ Geb jm das ewig Leben/ Mit der Gerechten Schaar/ Sampt vns allen hieneben/ Auff daß wir allzeit schweben/ In Frewden immerdar. ENDE.
16. Čeho se Reiserovi nedostávalo, totiž lože odpočinku – Bůh nechť se smiluje nad jeho duší před věčným trápením, dá mu věčný život v zástupu spravedlivých a nám všem po jeho boku, abychom se navždy vznášeli v radosti. KONEC.
Konec jednolistového tisku
Auff Kunst/ Stärck/ Muth vnd anders mehr Sol sich keiner verlassn zu sehr/ Denn es war nie keiner so wild/ Er bekam einen der jhn stillt. Gedruckt zu Nürnberg bey Johann Lantzenberger 1610.
Na umění, sílu, odvahu a jiné věci ať nikdo příliš nespoléhá, neboť nikdy nebyl nikdo tak divoký, aby nepotkal někoho, kdo ho zkrotil. Vytištěno v Norimberku u Johanna Lantzenbergera 1610.
Podrobnosti o prameni
- ID
- P290
- Původní název
- Ein schön newes Klaglied Von Zweyen Fechtern
- Typ
- literatura
- Datum
- 1610 (událost 1. 1. 1610)
- Místo
- Augsburg
- Země (dnes)
- Německo
- Jazyk
- němčina
- Bratrstvo
- Marxbrüder (Mistři meče)
- Autor
- neznámy (tlačená pieseň, leták)
- Archiv
- Staatsbibliothek zu Berlin – Preußischer Kulturbesitz
- Signatura
- PPN772415390
- Digitalizace / záznam
- https://digital.staatsbibliothek-berlin.de/werkansicht?PPN=PPN772415390
- Relevance
- relevance 4 z 5
- Ověření
- originál ověřen
Badatelské poznámky (slovensky)
- Titul: ‚Ein schön newes Klaglied Von Zweyen Fechtern/ was sich mit ihnen inn Augspurg den 1.
- Jenner 1610. auff offentlicher Fechtschul/ als sie im Tolchen unnd Rappier miteinander gefochten/ zugetragen hat‘; připojená píseň ‚Jhr Christen thut vernemen/ ein traurige Geschicht‘ (s. [3–6]).
- Na Nový rok 1610 pořádal Fechtschule Johannes Schoch; Caspar Reiser, přezdívaný ‚Scherb‘, Marxbruder (‚Zu S. Marx sich bekennet‘), šermoval se zedníkem a tesařem, poté mu slíbili šaty a peníze, pokud zasáhne kováře ‚in dem Rappier … auß Meisterlicher Prob‘; při vazbě rapírem a dýkou ho kovář bodl do pravého oka, zemřel téhož večera, pohřbu se zúčastnilo 316 mužů.
- Str. 14: smrt ‚nicht auß Neides Brunst … Sondern nach Fechtens brauch‘ – zásada beztrestnosti zabití na škole (srov. P300, P273, P108).
- Tiráž: Gedruckt zu Nürnberg bey Johann Lantzenberger 1610.
- Úplný přepis a překlad: