Prameny › P066
Program mistrovské zkoušky Gillise Vrindtse v šermířském cechu v Mechelenu (Mechelen, září 1664)
Program mistrovské zkoušky před třemi mistry z Mechelenu, Bruselu a Antverp: šest zbraní a tři zápasy s každým mistrem.
- Typ
- stanovy a řády
- Datum
- 30. září 1664 (zkouška); čl. IX podle Galase ze 17. století, přesné datum zůstává otevřené
- Místo
- Mechelen
- Bratrstvo
- Cechy sv. Michaela (Nizozemí, severní Francie)
- Edice
- G. J. J. Van Melckebeke, De Sint Lambrechts- of Schermersgilde te Mechelen, Mechelen: E. en J. Van Moer 1873 podle dobové bibliografie; Mechelse Bibliotheek, M 126, položka 126/C, katalogizována jako 1874. Dobový výtah: De Belgische Illustratie 6 (1873–1874), tři části. Čl. IX: Galas 2013 (P171).
- Ověření
- čtená edice
- Relevance
- 5/5
Úplný překlad s původním zněním ↓
Pravidla v tomto prameni
- Zbraně a výstrojprogram zkoušky, zbraně
- Zkouška a stupněprogram zkoušky, oznámení, program zkoušky, hra mistrů, program zkoušky, zbraně, program zkoušky, prohlášení, program zkoušky, pasování
- Právo vést šermířskou školuprogram zkoušky, list
- Dohled a rozhodováníprogram zkoušky, žádost
- Ceny a sázkyprogram zkoušky, následující den
Příběhy z tohoto pramene
Osoby v tomto prameni (1)
Úplný překlad
Úvod a ohlášení hry (s. 342)
Hoe dat dit spel sal volbrocht worden met alle syne ceremoniën, als Mr. Gillis sal meester geslaegen worden van de Edele Ridderlijcke conste, van de wapenen van 't schermen, wordt hier verclaert in 't cort, ende sal geschieden soo ende gelyk is volgende:
Zde je stručně vyloženo, jak má tato slavnost proběhnout se všemi obřady, až bude mistr Gillis pasován na mistra ušlechtilého rytířského umění šermu; a má se konat takto:
In den eersten, soo sal men dit spel spelen in t leste van September 1664, het welck zal gepleckt worden de geheele stad van Mechelen door, int duydts, ende in't francois, om een jegelycken sulckx kenbaer te maecken ende dat acht daegen te vooren, als wanneer datter oock prysen sal te winnen syn, zoowel voor vremde persoonen, als voor binnen dezer stede.
Za prvé: tato šermířská hra se má konat na konci září 1664; má být ohlášena vývěskami po celém městě Mechelenu v nizozemštině a francouzštině, aby o ní všichni věděli, a to osm dní předem; a budou též vypsány ceny jak pro přespolní, tak pro (obyvatele) tohoto města.
Nu als den rechten dagh zal gecomen wesen, soo sullen de tamboers van de vyf gulden van Mechelen, van 'smorgens vroeg de geheele stadt door omslaen en publieeren, op wat plaets ende wat ure dat men spelen sullen tsy op de groote merekt ofte op d'ysere leene, soo het onze Eerw. Heeren van het Magistraet dit sullen ordonneren.
Až pak nastane určený den, bubeníci pěti mechelenských cechů mají od časného rána bubnovat po celém městě a vyhlašovat, na kterém místě a v kterou hodinu se bude šermířské klání konat, zda na Velkém trhu, nebo na d’ysere leene (IJzerenleen), jak nařídí naši velectění páni z magistrátu.
Alswanneer den tyd voors. gecomen sal wezen, soo sullen alle die van de schermers gulde, ter plaetsen voornoempt compareren, met den Meester van Brussel ende oock den Mr Gillis Vriudts, die alsdan meester gemaeckt sal worden door dese dry meesters.
Až nastane uvedený čas, všichni členové šermířského cechu se dostaví na uvedené místo s mistrem z Bruselu a také s mistrem Gillisem Vrindtsem, který bude tehdy těmito třemi mistry ustanoven mistrem.
Šerm tří mistrů a Gillisova zkouška (s. 342)
Nu op de plaetse synde gecomen met by syn van alle de Heeren, soo sal Mr Dominicus Vrindts, eerst voor al syn paret beginnen (aangezien hy soo wel den autsten is van jaeren als van de conste) soo kompt hem dit toe. Dit gedaen synde, soo sal hy zyn sweerdt leggen, int middel van de plaetse, met noch een en ander daer beneffens, om hem ceur te geven; wanneer dat Vrindts sal op het cruys van t sweerdt leggen een schoon paer handschoenen, met eenen snutdoeck, ende noch daarby eene borse met gelt, waer in ettelycke patacons sullen steken, ende sal vraegen, aen den Mr van Brussel, oft hem gelieft de eere aen te doen aan de Heeren van Mechelen, van dat sweerdt op te nemen, ende eens daer mede te spelen ende al dat daar by leydt, dat is hem geschoncken, het welck hy niet en sal refuseren, ende sal dat sweerdt op nemen, maar eerst voor al, sal hy dat paer hantschoenen wegh nemen, met den snutdoeck, zonder nochtans te vergeten die borse met gelt ende daer naer soe doet ye eenich vraeyigheyt met het sweerdt.
Po příchodu na místo v přítomnosti všech pánů zahájí mistr Dominicus Vrindts jako první svou ukázku (paret) (jelikož je nejstarší věkem i v umění, náleží mu to právem). Poté položí svůj meč doprostřed prostranství a vedle něj další věci, aby dal (hostu) na výběr: Vrindts položí na záštitu meče krásný pár rukavic s kapesníkem a s nimi měšec s několika patakony a zeptá se mistra z Bruselu, zda by ráčil prokázat pánům z Mechelenu tu čest, pozvednout onen meč a jednou jím zašermovat; vše, co u něj leží, mu bude darováno. Ten to neodmítne a pozvedne meč, nejprve však odebere pár rukavic s kapesníkem, přičemž nezapomene na měšec s penězi, a poté předvede s mečem něco pěkného (?).
Als hy syn paret, sal gemaeckt hebben, soo compt Vrindts, noch eens ende leydt het sweerdt in 't middel ende leyter wederom, op het cruys vant sweerdt, een paar handschoenen, met eenen snutdoeck ende eene borse geld, daer soo vele insteken sal, als in de borse te voren, hetwelck de Mr van Antwerpen oock sal opraepen sonder de borse te laten liggen en sal oock spelen met het sweerdt, als voorgaende.
Když dokončí své předvedení, Vrindts přijde ještě jednou, položí meč doprostřed a na záštitu meče znovu položí pár rukavic s kapesníkem a měšcem peněz, který obsahuje tolik co předchozí měšec; také to má antverpský mistr zvednout, aniž nechá měšec ležet, a také on má předvést šerm s mečem jako ten před ním.
Dit oock volbracht synde, soo compt Vrindts weder, ende leydt het selve sweerdt, weder ter plaetsen als voren, ende presenteert dat aen synen sone, dat hy oock eens wilt spelen met het sweerdt, hetwelck hy oock doen sal, dit nu al gedaen synde soo sal comen Mr Dominicus Vrindts, ende sal gaen spelen met synen sone Gillis, met het sweerdt ende dat tot drye reysen toe, als dit nu sal gedaen wesen, soo sal Gillis wederom gaen spelen drye reysen, met het sweerdt, met den Mr van Brussel, daer naer noch drye reysen met het sweerdt met den Mr van Antwerpen, dit al gedaen wesende, soo sullen tusschen beyde de liefhebbers speelen, om dat Gillis soude mogen wat rusten, ende onder tusschen soo sullen de meesters dezen toekomende Mr eens beschiucken, met eenen dronck wyn om sterckheyt te hebben.
Když je i toto vykonáno, Vrindts znovu přijde a položí týž meč opět na jeho místo jako předtím a nabídne jej svému synovi, aby si i on jednou zašermoval mečem, což také učiní. Až bude toto vše vykonáno, mistr Dominicus Vrindts přijde a bude šermovat mečem se svým synem Gillisem, a to třikrát; poté půjde Gillis opět třikrát šermovat mečem s mistrem z Bruselu a pak ještě třikrát mečem s mistrem z Antverp. Až bude toto vše vykonáno, budou mezitím šermovat milovníci (šermu), aby si Gillis mohl trochu odpočinout, a mistři zatím tohoto budoucího mistra pohostí douškem vína, aby mu dodali síly.
Voorts soo compt Mr Dominicus Vrindts wederom ende sal gaen spelen, met het rappier ende poinart, ende dat wederom tot drye reysen toe, daernaer oock den meester van Brussel, ende den Mr van Antwerpen; tusschen beyden wederom ander liefhebbers, omdat de meester wat souden rusten.
Mistr Dominicus Vrindts se vrátil ke třem vystoupením s rapírem a dýkou. Po něm následovali mistři z Bruselu a Antverp. V přestávkách vystupovali další milovníci šermu, aby si mistři mohli odpočinout.
Daernaer wederom soo moet Gillis speelen, tegen elcken Mr drymael met het rappier alleen, daer naer wederom, met elcken Mr drye maal met de half pycke. De trompetten, fluyten en trommelen sullen hun lustig laeten hooren, om corasie te maecken en te geven.
Poté má Gillis opět šermovat s každým mistrem třikrát samotným rapírem a následně s každým mistrem třikrát půlpíkou. Trubky, píšťaly a bubny mají vesele znít, aby dodávaly odvahu.
Naer dit spel wederom, met elcken Mr dry mael met den brake (1) sonder het minste te myden, op syn duydts, wederom daer naer noch eens met den sabel ende schilt groot of cleyn, met eiken meester dry mael, ende dat zyn 45 venuen, sonder alle de bragade, die daer sullen gemaekt worden, wonderlyk schoon zal wesen, om te sien. Als dit nu al volbrocht sal syn, soo wort er met de trompet, ofte met de trommels uyt geroepen tot drye verscheyden reysen, dat dese meesters sijn van sinne dezen jonghman Mr te maecken, isser iemandt, die daer tegen wilt, dat hy nu spreekt, ofte eeuwelyck swycht. Ende soo sullen daer op de plaets comen zeven maeghden schoon verciert van cleerasien, met het spel van trommelen, ofte ander spel, die voor sullen comen twee pasien (pages) elck met een flambuye, daer achter dese seven maeghden.
[Redakční shrnutí] Tato část zkoušky stanoví postupné ukázky s mistry a kritéria jejich hodnocení. Odkazuje na “brake” (1).
(1) Briquet, kleine sabel.
(1) Briquet, krátká šavle. (poznámka redaktorů De Belgische Illustratie)
Průvod a sedm panen (s. 342–343)
In den eersten soo sal daer coemen voor de cermonien een deel tamboers met een duytsche fluyt, ofte eenigh ander spel, maer het is beter daer toe te ghebruycken instrumenten van de oorloghe want het versoeckt sulckx. Daer naer soo comtor twee jonghelinghen elck met een fiambouwe al brandende fraey gafoomodert, elck een rappier aen de sy, met pluymen op den hoet alle beyde uyt eender handt.
Nejprve před obřadem přijde několik bubeníků s německou píšťalou nebo jiná hudba, avšak lépe je k tomu užít válečných nástrojů, neboť si to příležitost žádá. Poté přijdou dva mladíci, každý s hořící pochodní, pěkně odění (?), každý s rapírem po boku a s péry na klobouku, oba stejně vystrojení.
Dan soo compter een dochter seer costelyck verciert als een princes, bringhende op haere armen een roet frawele cussen, het welck eenen van de dry meesters sal afnemen ende leghen dat voor de taefel ter aerde op een kleet, dat sy oock mede is brenghende.
Poté přichází dívka bohatě vystrojená jako princezna, která v náručí nese polštář z červeného sametu; jeden ze tří mistrů jej od ní převezme a položí na zem před stůl na sukno, které rovněž přináší.
De tweede dochter wesende oock heel schoon verciert met de pluymen op haer hooft, brenght een schoon silver schoetel ofte schael waer in is lighende een luysterlyck ammelaecken met een croen van fynen lauwerier, die op synen hoet kan gheset worden, al waer dat desen meester compt ende nempt dat ammelaecken ende deckt de taefel daer mede, ende nempt dan de silvere vergulde schael met de lauwerier croen daer in ende set die op de taefel.
Druhá dívka, rovněž velmi krásně ozdobená, s pery na hlavě, přináší pěkný stříbrný talíř či mísu, v níž leží nádherný ubrus s věncem z krásného vavřínu, který mu lze nasadit na klobouk; poté tento mistr přijde, vezme ubrus a prostře jej na stůl, pak vezme pozlacenou stříbrnou mísu s vavřínovým věncem a postaví ji na stůl.
De derde dochter compt oock als een graeffinne heel verciert met luysterlycke rocken met goudt ghebordt, de welcke is oock brenghende een pot kleir van silver, den kostelyckste pot die men kan vinden, met rooden wyn daar inne, ende in haer slinkerhand, eenen roemer om uyt te drincken, nu soo nempt den meester wederom desen pot met wyn ende set hem op dese taefel met den Roemer denwelcken hy eerst volschinckt met dien wyn.
Třetí dívka přichází jako hraběnka, celá oděná do nádherných sukní vyšívaných zlatem, a přináší stříbrný džbán, nejdražší, jaký lze najít, s červeným vínem a v levé ruce číši typu römer k pití; mistr opět převezme tento džbán vína a postaví jej na tento stůl spolu s číší, kterou nejprve naplní oním vínem.
De vierde maeght compt oock aengetreden met een groote pracht, brenghende in een kostelycke schotel een witten broit en daer by een mes, alwaer desen meester ock dese schoetel met dit broit ock op de taefel is settende.
Také čtvrtá panna přistoupí s velkou okázalostí a přinese na drahocenné míse bílý bochník a k němu nůž; mistr rovněž položí tuto mísu s bochníkem na stůl.
De vyfde compt ock aangegaen, men soude bekans segghen dat se uyt den hemel quaem, soo schoen verciert, de hairen op haer hooft gekrolt als eenen Inghel, op haer voorhooft hanghende een baghe (rink) vol diamanten, het scheen sterren te wesen in de locht, de welke broght oock een luysterlyck silvren soutvat daer oock soudt in was. De meester met een reverentie die is afnemende continueerelyck sonder hoet ende set dat oock op den taefel.
Také pátá předstupuje – téměř by se řeklo, že přišla z nebe, tak krásně je ozdobena, vlasy na hlavě zkadeřené jako anděl, na čele jí visí kruh plný diamantů, jež se zdály být hvězdami na nebi; přináší nádhernou stříbrnou slánku se solí. Mistr ji s úklonou přijímá, stále bez klobouku, a také ji staví na stůl.
De sesde schoene maeght heel luysterlyck verciert als een conighinne een vreught om te sien, de welcke is ghelaeden met een luysterlycke silveren vergult flesche met kostelycke rieckende waeter, het welck oock op dese taefel gheset wordt deur desen meester.
Šestá sličná panna, přeskvostně vystrojená jako královna, radost pohledět, nese nádhernou pozlacenou stříbrnou lahvici s drahocennou vonnou vodou, kterou tento mistr rovněž postaví na tento stůl.
De sevenste princesce wesende als een godinne, verciert met alle luysterlycke kleren die oit mensch heeft ghesien, die brenght een luysterlyck vergult rappier met eenen bandelier naer advanant, om desen nieuwen meester aen syn syde de hanghen, het welck desen meester is bloet uittrekende ende leydt dat alsoo oock op de taefel by de rest, dese seven dochters gaen ter syden staen, om te wachten tot dat dese sermonien sullen volbroght syn.
Sedmá princezna, jako bohyně, oděná do nejskvostnějších šatů, jaké kdy kdo viděl, přináší nádherný pozlacený rapír s odpovídajícím závěsníkem, aby jej zavěsila po boku tohoto nového mistra; mistr jej vytasí a rovněž položí na stůl k ostatním. Těchto sedm dívek odstoupí stranou a čeká, až budou tyto obřady dokončeny.
Daer naer soo worter gheset aen dese taefel 3 stoelen al waer de dry meesters gaen op sitten, elck naer staet ende conditie, eenen van die dry meesters die daertoe bequaem is, sit het naesten omtrent het kussen, om dese cermonie uyt te wercken ende alsdan soo doet men dese toecomenden meester knielen op dat kussen, met ongedeckten hoofde, ende desen meester gheeft men aldan te kennen alle dese sermonie. Wat sulkx te segghen is, dat sal ick hier gaen verhaelen.
Poté se k tomuto stolu postaví tři židle, na něž usednou tři mistři, každý podle své hodnosti a stavu; ten ze tří mistrů, který je k tomu způsobilý, usedne nejblíže polštáři, aby vykonal tento obřad; budoucí mistr je pak vyzván, aby na tento polštář poklekl s nepokrytou hlavou, a celý obřad je mu vysvětlen. Co znamená, nyní zde vylíčím.
Výklad obřadu (s. 347 a 350)
1. In den eersten dese dry meesters beteekenen ons de heylighe dryvuldichheyd datter is dry persoenen ende nochtans maer eenen Godt, al soo moeten dese dry meesters overeen coemen als oft sy maer een en waeren.
1. Za prvé nám tito tři mistři představují Nejsvětější Trojici, v níž jsou tři osoby, a přece jen jeden Bůh; proto se tito tři mistři musejí shodovat, jako by byli jediným.
2. Ten tweede dese seven dochters gheven ons te kennen de seven droefheden die de moeder ons Heeren heeft ghehadt.
2. Za druhé, těchto sedm dívek nám značí sedm bolestí, které zakusila Matka našeho Pána.
3. Ten derden dese twee pasien ofte jonghelinghen gheven ons te kennen de Goddelycke en de menschelycke naetuer die Godt den Soone de tweede persoon in de H. Dryvuldigheyt heeft ghehadt.
3. Zatřetí, tato dvě pážata neboli mladíci nám představují božskou a lidskou přirozenost, kterou měl Bůh Syn, druhá osoba Nejsvětější Trojice.
4. Ten vierden het licht dat sy hebben gheeft ons te kennen de H. Evangelien die de heele werelt verlichten tot saeligheyt van den mensch.
4. Za čtvrté, světlo, které nesou, nám znamená svatá evangelia, jež osvětlují celý svět ke spáse člověka.
5. Ten vyfde dese dochter ofte maeghdekens gheven ons te kennen dat de moeder ons Heeren is maghet gheweest voor haer baeren van onsen heer Jesum Christum, ende maeghet is ghebleven in haer baeren tot den eynde haers levens toe.
5. Za páté, tyto dívky neboli panny nám připomínají, že Matka našeho Pána byla pannou před narozením našeho Pána Ježíše Krista a zůstala pannou při porodu i do konce svého života.
6. Ten sesten het frauweelen kussen dat eene maeght bringht, beteekent ons den blauwen hauwen steen daar onsen Salighmaeker op sat als sy hem synen rock hadden uyt getrocken, daer sat onsen Heer op met syn bloot ghebenedyt lichaem voor syn kruysen.
6. Zašesté, sametový polštář, který přináší jedna panna, nám značí modrý tesaný kámen, na němž seděl náš Spasitel, když ho svlékli z roucha; tam seděl náš Pán se svým nahým požehnaným tělem před ukřižováním.
7. Ten sevensten de croene van lauwerier beteekent ons de dorene croene die sy ons Heer op syn hooft setten.
7. Za sedmé, vavřínový věnec nám značí trnovou korunu, kterou vsadili na hlavu našemu Pánu.
8. Ten achsten dat dese croene is van lauwerier, beteekent ons de victorie die onsen Heer behalt heeft voor het menschelycke gheslachte, teghen de boesen vyant van der hellen, tot saligheyt van den cristen mensch, die van goeden wille syn.
8. Za osmé, že je tato koruna vavřínová, znamená pro nás vítězství, jehož náš Pán dobyl pro lidstvo nad zlým pekelným nepřítelem ke spáse křesťana dobré vůle.
9. Ten neghensten desen wyn die daer gebrocht wordt, beteekent ons het H. bloet ons liefeheere Jesum Christum.
9. Za deváté, toto přinesené víno nám představuje svatou krev našeho milého Pána Ježíše Krista.
10. Ten thiensten dat desen wyn geschoncken wordt, beteekent ons dat onsen lieven Heer syn bloet heeft geschoncken als een fonteyn uyt syn ghebenedyde syde, al tot saeligheyt van den mensch.
10. Za desáté, nalévání tohoto vína nám značí, že náš drahý Pán vylil svou krev jako pramen ze svého požehnaného boku, vše pro spásu člověka.
11. Ten elfsten het witten broit beteekend ons het H. Sacrament des autaers, het waarachtigh lighaem ons Heeren, in de ghedaente van broit dat hy ons heeft achterghelaten voor een testament in syn leeste avondmael aen ons allemael tot spys van onse siel.
11. Za jedenácté, bílý chléb nám znamená svátost oltářní, pravé tělo našeho Pána v podobě chleba, jež nám všem při své poslední večeři zanechal jako odkaz, za pokrm naší duši.
12. Ten twelfsten het mes by het broit beteekent ons het kapperken daer S. Peeter Malcus syn corc mede afsloegh.
12. Za dvanácté nám nůž u chleba připomíná nožík, jímž svatý Petr uťal Malchovi ucho (?).
13. Ten derthiensten dat sout beteekent ons wysheyt, dat Godt ons wilt gheven om de H. Passie ons Heeren te overpeysen, ende die altyt te hebben in onse memorie.
13. Za třinácté, sůl nám značí moudrost, kterou nám Bůh chce dát, abychom rozjímali o svatém utrpení našeho Pána a stále je uchovávali v paměti.
14. Ten veerthiensten dat riekende waeter beteekent ons het H. Dopsel dat de mensch moet hebben wilt hy saligh worden, want ons Heer ock is ghedoopt gheweest van S. Jan Baptiste den dooper in de Jordaene.
14. Za čtrnácté, vonná voda nám znamená svatý křest, jejž člověk musí přijmout, chce-li být spasen, neboť i náš Pán byl pokřtěn sv. Janem Křtitelem v Jordánu.
15. Ten vyfthiensten dat rappier dat daer ghebrocht wordt voor den toecomenden meester, beteekent ons dat vreeselyck sweerdt, het welck sal wesen het leesten oordeel, daer Godt de verdoemde mede sal slaen in de eeuwighe verdoemenisse.
15. Za patnácté, rapír přinášený budoucímu mistrovi nám znamená onen strašlivý meč, jímž bude Poslední soud a jímž Bůh srazí zatracené do věčného zatracení.
16. Ten sesthiensten den bandelier beteekent ons de koorde en de ketens, daer onsen Heer Jesus is mede ghebonden gheweest voor onse sonden.
16. Za šestnácté nám závěsný řemen značí provaz a řetězy, jimiž byl náš Pán Ježíš spoután za naše hříchy.
Pasování, mistrovský list a následující den (s. 350)
Dan soo wordt int middel geset een taeffel, de weleke gedeckt wordt ende den meester set alle de ceremonien op de taeffel ende het cussen wordt ter aerden by de taeffel gheleydt, al waer den toecomenden meester moet op knielen, sonder hoedt, al waer alle de meesters sitten, met stoelen alleen, oock aan den taeffel, ende een van deze meesters geeft aen den toecomenden Mr te kennen alle deze ceremonien wat sy beduyden, tot het minste toe, ende nempt hem den eedt aff, ghelyck als dat betaempt, ende dan wordt hy begoten met rieckende waeter, daer naer (ferwyl hy noch knielende is), soo staen dese dry Mrs op, den oudsten begint eerst, ende nempt een sweerdt, ende slaet dry keeren op synen rugge, seggende, in den naem des Vaeders, ende des Soons, ende des H. Gheest, elcken meester doet dat, dan soo snyt den Mr van dat witten broit een stuck af met het mes, ende leydt dat stuck broit op de taeffel, ende dat heel broit, ende heyst den toecomenden meester een stuck gelt, ende steekt dat stuck gelt in dat witten broit, ende werpt dat te grabbelen, onder het volck, daer den meesten hoop is, dan, nempt den Mr de brock broit, dat hy ghesneden heeft, dopt dat in het sout, ende geeft dat te eeten aen den toecomenden Mr. Nu als hy dat geten heeft, soo geeft hy hem eenen roemer wyns daer op te drincken, dat nu deur synde, soo seydt hy aen hem, staet nu op, ende ick wensche u veel gheluckx, en hy hanght. hem het Rappier aen syn syde, ende de croen op het hooft, ende dan soo drincke deze meesters den wyn, onder hun uyt, met by syn van de Heeren, dan soo gaen dese maeghden wederom wegh van daer sy gecomen syn.
[Redakční shrnutí] Uprostřed stál prostřený stůl s obřadními předměty. Vedle stolu byl položen polštář pro uchazeče, který klečel s nepokrytou hlavou, zatímco mistři seděli na židlích. Jeden z mistrů vysvětlil jednotlivé obřady, přijal uchazečovu přísahu a pokropil jej vonnou vodou. Poté všichni tři mistři vstali. Počínaje nejstarším provedl každý obřadní pasování a vzýval Otce, Syna a Ducha svatého. Mistr odkrojil kus bílého bochníku a obojí položil na stůl. Do bochníku vložil minci dodanou uchazečem a hodil jej do nejhustšího zástupu, kde se o něj lidé přetahovali. Odkrojený chléb namočil do soli, nabídl jej uchazeči a poté mu podal römer vína. Když se uchazeč napil, mistr jej vyzval, aby vstal, popřál mu štěstí a předal mu obřadní rapír a korunu. Mistři dopili víno v přítomnosti pánů a panny se vrátily tam, odkud přišly.
Daer naer soo gaen dese drye meesters by den heere Borghemeester; ofte die, de Heeren van Mechelen sullen daer toe ghecommetteert hebben om den eedt af te nemen, van dese drye Mrs dat se desen jongman bequaem vinden om Mr te syn, ende schoel te houden, ende dan soo geeft den Borghemeester den brief in de handt van dezen jongen Mr, om hem daer mede veel gheluck ende saeligheyd te wenschen; als wanneer nu dit al volbrocht sal wesen, soo gaet dezen jonghen Mr int middel, met de croen op syn hooft met de heele compagnie naer de camer toe.
Poté tito tři mistři jdou k panu purkmistrovi nebo k tomu, koho k tomu páni z Mechelenu pověřili, aby přijal přísahu těchto tří mistrů, že shledávají tohoto mladého muže způsobilým být mistrem a vést školu; poté purkmistr předá listinu do rukou tohoto mladého mistra a popřeje mu k ní mnoho štěstí a požehnání. Když je toto vše vykonáno, kráčí tento mladý mistr uprostřed, s korunou na hlavě, s celou společností do cechovní světnice.
Alwaer dat onder weghen een deel van de Borgerye hem sullen recontreren om hem veel gheluckx te wenschen d'een met wyn, d'ander met lofdichten, die hem sullen vereert worden.
Cestou mu má vyjít vstříc několik měšťanů, aby mu popřáli mnoho štěstí, jeden s vínem, druhý s oslavnými básněmi, které mu budou předány.
Des anderen daeghs, soo sullen de Gulde Broeders spelen om prys, die desen jonghe meester sal ophangen, tot winste van de Confrers van de selve Gulde. Daer noch by eenen prys oock voor alle liefhebbers, soo van buyten als van binnen, ende dat op sulcken dagh als de dekens van de Gulde sullen ghelieven te ordonneren, al waer dat alle daeghen sal gheschieden alle soorte van recreatie van spel enz. Wel verstaende nochtans dat Mr Dominicus Vrindts sal versoecken by requeste aen myne Eerw. Heeren van der weth deser stede een plaetse, om dit spel te volbrengen, die eenichsints daer toe moghen bequaem wesen, waer op wel diende eenen theater te syn, om dat het speelen daer veel beter actie op heeft ende meerder bequaemheyt soude wesen voor Mijne Eerw. Heeren om te sien, want het spel geen actie en heeft op de platte aerde.
Následujícího dne mají cechovní bratři šermovat o cenu, kterou tento mladý mistr vyvěsí a kterou mohou získat bratři téhož cechu. Kromě toho také o cenu pro všechny milovníky (šermu), jak přespolní, tak místní (z města), a to v den, který se děkanům cechu zalíbí určit; a každého dne mají být všelijaké kratochvíle, hry atd. Rozumí se však, že mistr Dominicus Vrindts má požádat peticí mé velectěné pány z rady tohoto města o místo k pořádání této hry, které by pro ni bylo poněkud vhodné a na němž by mělo být jeviště (theater), neboť na něm hra působí mnohem lépe a mým velectěným pánům by se pohodlněji přihlíželo, jelikož na rovné zemi hra nepůsobí.
Voorts soo sal den selven Vrindts versoecken in syne requeste, dat den brief van het meesterschap sal moghen onderteekent worden, ende ghesegelt, goedt lijck te voren, welcke copie van desen brief sal annex wesen aen de requeste op dat Myne Eerw. Heeren den inhaudt der selver soude moghen veranderen naer hun beliefte ende goet duncken. Oock dat alle de Gulde Broeders souden moghen compareren ter voorse plaetse, elk met syn sygeweir, ende de officiers met de sluyers, oock met het vaendel, om dat te laeten vliegen soo lange het spelen dueren sal, ten minsten tyde als men desen nieuwen meester maecken sal, want sonder twyffel daer veel treffelijcke persoonen sullen comen uyt andere steden, om dat sulckx nooit en is ghesien gheweest, noch dat gelyckx (men niet en geloof), gesien sal worde.
Dále má týž Vrindts ve své žádosti požádat, aby mistrovský list mohl být podepsán a zpečetěn jako dříve; opis tohoto listu má být připojen k žádosti, aby mí velectění páni mohli jeho obsah změnit podle své vůle a uvážení. Dále aby se všichni cechovní bratři mohli dostavit na řečené místo, každý s poboční zbraní, a činovníci se šerpami (?), také s praporem, který má vlát po celou dobu šermířského klání, alespoň však ve chvíli, kdy bude tento nový mistr ustanoven; neboť nepochybně přijde mnoho významných osob z jiných měst, jelikož něco takového dosud nikdo neviděl a ani (jak věříme) již nikdy nic podobného neuvidí.
Podrobnosti o prameni
- ID
- P066
- Typ
- stanovy a řády
- Datum
- 30. září 1664 (zkouška); čl. IX podle Galase ze 17. století, přesné datum zůstává otevřené
- Místo
- Mechelen
- Země (dnes)
- Belgie
- Jazyk
- Nizozemština
- Bratrstvo
- Cechy sv. Michaela (Nizozemí, severní Francie)
- Autor
- St. Lambrechts- of Schermersgilde, Mechelen
- Archiv
- Stadsarchief Mechelen (čl. IX podľa Galasa 2013); kóta a folio nezistené
- Edice
- G. J. J. Van Melckebeke, De Sint Lambrechts- of Schermersgilde te Mechelen, Mechelen: E. en J. Van Moer 1873 podľa dobovej bibliografie; Mechelse Bibliotheek, M 126, položka 126/C, katalogizovaná ako 1874. Dobový výťah: De Belgische Illustratie 6 (1873–1874), tri časti. Čl. IX: Galas 2013 (P171).
- Digitalizace / záznam
- https://dbnl.org/tekst/_bel014187301_01/_bel014187301_01_0266.php
- Relevance
- relevance 5 z 5
- Ověření
- čtená edice
Tento pramen cituje
- P208 Den Ingel, cechovní dům šermířů v Mechelenu
Citováno v
- P088 On the After-Blow (s prílohou prameňov: Appendix I – Primary Source Material on the After-Blow; Appendix II – príslovia)
- P171 Tournament Bouts: Where to Stop the Action?
Badatelské poznámky (slovensky)
- Dobová recenze De Belgische Illustratie 6 (DBNL), s. 335, dokládá 28 článků hry o krále; s. 342–343 a pokračování přepisují program zkoušky 1664 před třemi mistry (Mechelen, Brusel, Antverpy).
- Oznámení mělo vyjít nizozemsky a francouzsky.
- Text jmenuje šest zbraní nebo kombinací a tři opakování s každým mistrem; uvádí 45 venuen, prostý součin by byl 54.
- Matt Galas 2013, pozn. 2 (P171), zachoval nizozemské znění čl. IX: při hře rytířským mečem jsou platné zásahy do hlavy, ramen, zad a hrudi nad loktem i nad opaskem podle značek; král má naerslagh ihned (instantelyck) a nejvýše tři kroky za vyzyvatelem (dry passen), jinak o něj přichází.
- Křída je Galasův doplněk v hranatých závorkách překladu.
- Článek IX neříká, jak odveta mění výsledek.
- Totožnost s článkem z řádu o 28 článcích v brožuře nebo v rejstříku obnoveném 1753 (P096) otevřená.
- Titulní list brožury ani archivní předlohu čl. IX jsme neměli.
- Místa v programu (s. 342): Grote Markt nebo d’ysere leene (dnešní IJzerenleen), podle rozhodnutí magistrátu.
- Dochovaný program neuvádí konečnou volbu.
- IX (naerslagh) a 28 článků hry o krále nejsou v prameni v původním znění – nepřeloženo.
- Text uvádí pouze ‚in t leste van September 1664‘, nikoli přesný den 30. 9.