Prameny šermířských cechů
Jazyk stránky · Čeština

Šerm Cechovní prameny

Stanovy, privilegia, mistrovské listy a kroniky šermířských bratrstev, cechů a škol v Evropě od 15. do 18. století.

Katalog shromažďuje 534 záznamů ze 17 zemí, z toho 403 dobových pramenů. U 106 z nich je k dispozici úplný překlad s původním textem vedle každého odstavce.

377 datovaných dobových pramenů podle čtvrtstoletí. Literatura a edice se nezapočítávají. Kliknutím na sloupec je zobrazíte na mapě.

Kde začít

Stanovy a privilegia s úplným překladem vedle původního textu

  1. 1487Marxbrüder (Mistři meče)
    Privilegium pro mistry mečeDaz wir .n. den Meistern des Swerts dise sonnder gnad getan

    Fridrich III. stanoví, že nikdo v říši se nesmí nazývat mistrem meče ani vést školu bez zkoušky před mistry meče. Základ monopolu Marxbrüder.

  2. 1491Marxbrüder (Mistři meče)
    Frankfurtský šermířský řádFrankfürter Fechter Ordnung

    Řád frankfurtského bratrstva mistrů meče: mše, přijetí mistra na základě veřejných šermířských zápasů a tajné zkoušky, dělení poplatků, volba hejtmana.

  3. 1589Cechy sv. Michaela (Nizozemí, severní Francie)
    Řád bratrstva sv. Michaela v LilleRèglement de la Confrarie de St-Michel

    46 článků šermířského bratrstva v Lille: členství, přísahy, pokuty, šerm a ceny. Zásadní text pro severofrancouzská bratrstva.

  4. 1594Marxbrüder (Mistři meče)
    Marxbrüder ArtikelbriefArtikelbrief

    Vnitřní stanovy Marxbrüder na pergamenu: hejtman na dva roky, vzájemná přísaha a povinnost podporovat mistra, který musí bojovat doopravdy.

  5. 1607Federfechter (Greifenfels)
    Znakové privilegium pro Federfechter

    Rudolf II. potvrzuje dvanáct článků pro Federfechter a uděluje jim erb. Zakládací listina Federfechter.

  6. 1610Federfechter (Greifenfels)
    Artikuly mistrů dlouhého meče od peraEtliche Artikel der approbirten Meister des langen Schwerts von der Feder

    Federfechter stanovili, jak se stát mistrem dlouhého meče: žádost předsedovi, zkouška ve třech zbraních, poplatky a povinnost dostavit se do Prahy.

Bratrstva a cechy

Poznejte německý historický šerm prostřednictvím Kunst des Fechtens a profil Johannes Liechtenauer.

Dále londýnští mistři šermu (Masters of Defence) (9), Pyrenejští zkušební mistři (7) a 244 pramenů k měšťanským šermířským školám a Fechtschulen.

Mapa

Kde se podle pramenů šermovalo a odkud pocházeli mistři zapsaní v rejstříku frankfurtského bratrstva v letech 1491–1716.

  • 145 míst s prameny nebo doloženými událostmi
  • 142 míst původu mistrů Marxbrüder

Státní hranice v

14921530160016501715

Otevřít mapu nebo rejstřík osob

Příběhy z pramenů

Zranění, smrt a krev

Heslo v šermírně ve Valenciennes (1560)

Zbrojíř Nicolas Cailliau vypověděl, že v síni šermířů cvičil s krátkým kopím. Jistý cizinec vzal stejnou zbraň, ale Anthoine Meurin z arraského šermířského bratrstva požadoval heslo od…

Vyvěšený meč a boj o školu

Meče na zdi (Esslingen, 1486)

Tři mistři vyvěsili své meče na znamení, že chtějí vést školu. Přijel mistr Anton ze Štrasburku, jejich meče „abgehauen“ a vyvěsil svůj; oni zase sundali jeho. Anton požadoval, aby mu bylo dovoleno…

Posměch a kritici

“Nicht Lucas / sonder Lucifers Brüder” (Guarinonius, 1610)

Tyrolský lékař Hippolytus Guarinonius požaduje zrušení veřejných šermířských škol; šerm se má vyučovat pouze v mistrově domě. Přejmenovává tři bratrstva, která se údajně dovolávají evangelistů jako svých…

Všechny příběhy

Katalog pramenů

Relevance (1 až 5) vyjadřuje, kolik nám pramen sděluje o pravidlech bratrstev; značka ověření ukazuje, zda jsme viděli originál, edici, nebo pramen známe pouze z citace. Jak hodnotíme

Překlad a vyobrazení
1311Obžaloba mistra Rogera le Skirmisour za provozování šermířské školy
Magister Rog'us le Shyrmysour. Prisona.

Londýnský mistr byl odsouzen za provozování šermířské školy, která lákala syny vážených měšťanů. Šermířská škola je zde chápána jako narušování veřejného pokoje, nikoli jako řemeslo.

Londýnlistina a archivní záznam4/5čtená edice
1385Joseph Schirmer, židovský mistr šermu z Würzburgu, přijat do služeb mohučského arcibiskupa (1385)

Nejstarší známý doklad o šermířském mistrovi ve dvorské službě, dosud známý pouze z odkazu v literatuře.

Mohučlistina a archivní záznam3/5známo z citace
1385Statuta Vídeňské univerzity z roku 1385 a jejích fakult z roku 1389: student se nemá věnovat šermu (‘dimicatura’) více než studiu, navštěvovat šermířské školy (‘scolae dimicatorum’) ani nosit zbraně

Univerzita zakazuje studentům nosit zbraně a navštěvovat šermířské školy, které řadí po bok krčem a hráčských doupat – nejstarší doklad šermířských škol ve Vídni.

Vídeňstanovy a řády3/5čtená ediceúplný překlad
1386Univerzitní zákazy 'scole dimicantium' a statut proti navštěvování či vyučování šermu

Již za svého prvního rektorátu zakázala Univerzita v Heidelbergu studentům navštěvovat šermířské školy pod pokutou dvou zlatých.

Heidelbergstanovy a řády4/5text přečtenúplný překlad
1408Rozsudky týkající se šermířů v soudní knize Nového Města pražského (1408–1409)

Rozsudky týkající se šermířů v soudní knize Nového Města pražského, dosud známé pouze z odkazu v literatuře.

Prahalistina a archivní záznam3/5známo z citace
1415Kostnice (kolem 1415): přirovnání v traktátu proti Wyclifovi – „jako šermíři ve svých školách učí rytíře a panoše bojovat na poli světské války“

Teologický text z doby koncilu uvádí šermířské školy jako obecně známý vzor výcviku bojovníků.

Kostniceliteratura2/5čtená edice
1418Dvě smlouvy školy florentského mistra šermu Benedetta (Palma, 1418)

Dokládají provoz školy jako výdělečné činnosti.

Palma de Mallorcalistina a archivní záznam4/5čtená ediceúplný překlad
1420Vídeňští 'gladiatores' a 'Vechter' v městských knihách 1368–1447, městský šermíř (1420) a poplatky za šermířské školy na radnici

Výpisy z vídeňských městských knih: šermíři jako majitelé domů, placený městský šermíř a městská šermírna, později poplatky za šermířské školy pořádané na radnici.

Vídeňlistina a archivní záznam3/5známo z citace
1432Norimberské 'Schirmschulen' a 'Schirmmeister' 1432–1480: povolení k pořádání šermířských škol a smlouva se třemi učiteli ze St. Gallen (1479)

Norimberská rada povolovala šermířské školy vedené mistry označovanými jako 'Schirmmeister' pod podmínkou zachování pořádku a v roce 1479 najala tři Švýcary, aby měšťany bezplatně cvičili v zacházení s píkou.

Norimberklistina a archivní záznam3/5známo z citaceúplný překlad
1435Korutany 1435–1443: Hans Liechtenauer jako pečetitel listin

Šlechtic Hans Liechtenauer připojuje svou pečeť k soukromým listinám v Korutanech a Dolním Štýrsku v letech 1435 a 1443 (a podle genealogické literatury také v roce 1436). Jméno i doba odpovídají mistru Liechtenauerovi, listiny však o šermu nic neříkají; jde o kandidáta na ztotožnění, nikoli o důkaz.

Kärnten / Untersteiermarklistina a archivní záznam2/5text přečten
1441Vídeň 1441–1442: Jangko a Roman Liechtenawer v opovědních listech proti Fridrichu III.

Dva opovědní listy z vídeňských městských knih, vydané Kollárem. Roku 1441 se Jangko Liechtenawer přidal k Ulrichu Eitzingerovi jako spojenec proti Fridrichu III.; slovanská podoba jeho jména ukazuje na česko-saské prostředí, z něhož pochází i nejstarší Liechtenauerův rukopis, a tak zůstává možným kandidátem na ztotožnění s mistrem. Roman Liechtenawer 'zum Anger' vypovídá mír jménem hejtmana Jana Čapka (1442). Listy šerm nezmiňují.

Vídeňlistina a archivní záznam2/5čtená edice
1443Podmínky městské podpory a sazebník poplatků Filippa Dardiho v Boloni

Boloňa platí mistra šermu a stanovuje jeho odměny podle jednotlivých zbraní, počet žáků a vyučovací hodiny. Nejstarší podrobný ceník výuky šermu.

Boloňastanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
1444Rothenburg 1444: souboj dvou šermířských mistrů – Rakušan „Siebenbürger“ pořádá šermířskou školu, Württemberčan mu srazí vyvěšený meč; boj ostrými zbraněmi v kolbišti ohraničeném provazy pod dohledem Grieswärtel, zásah do ruky prohlášen za nečestný

Kronikářské vyprávění: mistr vyvěsí meč s věncem a otevře šermířskou školu, soupeř jej vyzve, rada povolí boj ostrými zbraněmi v ohrazeném kolbišti za přítomnosti rozhodčích s holemi; rána do ruky místo do hlavy je posouzena jako nečestná a ten, kdo ji zasadil, je uvězněn.

Rothenburg ob der Tauberkronika4/5čtená edice
1450Paříž 1450: omilostňovací list zmiňuje shromáždění v hostinci „la Pie“ poblíž St-Gervais za účelem výuky šermu obouručním mečem pod vedením mistra Guillemeta de Montroy

Doklad soukromé výuky šermu obouručním mečem v pařížském hostinci v polovině 15. století.

Pařížlistina a archivní záznam2/5známo z citace
1456Stanovy šermířských mistrů v Bruggách

Stanovy bruggského šermířského cechu sv. Michaela z roku 1456. Text jsme dosud neviděli; je znám z literatury.

Bruggystanovy a řády5/5známo z citace
1458Jmenování 'examinador mayor' šermířských mistrů (Aragonie, 1458 a 1508) a provostská zkouška (1526)

Aragonští králové jmenují vrchního examinátora šermířských mistrů. Stupně prebost, bachiller a maestro odpovídají francouzským prévôt a maître.

Zaragozastanovy a řády4/5čtená ediceúplný překlad
1459Lucernská šermířská škola 1459–1596: šermířský mistr z Unterseenu (1459), svobodný šermíř od péra B. Wenggert (1577) a nařízení o dnech konání šermířských škol (1596)

Lucern povoloval šermířské školy a v roce 1596 je zakázal v pátek, v sobotu a o suchých dnech, pokud se nekonaly bez hudby a bubnů; v roce 1577 zde vyučoval slezský svobodný šermíř od pera.

Lucernlistina a archivní záznam4/5známo z citaceúplný překlad
1466Zkouška a přijetí Arnaua de Castellbò za mistra šermu

Notářský zápis o zkoušce mistra šermu v Palmě: postupně s jednotlivými zbraněmi před místokrálem, čtyři ručitelé, pokrývka hlavy a právo vyučovat.

Palma de Mallorcalistina a archivní záznam4/5čtená ediceúplný překlad
1469Budín: Palatinův rozsudek nařizující soudní souboj (1469)

Regest rozsudku z Belawaru uvádí podmínky soudního souboje a propadnutí majetku při nedostavení se.

Budínlistina a archivní záznam2/5známo z citace
1470Řád šermířského turnaje (11 paragrafů)

Nejstarší známá pravidla šermířské soutěže: krvavé zásahy, rozhodčí a ceny za největší počet zásahů a nejvýše položené zásahy.

Štrasburkstanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
1474Dopis o zakázané veřejné šermířské výzvě v Miláně

Milánský kapitán zastavil veřejnou šermířskou výzvu španělského šermíře vyhlášenou bez vévodského povolení a zadržel mistry. Zmiňuje dvě školy v hostincích.

Milánlistina a archivní záznam3/5čtená ediceúplný překlad
1478Jmenovací listina Gómeze Dorada do úřadu 'examinador mayor' mistrů šermu

Kastilské jmenování vrchního examinátora mistrů šermu. Text jsme neviděli; znám je záznam o zkoušce z Córdoby z roku 1496.

Kastiliestanovy a řády4/5známo z citace
1485Bratři sv. Marka vysílají Hanse Weltze do Nördlingenu a žádají radu o podporu (1485)
Sendschreiben der Meister des Schwerts an den Rat zu Nördlingen

List vydaný v Augsburgu doporučuje Hanse Weltze městské radě a uvádí, že bratrstvo mělo 52 mistrů. Originál se dochoval mezi došlými listy města.

Nördlingenlistina a archivní záznam4/5originál ověřenúplný překladsnímek pramene
1486Řády, nařízení, privilegia a rozsudky bruselského šermířského cechu, 1486–1762
Ordonnances, règlements, privilèges et sentences 1486–1762

Archivní série bruselského šermířského cechu sv. Michaela, známá z inventáře. Datum založení cechu (1480 nebo 1506) je sporné.

Brusellistina a archivní záznam4/5známo z citace
1486Dopis městské rady mistru Antonovi ze Štrasburku ve sporu o šermířskou školu: zavěšování a srážení mistrovských mečů

Mistr ze Štrasburku srazil tři mistrovské meče zavěšené na znamení výzvy a požadoval, aby se s jejich majiteli utkal o školu. Rada to odmítla.

Esslingenlistina a archivní záznam4/5známo z citace
1486Lotrinsko, 16. července 1486: vévoda René II. uděluje muži ze Saint-Nicolas “the mastership of the sword game” s předností před všemi mistry v celém Lotrinsku a Vaudémontu

Knížecí úřad nejvyššího mistra šermu pro celé vévodství – lotrinský protějšek aragonského examinador mayor.

Nancylistina a archivní záznam4/5čtená edice
1487Císařské privilegium pro 'Mistry meče' (pozdější Marxbrüder)
Daz wir .n. den Meistern des Swerts dise sonnder gnad getan

Fridrich III. stanoví, že nikdo v říši se nesmí nazývat mistrem meče ani vést školu bez zkoušky před mistry meče. Základ monopolu Marxbrüder.

Norimberkstanovy a řády5/5originál ověřenúplný překladsnímek pramene
1488Založení Sint-Michielsgilde (šermíři) v Antverpách

Založení antverpského šermířského cechu sv. Michaela v letech 1487–88, známé pouze z literatury a kronikářských zmínek.

Antverpystanovy a řády3/5známo z citace
1489Zákaz 'schirmen' na radnici (1463) a rozhodnutí o poranění oka při šermířské škole (1489)

Lucernská rada urovnává případ poranění oka na šermířské škole a zadává vypracování městského právního ustanovení pro takové případy. Nejstarší doklad toho, že zranění při šermířské hře spadají do pravomoci školy, nikoli soudu.

Lucernstanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
1489Zápis o zkoušce a přijetí Ludovica Alimase za provosta
in ludis magne spate duarum manuum et parve spate cum clipeo sive bloquerio

Na náměstí v Rocles dva mistři vyzkoušeli jednoho kupce v šermu dlouhým mečem a mečem s puklířem a ustanovili jej provostem. Nejstarší doklad stupňů a zkoušek ve Francii.

Rocleslistina a archivní záznam4/5čtená ediceúplný překlad
1491Frankfurtský šermířský řád z roku 1491 (s dodatky z roku 1534 a zápisy do roku 1566)
Frankfürter Fechter Ordnung

Řád frankfurtského bratrstva mistrů meče: mše, přijetí mistra na základě veřejných šermířských zápasů a tajné zkoušky, dělení poplatků, volba hejtmana.

Frankfurt nad Mohanemstanovy a řády5/5originál ověřenúplný překladsnímek pramene
1492Rozhodnutí o výhradním právu pořádat šermířské školy: Peter Switzer z Bernu proti mistru Paulovi

Basilejská rada rozhoduje, kdo smí pořádat šermířské školy a co se stane, přijde-li někdo a srazí mistrův meč. Doklad výzvy sražením zavěšeného meče.

Basilejstanovy a řády4/5známo z citace
1495Peter Schwitzer z Bernu ohlašuje šermířskou školu v Badenu (1495): výzva k zápolení o věnec ve volných sečných úderech, o zlaté či o volný krvavý zásah a nabídka výuky

Nejstarší známé znění výzvy k šermířské škole: Peter Schwitzer z Bernu nabízí zápasy o věnec volných ran, o zlaté či o krvavou ránu a výuku se všemi zbraněmi pěšky i na koni.

Baden (Aargau)listina a archivní záznam5/5známo z citaceúplný překlad
1497Trest za výtržnosti na šermířské škole ve Vratislavi (1497)

Krátký zápis o trestu vězení a pokutě pro šermíře, který vyvolal výtržnost při šermířské škole.

Vratislavlistina a archivní záznam2/5čtená ediceúplný překlad
1501Řád hry s dvoukoncovou holí, Mazan
Ordonnance du jeu du bâton à deux bouts

Jmenování provosta, veršovaný prolog a 19 článků školního řádu s pokutami a přísahou na kříž ze dvou holí.

Mazanstanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
1502Účty Zikmunda Jagellonského: tanečníci s meči a královský šermíř v Krakově (1502–1503)
Rachunki Krzysztofa Szydłowieckiego, Rachunki Królewskie 29

Krakovské účty zaznamenávají novoroční mečový tanec vesničanů, novoroční dar královskému šermíři Matysovi a samostatný šermířský tanec roku 1503.

Krakovlistina a archivní záznam3/5čtená edice
1503Košice: Blaise, svědek označený jako gladiator (1503)

Svědek z Košic je označen jako gladiator. Přesný význam tohoto výrazu v daném zápisu je nejistý.

Košicelistina a archivní záznam2/5čtená edice
1504Jmenování městského mistra šermu v Bernu: Peter Swytzer (1504) a David Frischhertz (1532)

Bern platí městského mistra šermu, podobně jako Boloňa. Známo z citace.

Bernstanovy a řády3/5čtená ediceúplný překlad
1506Účty Zikmunda Jagellonského: šermíři tančí před princem v Krakově (1506)
Rachunki Krzysztofa Szydłowieckiego, Rachunki Królewskie 33

Kníže nařídil vyplatit dva zlaté šermířům, kteří před ním tančili.

Krakovlistina a archivní záznam3/5čtená edice
1509List o přijetí Georgese Lombarda za 'maistre général' ušlechtilého umění Palestrine
maistre général en le noble art de Palestrine

Šest mistrů z dolního Languedoku, oprávněných královskými úředníky, veřejně přijímá na náměstí nového mistra a jmenuje jeho učitele a kmotra.

Nîmeslistina a archivní záznam4/5čtená ediceúplný překlad
1509Přezkoušení Jaumeho Costy a přijetí za provosta meče a puklíře

Provostská zkouška v Palmě před více než padesáti lidmi, s kmotrem a patronem, přísahou, jednomyslným výrokem a čapkou.

Palma de Mallorcalistina a archivní záznam4/5čtená ediceúplný překlad
1510Privilegium v sedmi článcích pro bratrstvo mistrů šermu pod patronátem sv. Jiří v Barceloně
confraria dels mestres de esgrima

První královské privilegium šermířského bratrstva z Pyrenejského poloostrova, které máme dochováno v úplnosti.

Barcelonastanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
1518Žaloba Jeana Devilla, 'magister artis palestrine', o nezaplacené poplatky za výuku a obouruční meč

Mistr žaluje pekaře pro nezaplacené poplatky za výuku. Žalovaný připouští, že byl podle zvyklosti přijat za mistra na veřejném náměstí stejně jako ostatní žáci.

Nîmeslistina a archivní záznam3/5známo z citace
1518Městští mistři šermu ve Fribourgu, 1518–1549
Ratsmanual Freiburg i. Ü. 1534, 1540; Seckelmeisterrechnungen 1540–1550 (Fechtmeister Jörgen; Peter Schwytzer 1518)

Fribourg povolal roku 1518 Petera Schwytzera, patrně bernského mistra, a roku 1534 ustanovil šermířského mistra Jörgena; ten dostával oděv v městských barvách a od roku 1549 roční plat.

Fribourg (Freiburg im Üechtland)listina a archivní záznam3/5známo z citace
1519Dva diplomy prévôtů: Petrus Fomos, jedenáct zbraní, a Alodius Deulofe, čtyři zbraně (Perpignan 1519)
in usu et arte palestrine

Podrobný postup zkoušky: mistr představí svého žáka jinému mistrovi jako kmotrovi; uchazeč se utká s mistry v předepsaných zbraních a je jednomyslně schválen.

Perpignanlistina a archivní záznam4/5čtená ediceúplný překlad
1520Přísežné závazky zachování míru (Urfehden) dvou mistrů šermu: Hanse Auberlina z Ulmu (1520) a Clemense Hocha (1528)
Urfehde

Dva šermířští mistři propuštění z vězení přísahají, že se nebudou mstít. Jeden byl vypovězen za napadení ženy, druhý za verbování žoldnéřů.

Schorndorflistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1520Šermířské školy v Lipsku a rvačky mezi studenty a tovaryši (1520, 1533)
Urkundenbuch der Universität Leipzig, Nr. 326 (1520) a 372 (1533): ein fechtmeister … fechtschule gehalten

Po šermířské škole v neděli Exaudi procházel mistr městem se svou družinou, bubnem a píšťalami; v roce 1520 a znovu v roce 1533 to popudilo studenty a skončilo krvavými rvačkami s tovaryši.

Lipskolistina a archivní záznam3/5čtená ediceúplný překlad
1523Zkušební listy sevillských mistrů šermu (1523–1529)
cartas de examen

Nejpodrobnější popis mistrovské zkoušky, který máme: kmotr, zápasy s každým mistrem přes devět střehů a ústní zkouška.

Sevillalistina a archivní záznam5/5čtená ediceúplný překlad
1526Městské účty Cambrai: tovaryši šermující mečem a holí
compaignons jueurs de l’espée et du baston

Šermíři s meči a holemi předvedli v Cambrai na voze frašku. Doklad šermířského společenstva účastnícího se městských slavností.

Cambrailistina a archivní záznam2/5čtená edice
1529Battista Della Valle, Vallo: kniha o povinnostech kapitánů
Vallo libro continente appertinentie à capitanii

Srovnává klání mistrů šermu na tři obdržené zásahy s míčovou hrou.

Benátkyliteratura2/5originál ověřen
1530Stanovy mistrů šermířského umění v Amiens (33 článků)
Statuts des maîtres du jeu d'armes

33 článků o přijímání, cenách, veřejném šermu a pokutách pro mistry šermu v Amiens. Několik článků má obdoby v Lille.

Amiensstanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
1530Záznamy o šermířských mistrech v Béthune (1530, 1563, 1571)

Výpisy z městských účtů: přijetí mistra, druhové přísahy sv. Michaela a šermířští mistři z Béthune.

Béthunelistina a archivní záznam2/5text přečten
1531Manciolino, Opera nova: úvodní pravidla šermu (č. 40–42)
Opera nova

Pravidla hry: odveta po obdrženém zásahu je chvályhodnější, po zásahu je povolena pouze jedna odveta s jedním krokem, a hodnota zásahů.

Benátkyliteratura3/5čtená ediceúplný překlad
1534Platby šermířům a záznamy o šermířských školách v curyšských účtech (1534–1596)

Curyšská rada vyplácí mistrům odměny za šermířské školy; účty zaznamenávají také hostující mistry a zranění.

Curychlistina a archivní záznam3/5čtená ediceúplný překlad
1536Marozzo, Opera nova: přísaha, kterou mistr skládá svým žákům (kap. 6–8)
Del giuramento che dee dare el Maestro alli scolari

Žáci přísahají na záštitu meče, že se nikdy neobrátí proti svému mistrovi ani nebudou vyučovat bez jeho svolení. Školní zvyk, nikoli cechovní předpis.

Modenaliteratura3/5čtená ediceúplný překlad
1538Univerzita ve Freiburgu: zákaz veřejné šermířské školy (1538), tresty a univerzitní cena v šermu (1757)

Univerzita zakazuje studentům pod pokutou navštěvovat veřejnou šermířskou školu, trestá usmrcení při šermu a později uděluje vlastní cenu v šermu.

Freiburgliteratura3/5text přečtenúplný překlad
1539Cod. I.6.2°.5: rejstřík mistrů dlouhého meče ve Frankfurtu a augsburský šermířský řád
Memorj der Maister deß Lanngen schwerts inn Franckffurt; Augsburgische Fechter Ordnung

Kompilace Paula Hectora Maira s opisem frankfurtského řádu Marxbrüder, seznamem mistrů a řádem augsburských šermířů.

Augsburklistina a archivní záznam5/5známo z citacesnímek pramene
1539Bratislavské komorní účty K 90 a K 91 (1539–1540)

Digitalizované účty Hanse Gruebera z let, kdy rejstřík Marxbrüder zaznamenává mistra z Bratislavy. Jeho jméno je ještě třeba v účtech ověřit.

Bratislava (Pressburg)literatura2/5známo z citacesnímek pramene
1539Augsburské kronikářské záznamy z let 1538–1545 (Cod. Pal. germ. 304): více než třicet svobodných šermířských škol v městském tanečním domě se jmény, řemesly a místy původu pořadatelů

Více než třicet veřejných šermířských škol v augsburském tanečním domě během šesti let, pořádaných členy Marxbrüder i Freifechter, většinou kožešníky a mečíři, z míst tak vzdálených jako Curych a Královec.

Augsburkkronika4/5katalogový záznam
1540Sloane MS 2530: pravidla kvalifikačních zápasů pro stupně svobodného žáka, provosta a mistra, přísahy a zápisy

Kniha londýnských Masters of Defence: postup zkoušek tří stupňů, přísahy a pravidlo o zásazích po zásahu.

Londýnlistina a archivní záznam5/5čtená ediceúplný překlad
1540Pověření mistrů a provostů 'Science of Defence' k vyhledávání učitelů bez oprávnění

Jindřich VIII. zmocňuje devět mistrů a jedenáct provostů ke stíhání učitelů šermu bez oprávnění v Anglii, Walesu a Irsku.

Westminsterstanovy a řády5/5čtená edice
1541Erbovní privilegium Karla V. pro mistry meče a basilejský spis o šermířských školách
Fechtschule, Fechtsaal, Fechtmeister, Universitätsreitlehrer

Státní archiv v Basileji: erbovní privilegium Karla V. pro mistry meče a řada spisů o šermířských školách. Obsah dosud nebyl prohlédnut.

Basilejlistina a archivní záznam3/5známo z citace
1544Dvorská šermířská škola pruského vévody Albrechta: služební smlouva mistra šermu Ludwiga Stolleho z Mohuče (1544) a vyhlášení šermířského zápasu o cenu mezi mistry Casparem Sternigerem a Andresem Rückwartem podle ‘order of the long sword’

Vévodský šermířský mistr má výhradní právo provozovat školu u dvora a nemusí přijmout výzvu; při zápase o cenu jsou zakázány ‚zlé, tajné‘ techniky a údery na zakázaná místa a nikdo nesmí udeřit poté, co rozhodčí vloží svou hůl mezi zápasníky.

Königsbergstanovy a řády4/5čtená ediceúplný překlad
1546Solothurnský řád o šermu (1546)
Ordnunge des fåchtens halb

Kožešník Hans Tägenscher sděluje radě, jak bude za úplatu vyučovat šerm: vstupní poplatek, pět seků a další prvky náležející ke školnímu právu.

Solothurnstanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
1546Mistrovský patent pro šerm velkým obouručním mečem pro Clauda Lambeleta, Neuchâtel 1545/1546
Lettres patentes de maître d’armes à la grande épée à deux mains pour Claude Lambelet (1545/1546)

Claude Lambelet z Les Verrières obdržel v roce 1545/1546 úřední patent jako ‘maître d’armes à la grande épée à deux mains’; známo pouze z citací, Piagetův článek s textem dosud nebyl přečten.

Neuchâtellistina a archivní záznam3/5známo z citace
1547Gent, 19. září 1547: mistrovský diplom „ušlechtilého a rytířského umění meče“ pro Adriaena Van Heckeho po zkoušce před šesti mistry

Šest mistrů, včetně prévôta z Brugg, vyzkoušelo uchazeče v soubojích s různými zbraněmi; město jej poté prohlásilo za mistra oprávněného vyučovat kohokoli.

Gentlistina a archivní záznam4/5čtená edice
1549Šermířské školy v Cambridgi: zákaz v univerzitních statutech, zákaz Godwynovy školy, výzva mezi dvěma mistry a spor o Goodwynovu školu

Univerzitní statuta z roku 1549 zakazují šermířské školy; v roce 1580 jeden mistr vyzývá druhého k zápasu v šesti zbraních a v roce 1596 se univerzita dovolává královského privilegia proti šermířské škole ve městě.

Cambridgelistina a archivní záznam4/5čtená edice
1549Nařízení Court of Aldermen, aby v městských obvodech nebylo trpěno žádné ‘buckler playing’

V roce 1549 londýnští konšelé nařizují, aby v této neklidné době nebyl v městských čtvrtích trpěn šerm s pukléřem.

Londýnstanovy a řády4/5čtená edice
1550Mistři šermu v anglických úředních záznamech: John Goldsmyth z Beaumaris, John Sharpe z Robertsbridge, John Norris a William Mathewes z Londýna

Čtyři zmínky o mužích označených jako ‘master of fence’ v registrech Tajné rady a v protokolech soudních zasedání hrabství Middlesex.

Anglielistina a archivní záznam2/5čtená edice
1554Mansfeldský visitační řád, článek 6 o šermířských školách
Form vnd Weise einer Visitation, Fur die Graff vnd Herschafft Mansfelt

Církevní vizitace zjišťuje, zda šermířské hry nenarušují bohoslužby.

Mansfeldstanovy a řády2/5čtená ediceúplný překlad
1554Paříž, 20. srpna 1554: nařízení Parlementu proti studentským výtržnostem – zakazuje studentům nosit meče a uvádí, že místo studia navštěvují mistry šermu na předměstích

Parlement zakazuje studentům nosit meče; studenti se tajně učí šermu u mistrů na předměstích.

Pařížstanovy a řády3/5známo z citace
1555Šermířští mistři před králem a královnou a zabití mistra Williama Bettese v Machynově deníku

Roku 1555 mistr šermu White a jeho druhové vystupují před králem Filipem; roku 1561 mistři před královnou vyzývají všechny příchozí k šermu dlouhým mečem, mečem a puklířem, mečem a dýkou i dalšími zbraněmi.

Westminsterlistina a archivní záznam3/5čtená edice
1559Povolení k pořádání šermířských škol pro Conrada Mendelera a Georga Oswalda Gernreicha (Štrasburk 1559) a spor o plakát

Hostující mistr žádá radu o povolení, prochází městem za zvuku bubnů s mečem ozdobeným věncem a vyvěšuje oznámení. Někdo k nim připsal posměšný verš proti bratrstvu sv. Marka.

Štrasburklistina a archivní záznam4/5známo z citace
1560Články pěšího turnaje při vídeňských slavnostech: pět bodnutí kopím a pět úderů mečem; za zásah pod pás se cena neuděluje

Pravidla dvorského pěšího turnaje, nikoli bratrstva: kdo se dotkne bariéry, zasáhne pod pás nebo upustí meč, nezíská žádnou cenu.

Vídeňstanovy a řády3/5známo z citace
1560Soudní výpověď o hře s demie lance, hesle arraského šermíře a dohodnuté výzvě k souboji ostrými zbraněmi ve Valenciennes

Člen mečového bratrstva v Arrasu žádá od cizince heslo a při jeho neznalosti mu odebere zbraň. Svědecká výpověď zmiňuje pravidlo šermírny, podle něhož se šermuje bez ostrých zbraní.

Valencienneslistina a archivní záznam4/5čtená edice
1562Potvrzení mistra hry Palestrine, 'jinak zvané pět zbraňových holí'
maître du jeu de Palestrine, autrement appelé les cinq bâtons d'armes

Zmínka o mistrovském osvědčení v městečku v Poitou. Text nemáme k dispozici.

Saint-Maixentlistina a archivní záznam3/5známo z citace
1562Vilshofen 1562: o svatodušních svátcích předvedli kožešničtí tovaryši na městském náměstí své šermířské umění – “holding a fencing school”

Městská kronika sestavená z účtů: veřejné šermířské vystoupení tovaryšů o letnicích; jinak se šermovalo na radnici.

Vilshofenkronika2/5čtená edice
1563Pomořanský církevní řád: zákaz šermířských škol během nedělních bohoslužeb
Kercken Ordeninge des gantzen Pamerlandes

Úřady musí během nedělních kázání zabránit mimo jiné konání šermířských škol.

Pomořanskostanovy a řády2/5čtená ediceúplný překlad
1564Stavovská šermířská škola ve Štýrském Hradci: sál v Landhausu (před 1573) a šermířský mistr placený stavy
Geschichte des Protestantismus in der Steiermark (1865); Grätz, topographisches Gemählde (c. 1843): ständische Fechtschule

Ve Štýrském Hradci provozovaly šermířskou školu štýrské stavy: velký sál zemského domu sloužil v 16. století také jako Fechtschule a stavy již dlouho platily šermířského mistra, aby vyučoval mladíky šlechtického původu.

Štýrský Hradecliteratura3/5známo z citace
1564Dopis královny starostovi a konšelům Yorku o vyhledávání podezřelých osob, včetně těch, které se zde zdržují ‘under the colour teaching of fence’

Královna nařizuje v Yorku pátrat po lidech bez zjevného zdroje obživy, mezi nimi i po těch, kteří ve městě pobývají pod záminkou výuky šermu.

Yorklistina a archivní záznam3/5čtená edice
1564Ipswich: platba na příkaz rychtáře mistrům šermu, kteří vykonali svou mistrovskou zkoušku

V roce 1564 zaplatilo město Ipswich mistrům šermu deset šilinků za konání jejich veřejné zkoušky, stejně jako platilo hereckým společnostem.

Ipswichlistina a archivní záznam3/5čtená edice
1565Ulm zakazuje vstup do šermířského kolbiště (1565)
Ruf, das niemands uff den Fechtschulen in die Schrancken herein seen soll

Název zaznamenaný v repertáři zakazuje vstup na šermířské kolbiště. Archivní signatura je A 3681, fol. 232.

Ulmstanovy a řády4/5známo z citace
1567Nařízení a stanovy pařížských mistrů šermířských her a šermířů s mečem
Ordonnances et statuz des maîtres joueurs et escrimeurs d'espée de la ville de Paris

Pařížské stanovy: dva cechmistři na dva roky, přísaha před královským prokurátorem, provost před svou veřejnou zkouškou slouží dva roky jako správce sálu.

Pařížstanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
1568Šermířské školy při dvorských slavnostech: Mnichov 1568 a Magdeburk 1579

Slavnostní účty: šermířská škola na nádvoří mnichovské rezidence při svatbě Viléma V. a svobodná škola na magdeburském tržišti.

Mnichovliteratura2/5text přečten
1569Halle, 5. dubna 1569: na šermířské škole pořádané Valentinem Ziegelstreicherem na Moritzburgu jej jiný šermíř bodl halapartnou pod pravé oko; následující středu zemřel

Pořadatel šermířské školy zemřel po bodnutí halapartnou do obličeje.

Hallekronika2/5čtená edice
1572Dall'Agocchie, Dell'arte di scrimia: zkouška a ‚privilegium‘ mistrů
Dell'arte di scrimia libri tre

Připomínka zaniklé boloňské praxe: uchazeč musel znát teorii a opravovat žáka, který záměrně chyboval.

Benátkyliteratura3/5čtená ediceúplný překlad
1572Povolení šermířskému mistru Laurentu Fontainovi provozovat šermírnu (zákaz výuky během bohoslužeb)

Šermířský mistr smí v Saint-Quentinu provozovat šermírnu; za výuku během bohoslužby platí pokutu on i jeho hostitel.

Saint-Quentinstanovy a řády3/5čtená edice
1572Zákony proti tuláctví, které řadí potulné šermíře bez pána mezi pobudy: 14 Eliz. c. 5 (1572), § 5, a 39 Eliz. c. 4 (1598), § 2

Zákon z roku 1572 řadí šermíře, kteří neslouží žádnému baronovi a potulují se bez povolení dvou smírčích soudců, mezi tuláky; zákon z roku 1598 pro ně tuto výjimku ruší.

Westminsterstanovy a řády5/5čtená edice
1572Stavovský mistr šermu v klagenfurtské škole (1572, 1582)
Ausschuss-Protokolle 1572, 1582: ein besonderer Fechtmeister der Landschaftsschule (Klagenfurt)

Korutanské stavy vydržovaly při své škole v Klagenfurtu samostatného šermířského mistra a pro ubytované šlechtické žáky mistra tělesných cvičení, doložené v zápisech výboru z let 1572 a 1582.

Klagenfurtlistina a archivní záznam3/5známo z citace
1572Šermířská škola v bývalém převorství Blackfriars v Londýně: William Joyner (1572), Rocco Bonetti (1584–1586), Thomas Bruskett (1596)

Tentýž sál někdejšího převorství sloužil čtvrt století jako šermířská škola: nejprve zde působil Angličan Joyner, poté Ital Bonetti, podporovaný Raleighem a dalšími šlechtici, a nakonec Bruskett.

Londýnlistina a archivní záznam3/5čtená edice
1573Řády univerzity ve Wittenbergu: 'On fencers'
Leges Academiae Witebergensis – Von den Fechtern

Mistr šermu nesmí ve Wittenbergu otevřít školu bez souhlasu rektora ani pořádat veřejnou šermířskou školu bez souhlasu úřadu, rektora a purkmistra.

Wittenbergstanovy a řády4/5čtená ediceúplný překlad
1573Cech sv. Adriána (šermíři) v Kortrijku: 'Edelbouck' z roku 1573 a městské podpory 1712–13
Edelbouck

V Kortrijku tvořili šermíři jeden ze čtyř královských cechů vedle lučištníků a střelců z kuší a město jim každoročně vyplácelo ceny.

Kortrijklistina a archivní záznam2/5známo z citace
1573Šermířská škola při střelecké slavnosti ve Cvikově (1573)
Edlbeck: Fechtschule auf dem Schießplan zu Zwickau 1573

Kurfiřtův lokaj a svobodný šermíř zakázal body, údery hlavicí, vbíhání a údery přes hůl; kurfiřt platil čtyři zlaté za každý nejvýše položený zásah, který způsobil krvácení.

Zwickaukronika4/5čtená edice
1574Neuburg an der Donau 1574: výzva a 16 článků veřejného pěšího turnaje na náměstí (kopí a meč, rozhodčí, ceny)

Úplná písemná pravidla dvorského pěšího souboje s kopím a mečem při knížecí svatbě: počet úderů, zakázané zásahy (pod pás, záštitou či hlavicí, zlomeným kopím), meč pouze v jedné ruce, rozhodují sudí, dámy pomáhají udělovat ceny.

Neuburg an der Donaustanovy a řády4/5originál ověřenúplný překlad
1575Tištěný vidimus císařského privilegia použitý jako mistrovský list: Paulus Walter z Norimberka jmenován mistrem meče (1575)

Tištěná potvrzení privilegia (1512, 1566) s ručně doplněným jménem nového mistra. Dokládají užívání privilegia jako mistrovského listu.

Frankfurt nad Mohanemlistina a archivní záznam4/5originál ověřenúplný překlad
1575Žádosti 'causa Federfechter' frankfurtské radě (1575–1614)
causa Federfechter

Marxbrüder a Federfechter před frankfurtskou radou: kdo smí o jarmarku ustanovovat mistry, přednost vývěsek a jarmareční neděle.

Frankfurt nad Mohanemlistina a archivní záznam4/5čtená ediceúplný překlad
1575Fischartův Gargantua: pasáž o šermířské škole
Affentheurlich Naupengeheurliche Geschichtklitterung

Literární text, avšak nejstarší souvislý soupis pojmů šermířské školy: právo školy, boj o nejvýše zasazenou krvavou ránu a o věnec a zakázané techniky.

Štrasburkliteratura3/5text přečten
1575Dvorská šermířská škola při návštěvě Maxmiliána II. v Drážďanech
Kurze Verzaichnuss

Šermířská škola na drážďanském zámku během císařovy návštěvy; kurfiřt přijal nejlepší šermíře do svých služeb.

Drážďanylistina a archivní záznam2/5čtená edice
1575Šermířská škola při svatbě vévody Ludvíka ve Stuttgartu (1575)
Beyer/Frischlin: Fechtschule zu Stuttgart 1575

Vyhláška zakazovala body, údery hlavicí, vbíhání do soupeře a vyřizování starých křivd; vévoda poskytl 4 zlaté za každou zbraň a 6 za dlouhý meč, avšak jen za zásah, při němž všichni mohli vidět krev.

Stuttgartkronika4/5čtená edice
1576Zápis frankfurtské rady o mistrovském meči propitém v roce 1576 a dopis Marxbrüder o strženém oznámení

Jeden mistr vzal meč muži, který pořádal šermířskou školu, a v hostinci jej propil. Marxbrüder strhli plakát 'jako důkaz'.

Frankfurt nad Mohanemlistina a archivní záznam3/5známo z citace
1576Dvůr Štěpána Báthoryho: šerm a jezdecký výcvik pro 24 pážat (1576–1586)

Dvorský registr stanoví výuku šermu a jízdy na koni pro královská pážata. Král měl najmout a vydržovat učitele.

Polsko-litevský dvůrlistina a archivní záznam4/5čtená edice
1576Braunsberg (Braniewo) 1576: nařízení městské rady – žádný šermířský mistr nesmí v neděli pořádat šermířskou školu

Pruské město zakazuje nedělní šermířské školy v rámci nařízení o svěcení dne odpočinku.

Braniewostanovy a řády2/5čtená edice
1576Norimberk, červen 1576: cizí Freifechter pořádá Fechtschule v St. Egydienhof při návštěvě bavorského vévody Albrechta V.; vévodovi strážci odcházejí “ziemlich gezeichnet”

Během návštěvy bavorského vévody uspořádal cizí šermíř veřejnou šermířskou školu a vévodovi strážci z ní odešli řádně poznamenaní.

Norimberkliteratura2/5text přečten
1577Norimberské a ansbašské spisy o šermířských školách v archivních katalozích

Archivní vodítka: nařízení městské rady pro šermířské školy, záruční listina hostinského, spor Prahy s Marxbrüder a dvojjazyčný řád šermírny v Ansbachu.

katalog a archivní pomůcka3/5katalogový záznam
1578Kronika Simona Hüttela: šermířské školy v Trutnově roku 1578, 1581 (svobodný šermíř Matz Fischer z Lokte) a 1586
Simon Hüttel's Chronik der Stadt Trautenau

Putující svobodní šermíři pořádali šermířské školy i v malém českém městě, na radnici během nedělních nešpor; farář proti tomu kázal jako proti ďábelské hře.

Trutnovkronika3/5čtená ediceúplný překlad
1578Dopisy Tajné rady londýnskému lordu starostovi na ochranu italského šermířského mistra Rocca Bonettiho před ‚obecnými šermíři‘

Tajná rada dvakrát žádá londýnského primátora, aby chránil italského mistra před londýnskými šermíři, kteří ho obtěžují kvůli výuce zacházení se zbraněmi; dva z nich jsou uvedeni jménem.

Londýnlistina a archivní záznam4/5čtená edice
1578Kurfiřtská Falc 1578 (a Johann Casimir 1579): křesťanský policejní řád – během kázání se nikdo nesmí zdržovat na tržištích, v ulicích ani na šermířských školách, které se v té době vůbec nemají konat

Zemský policejní řád zakazuje šermířské školy během kázání a ukládá pokuty těm, kdo při nich zahálejí.

Heidelbergstanovy a řády3/5originál ověřen
1579Pohled na tržiště v ’s-Hertogenboschi s bojem mezi měšťany a 'Schermers Gilde', 1. července 1579
Gezigt der markt te ’s Hertogenbosch, met het gevegt tusschen de Burgery, en het Schermers Gilde den 1 Juli 1579 voorgevallen

Rytina zdánlivě zobrazuje šermířský cech, avšak zdejší 'Schermers' byli kalvínskou měšťanskou gardou, nikoli šermíři.

’s-Hertogenboschobraz a rytina1/5katalogový záznamsnímek pramene
1579Norimberský záznam o 22 šermířských školách v roce 1579
Nürnberger Fechtschulreime 1579 (GNM Nr. 1458)

Sezóna od dubna do října: v pořádání šermířských škol se střídali Federfechter a Marxbrüder, zaznamenávali zkrvavené na obou stranách i vítěze obou věnců; za úder hlavicí do hlavy byl šermíř prohlášen za ničemu.

Norimberkkronika4/5čtená edice
1579Kulmbach (1579?): při markraběcí slavnosti se saským kurfiřtem Augustem šermířské klání proslulých šermířů dvou škol – “princely Marxbrüder” proti “electoral Federfechter”

Markrabě s velkými náklady svolal šermíře; Marxbrüder a Federfechter vystoupili jako strany dvou knížat a ve druhém utkání kurfiřtovi šermíři prohráli.

Kulmbachkronika3/5čtená edice
1579Zimmermann, New Titularbuech 1579: předepsaná forma oslovení “držitelů šermířských škol ve Frankfurtu nad Mohanem stojících v čele bratrstva sv. Marka”

Příručka pro psaní dopisů uvádí úřední titulaturu hejtmana a mistrů Marxbrüder hned vedle augsburských mistrů pěvců.

Frankfurt nad Mohanemliteratura2/5originál ověřen
1581Články pěšího turnaje při křtu markraběte Christiana (Berlín 1581)

Pravidla dvorského pěšího turnaje: tři body kopím a pět seků mečem přes bariéru, zakázané zásahy a ztráta ceny.

Berlínstanovy a řády3/5známo z citace
1582Dopisy o mistrovské zkoušce šermíře Johna Davida a zákazy šermířských zkoušek v Londýně

Roku 1582 žádá hrabě z Warwicku o povolení, aby jeho služebník mohl vykonat veřejnou zkoušku na hodnost provosta; kvůli moru ji lord starosta povoluje pouze na otevřeném prostranství a později na polích za městem.

Londýnlistina a archivní záznam4/5čtená edice
1582Šermíři vystupují před Štěpánem Báthorym (1582)

Dvorský pokladník zaznamenal platbu šermířům, kteří vystoupili před králem.

Polsko-litevský dvůrlistina a archivní záznam3/5čtená edicesnímek pramene
1583Stanovy mistrů šermu a palestriny v Toulouse (1583) a nové stanovy 'maistres en faict d'armes' (1667)

Mistři musí vyučovat všechny zbraně; provost se stává mistrem zkouškou před kapituly, při níž musí vycvičit žáka a utkat se s žáky a provosty.

Toulousestanovy a řády5/5známo z citace
1583'Red Book': průběžně vedený rejstřík mistrů dlouhého meče jmenovaných při frankfurtských veletrzích, 1583–1716

Rejstřík ustanovených mistrů s formulí a pravidlem zkoušky: uchazeč, který byl při předvedení zkrvaven, nebyl přijat.

Frankfurt nad Mohanemlistina a archivní záznam5/5čtená ediceúplný překlad
1583Hans Ulrich Krafft: šermířská škola Marxbrüder a Federfechter při knížecí svatbě v Břehu (kolem 1583) a ohňový šerm v Krakově (1583)
Reisen und Gefangenschaft

Očitý svědek popisuje svatební šermířskou školu obou bratrstev, ohlášenou tři měsíce předem, pro niž byl nejlepší mistr vybrán předem.

Brzegkronika3/5čtená edicesnímek pramene
1583Rozhodnutí kolínské městské rady o zákazu šermířské školy (1583)

Repertář eviduje zákaz šermířské školy a odkazuje na příslušné folio radního protokolu. Znění zápisu dosud nebylo přečteno.

Kolín nad Rýnemstanovy a řády3/5známo z citace
1584Londýn: povolení Valentinu Longemu vykonat mistrovskou zkoušku v divadle Bull (1584) a morová nařízení proti shromážděním šermířů a ‘buckler play’ (1592, 1609)

Ke zkouškovému klání bylo třeba povolení rady konšelů; v době moru město zakázalo shromáždění šermířů a ‘buckler play’ spolu s divadelními představeními.

Londýnlistina a archivní záznam4/5čtená edice
1585Řád přísežného bratrstva a šermířského umění sv. Michaela, Tournai (1585)
Règlement du Serment et art gladiatoire de Monsieur Saint Michel

Stanovy šermířského bratrstva v Tournai: přijímání členů, procesí, hostiny a pohřby členů. Úplné znění dosud není známo.

Tournaistanovy a řády5/5známo z citace
1585'Befreiung' (vyhlášení) veřejné šermířské školy při knížecí svatbě v Düsseldorfu
Befreiung

Vyhlášení pravidel školy: zakázány body, údery hlavicí, vbíhání do soupeře a nepoctivé techniky; utkání o peníze nebo o dobrý zásah.

Düsseldorfstanovy a řády5/5známo z citace
1585Žádost šermíře o každotýdenní cvičení a veřejnou šermířskou školu v Gdaňsku

Rada povolila týdenní cvičení a zamítla veřejné vystoupení. Známo z citace.

Gdańsklistina a archivní záznam3/5známo z citace
1585Otevřený list Jindřicha III. pro pařížské mistry šermu (1585)
Lettres patentes de Henri III confirmant les statuts des maîtres en fait d’armes et modifiant deux articles (Paris, décembre 1585)

V roce 1585 král prodloužil působení ve stupni prévôt před dosažením mistrovství ze dvou let na čtyři, zakázal vdovám po mistrech nadále provozovat šermírny a stanovil za výuku bez mistrovského oprávnění pokutu sto sous.

Pařížstanovy a řády4/5čtená edice
1585Pasov 1585 (obnoveno 1625): morový řád – po dobu trvání nákazy žádné veřejné tance, hry ani šermířské školy

Morový řád zakazuje šermířské školy jako zbytečná shromáždění spolu se školami a lázněmi.

Pasovstanovy a řády3/5originál ověřen
1585Norimberk, 15. srpna 1585: za moru rada zakázala svatební tance a šermířskou školu, stejně jako bubnování a hru na strunné nástroje v ulicích

Dobová kronika: za moru roku 1585 rada zakázala Fechtschule spolu se svatebními tanci a pouliční hudbou.

Norimberkkronika2/5originál ověřen
1588Otevřený list obnovující bratrstvo sv. Michaela (Lille, 1588)
Lettres patentes

Filip II. obnovuje starobylé šermířské bratrstvo sv. Michaela s 30 členy vybranými magistrátem.

Lillelistina a archivní záznam4/5známo z citace
1588Řády přísežného šermířského bratrstva sv. Michaela v Monsu (1588 a 1716)
Règlement du Serment des Escrimeurs de Saint-Michel

Nařízení magistrátu z roku 1588 a vnitřní řád bratrstva z roku 1716 v 19 článcích.

Monsstanovy a řády5/5známo z citace
1588Povolení k pořádání šermířských škol v zápisech basilejské rady, 1588–1640

Jednodenní školy se vstupným pro tovaryše z celé říše; rada stanovuje podmínky řádného chování.

Basilejlistina a archivní záznam3/5známo z citace
1589Řád bratrstva sv. Michaela v Lille (46 článků)
Règlement de la Confrarie de St-Michel

46 článků šermířského bratrstva v Lille: členství, přísahy, pokuty, šerm a ceny. Zásadní text pro severofrancouzská bratrstva.

Lillestanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
1589Zápisník (calepin) bratrstva sv. Michaela v Lille
petit livre à agraffes de cuivre

Pracovní kniha bratrstva obsahující jeho stanovy, přísahy, pravidla pro obouruční meč a smlouvu s mistrem.

Lillelistina a archivní záznam4/5známo z citace
1589Čestný titul a chvalořeč na rytířské svobodné umění šermířů
Ehren Tittel vnd Lobspruch Der Ritterlichen Freyen Kunst der Fechter

Veršované líčení mistrovské zkoušky ve Frankfurtu: zkušební údery před čtyřmi mistry, zápasy s každým mistrem a pasování mečem křížem přes bedra.

Drážďanyliteratura4/5čtená edice
1589Ulm zakazuje vstup do šermířského ohrazení (1589)
Ruoff, das niemandt uf den Fechtschuolen in die Schrancken hineinstehen soll

Zákaz z 27. června 1589 byl obnoven v únoru 1590 a v roce 1602. Pozdější rukopisný zápis se dochoval v knize nařízení K, A [6553], fol. 35r.

Ulmstanovy a řády4/5známo z citace
1590Pirna 1590/91: soudní pokuty pro dva měšťany, kteří na šermířské škole povalili šermířského mistra, tahali ho za vlasy a strhli mu okruží

Městský účet zaznamenává pokuty po 12½ groších pro dva muže, kteří na šermířské škole napadli mistra – doklad toho, že město trestalo výtržnosti při takových akcích.

Pirnalistina a archivní záznam3/5čtená edice
1590Antverpy, 11. září 1590: list magistrátu o volbě Franchoise Munickenreedeho děkanem šermířského cechu navzdory jeho službě kapitána městské stráže

Šermířský cech zvolil děkana, kterého město potřebovalo jako hejtmana městské čtvrti; magistrát jej úřadu zprostil a záležitost se dostala až k soudu.

Antverpylistina a archivní záznam2/5čtená edice
1591Školní řád stralsundského gymnázia, § 20
Leges discipulorum

Žáci smějí navštěvovat šermířská klání pouze se svolením rektora, pod trestem metly.

Stralsundstanovy a řády2/5čtená ediceúplný překlad
1592Řád šermířských škol v Rize z roku 1592
Fechtschulordnung vom Jahre 1592

Řád přednesený rižské historické společnosti v roce 1893. Text nebyl nikdy vytištěn a stále se hledá.

Rigastanovy a řády5/5známo z citace
1592Usnesení kvůli válce s Turky: zákaz hudby a pozastavení šermířských škol (Praha 1592)

Kdo chce předvádět rytířské skutky, měl by tak raději činit v poli proti Turkům.

Prahastanovy a řády2/5čtená edice
1594Články bratrstva při volbě kapitána (Frankfurt 1594)
Artikelbrief

Vnitřní stanovy Marxbrüder na pergamenu: hejtman na dva roky, vzájemná přísaha a povinnost podporovat mistra, který musí bojovat doopravdy.

Frankfurt nad Mohanemstanovy a řády5/5originál ověřenúplný překlad
1594Antverpy 1594: šestá ozbrojená městská setnina, pod patronací sv. Michaela, bojuje zblízka všemi druhy zbraní jako gladiátoři, a proto se jejím členům říká “Dimicatores”

Zpráva o vjezdu arcivévody Arnošta řadí šermířský cech mezi šest ozbrojených městských cechů, které jej přivítaly ve zbrani.

Antverpyliteratura2/5čtená edice
1595Řády a stanovy mistrů šermu v Lyonu
Reglemens et statuz pour les maistres escrimeurs de la ville de Lyon

Veřejná provostská zkouška, mistrovská zkouška po roce a dni, výjimka pro syny mistrů a místní souhlas i pro přespolního mistra.

Lyonstanovy a řády5/5originál ověřenúplný překlad
1596Senešalovo nařízení o šermířích (1595), stanovy lyonských mistrů šermu (1596) a jejich potvrzení Ludvíkem XIV. (1656)

Cizí šermíři nesmějí v Lyonu vyučovat ani veřejně vystupovat bez souhlasu přísežných mistrů, pod pokutou 100 écus. Známo z regestu.

Lyonstanovy a řády4/5známo z citace
1596Povolení pro La Vioze a jeho žáky k 'run the hen' a k veřejnému vystoupení (Lyon 1596)

Městský mistr žádá o svolení, aby jeho žáci mohli 'run the hen' a uspořádat veřejné vystoupení se všemi zbraněmi, přičemž se odvolává na předpisy z předchozího roku.

Lyonlistina a archivní záznam3/5originál ověřenúplný překlad
1596Šermířská škola na stuttgartském zámku (12. března 1596)
Felix Platter: Fecht Schuoll im Schloß zu Stuttgart, 12. März 1596

Dvanáct Federfechter proti stejnému počtu Marxbrüder; vévoda prohlásil, že bez krve se nic nepočítá, a rozhodčí dávali mince tomu, kdo prolil krev.

Stuttgartkronika3/5čtená edice
1596Články pěšího turnaje při křtu princezny Alžběty Hesenské v Kasselu (25. srpna 1596): tři body kopím a pět úderů mečem, zásahy pouze do hlavy, za zásah pod pás žádná cena, ceny udělují rozhodčí

Úplná pravidla šlechtického pěšího turnaje: jediným platným cílem je hlava; zásah pod pás, dotyk hrazení, bázlivé ucuknutí nebo úder plochou čepele znamená ztrátu nároku na cenu; kdo upadne, je vyřazen.

Kasselstanovy a řády3/5čtená ediceúplný překlad
1596Gent 1596/97 a 1608: městské příspěvky šermířským mistrům Pieteru de Reepere a Joosu Van Wynsberghe na šermířskou školu

Městské účty dokládají, že Gent podporoval veřejnou šermířskou školu pro své obyvatele již před založením cechu svatého Michaela.

Gentlistina a archivní záznam2/5čtená edice
1597Řád šermířských škol Starého Města pražského: Federfechter a Marxbrüder za rovných podmínek (1597)

Rada pražského Starého Města přiznává oběma bratrstvům stejná práva: střídají se o nedělích, zápasy o dar probíhají ve třech kolech a výše položená rána se hodnotí více.

Prahastanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
1598Reforma pařížské univerzity (13. září 1598), článek 19: šermíři, pištci, tanečníci a herci mají opustit univerzitní brány a odejít za mosty

Studenti se nemají učit šermu a učitelé šermu, hudebníci a herci musí odejít z univerzity na druhou stranu mostů.

Pařížstanovy a řády2/5známo z citace
1599Rozhodnutí parlamentu o přijímání mistrů šermu (Bordeaux 1599), soudní schválení stanov (1655) a přísahy mistrů

Parlement v Bordeaux upravuje přijímání šermířských mistrů a později schvaluje jejich stanovy. Stanovy zatím nemáme k dispozici.

Bordeauxstanovy a řády3/5známo z citace
1599Spisy o svobodných šermířích a šermířských školách mimo Norimberk

Záznamy z Tübingenu, Stuttgartu, Wertheimu, Frankfurtu nad Odrou a Berlína; svobodný šermíř uvězněný ve věži za nepovolenou šermířskou školu.

katalog a archivní pomůcka3/5katalogový záznam
1600Falcká účetní kniha: platby za šerm ve Frankenthalu a za šermířskou školu v Heidelbergu

Kurfiřt platí šermířům za šermířské školy a vystoupení; jeden člen stráže zranil při zápasu jiného šermíře.

Frankenthallistina a archivní záznam3/5čtená edice
1601Tübingen 1601: veršovaná proklamace a 12 článků pěšího turnaje při Collegium Illustre se třemi cenami (píka, meč, Folie)

Úplná pravidla pěšího turnaje ve verších: tři body a pět seků, žádné zásahy pod pás, jednoruční meč, tři ceny – téměř totožná s pravidly z Neuburgu z roku 1574.

Tübingenstanovy a řády3/5originál ověřenúplný překlad
1602Usnesení o šermířské škole v Leidenu: povolení pro Ludolfa van Ceulena (1594) a zákaz druhé školy (1602)

Leiden povoluje pouze jednu šermířskou školu: povolení pro van Ceulena a zákaz konkurenční školy otevřené jeho někdejším žákem.

Leidenstanovy a řády4/5známo z citace
1603Smrt šermíře Duna při šermířském klání v divadle Swan: Turner mu probodl oko fleretem

Při mistrovské zkoušce v divadle Swan probodl Turner svému soupeři Dunovi oko fleretem a usmrtil ho; právníci se přou, zda jde o usmrcení v náhodné potyčce, zabití, či vraždu.

Londýnlistina a archivní záznam4/5čtená edice
1606Vratislavský řád šermířských škol: kdo smí vstoupit do kolbiště (1606)

Diváci zůstávají za hrazením; dovnitř smějí pouze pořadatelé jmenovaní radou, šermíři vystupující toho dne, hudebníci, chlapci nosící zbraně a dva sluhové obstarávající meče.

Vratislavstanovy a řády5/5originál ověřenúplný překlad
1607Udělení erbu a potvrzení řádu 'Freifechter von der Feder' (12 článků, Praha 1607)

Rudolf II. potvrzuje dvanáct článků pro Federfechter a uděluje jim erb. Zakládací listina Federfechter.

Prahastanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
1607Ulmský řád šermířských škol (1607)
Ruoff der Fechtschuolen halben

Repertář uvádí dva archivní opisy a tři obnovení. Schmidův výtah popisuje chování diváků kolem ohrazeného prostoru.

Ulmstanovy a řády4/5známo z citace
1608Korespondence pražského šermířského cechu 1608–1699 (sbírka AHMP, 90 dopisů)
Korešpondencia pražského cechu fechtýřov 1608–1699 (zbierka AHMP, 90 listov)

Regesta 90 dopisů: Praha jako ústředí Federfechter, vrchní hejtmani od Jiřího Štěpána (1608) po Jakuba Jana Schedela (1678–1699) a jejich korespondenti v Drážďanech, Vratislavi, Vídni, Augsburgu, Mnichově, Hamburku a Gdaňsku.

listina a archivní záznam4/5katalogový záznam
1608Kronika špýrských biskupů: výtržnost kvůli šermířské škole v tanečním domě (1443)

Spor o vstupné na šermířskou školu ve Špýru skončil tím, že dav vtrhl do sálu.

Špýrkronika2/5text přečten
1608Drážďany 1608: šermíři posílají do Prahy 50 zlatých a žádají o opis pražského řádu

Abrahám Vilém z Schultz, Theobald Pell a Pavel Meyer píší Jiřímu Štěpánovi z Vltavy, představenému pražského šermířského cechu, že mu posílají 50 zlatých, a žádají jej o zaslání opisu řádu pražských šermířů.

Drážďanylistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1608Vratislav 1608: vratislavský hejtman Lorenz Springenklee nemohl přijet do Prahy; měšťané žádají o nový termín

Wolfgang Ehrholdt, Jakub Hammerlein a Tobiáš Suschke, vratislavští měšťané, píší představenému a hejtmanům pražského šermířského cechu, že hejtman vratislavského šermířského cechu Lorenz Springinke nemohl ve stanoveném termínu přijet do Prahy, a žádají o určení nového termínu jeho návštěvy.

Vratislavlistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1609Nařízení ulmské rady o šermířských školách (1514–1616): kolbiště, diváci, dva pořadatelé, střídání bratrstev

Schmidův výpis popisuje šermířské kolbiště, chování diváků, dva pořadatele a střídání bratrstev. K roku 1609 zaznamenává také předchozí soutěž o právo uspořádat školu.

Ulmstanovy a řády5/5známo z citace
1609Usnesení gdaňské rady o šermířských školách a petice Marxbrüder (1609–1647)

Veřejně smí vystupovat pouze muž, který prokáže výcvik u mistra; v roce 1647 rada nechává veřejné školy jako neužitečné zaniknout.

Gdańskstanovy a řády4/5známo z citace
1609Zápis o výtržnosti šlechtice na šermířské škole 'U Zlatého orla' ve Vratislavi (1609)

Jeden šlechtic pozvedl šermířský meč 'ani podle umění, ani podle šermířského zvyku'. Zápis dokládá svolání školy a pozvednutí meče jako rituál.

Vratislavlistina a archivní záznam3/5známo z citace
1609Kolín nad Rýnem, 3. dubna 1609: městská rada odmítá udělit anglickým mistrům šermu povolení pořádat šermířskou školu

Zápis rady: angličtí šermířští mistři požádali o povolení uspořádat šermířskou školu a byli odmítnuti – v době, kdy v Kolíně nad Rýnem vystupovali angličtí komedianti.

Kolín nad Rýnemlistina a archivní záznam3/5čtená edice
1609Salcburk 1609: šermírna pro některé řemeslníky a vyučující “Schirmmeister”, který se dosud nachází ve Schranne

Dějiny města zaznamenávají v Salcburku roku 1609 šermírnu a učitele šermu, aniž uvádějí pramen.

Salcburkliteratura2/5čtená edice
1610Guarinonius, Ohavnosti zpustošení lidského pokolení: o veřejných šermířských školách
Die Grewel der Verwüstung Menschlichen Geschlechts

Lékař chválí výuku v mistrově domě a napadá veřejné šermířské školy a vyvěšované výzvy. Jmenuje Federfechter, Marxbrüder a 'Lucasbrüder'.

Ingolstadtliteratura3/5čtená edice
1610Zakládací listina velkého přísežného šermířského společenstva v Namuru (1610) a zrušení bratrstva (1732)
Charte du grand serment des escrimeurs de la ville de Namur

Králem bratrstva se stává ten, kdo obouručním mečem zasáhne nejvýše a nejblíže čapce; poté se šermuje každých čtrnáct dní.

Namurstanovy a řády5/5text přečtenúplný překlad
1610Artikule oprávněných mistrů dlouhého meče od péra (14 artikulí, Praha 1610)
Etliche Artikel der approbirten Meister des langen Schwerts von der Feder

Federfechter stanovili, jak se stát mistrem dlouhého meče: žádost předsedovi, zkouška ve třech zbraních, poplatky a povinnost dostavit se do Prahy.

Prahastanovy a řády5/5čtená ediceúplný překladsnímek pramene
1610Pěkný nový žalozpěv o dvou šermířích: smrt na veřejné šermířské škole v Augsburgu, 1. ledna 1610
Ein schön newes Klaglied Von Zweyen Fechtern

Píseň o smrti člena Marxbrüder Caspara Reisera na augsburské šermířské škole dne 1. ledna 1610: při mistrovské zkoušce s rapírem a dýkou jej kovář bodl do oka, 'not out of envy but by fencers' custom'.

Augsburkliteratura4/5originál ověřenúplný překladsnímek pramene
1610Veřejná šermířská škola města a univerzity v Leidenu (1610)
Delineatio ludi publici gladiatorii urbis et academiae Lugdunensis apud Batavos

Rytina šermírny leidenské univerzity s geometrickými obrazci na podlaze a dřevěným koněm pro voltiž.

Leidenobraz a rytina2/5katalogový záznamsnímek pramene
1610Praha 1610: představený a hejtman pražského cechu žádají norimberské šermíře o potrestání pomlouvačů

Jiří Štěpán, představený, a Kašpar Tauber, hejtman šermířského cechu v Praze, žádají, aby norimberský (šermířský cech) náležitě potrestal jisté pomlouvače.

Prahalistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1611Městská šermířská škola v Amsterdamu: schermschool nad Malou masnou tržnicí a výcvikoví mistři městské hotovosti (asi 1600–1695)

Amsterdamská šermírna sloužila jako městská výcviková síň pro domobranu: šermíři v ní pořádali svá cvičení a cvičitelé placení jednotlivými desátnictvy učili měšťany zacházet se zbraněmi.

Amsterdamlistina a archivní záznam3/5známo z citaceúplný překlad
1612Řezenský mandát po smrti Rudolfa II.: šermířské školy zakázány až do odvolání (1612)

Dočasný zákaz zábav včetně šermířských škol na znamení smutku.

Řeznostanovy a řády1/5čtená edice
1612Šermířská škola na střelecké slavnosti v Nise (1612)

Šermířská škola při střelecké slavnosti s cenou 21 dukátů. Doložena pozdějším tiskem.

Nysaliteratura2/5známo z citace
1612Mistr šermu stavovské školy v Linci: Caspar Pettniger (1612)
Caspar Pettniger, Fechtmeister an der Landschaftsschule (Linz, 1. 9. 1612)

Dne 1. září 1612 přijaly hornorakouské stavy Caspara Pettnigera za šermířského mistra své školy pro mladé šlechtice; o rok později následoval taneční mistr.

Lineclistina a archivní záznam3/5známo z citace
1613Potvrzení (1613) listiny Rudolfa II. z roku 1608 potvrzující artikule pražských svobodných šermířů 'pera a dlouhého meče'

Císař Matyáš potvrzuje změnu, která umožňuje konat generální šermířskou školu Federfechter během svatovítského jarmarku na několika místech v Praze.

Vídeňstanovy a řády4/5známo z citace
1613Řád o založení cechu sv. Michaela (šermířů) v Gentu (1613)

Patent arcivévodů: členové se musí učit šermovat; kdo někoho při šermu ve škole zraní, zaplatí cechu pokutu a nesmí být trestně stíhán.

Gentstanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
1613Usnesení o přemístění gdaňské šermířské školy a převedení jejích příjmů (1613)

Rada vykazuje šermířskou školu ze střelnice a její příjmy přiděluje káznici.

Gdańsklistina a archivní záznam2/5čtená edice
1613Památník Pierra Baullaina, šermířského mistra v Angers (1613–1672)

143 zápisů zahraničních žáků jezdecké a šermířské akademie v Angers, většinou s erby a věnováním mistrovi.

Angerslistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1613Kolínská rada omezuje šermířské školy po vážném zranění (1613)
Fechtschulenn (Ratsprotokoll vom 31. Juli 1613)

Kolínská městská rada se usnesla šermířské školy dočasně pozastavit nebo je povolovat pouze se souhlasem purkmistrů a nařídila prošetřit zranění.

Kolín nad Rýnemstanovy a řády5/5originál ověřenúplný překladsnímek pramene
1613Řád ulmské šermířské školy z 21. května 1613

Repertář eviduje řád pod signaturou městského archivu A [6553], fol. 36v–37v.

Ulmstanovy a řády3/5známo z citace
1614Vratislavský řád šermířské školy: kolbiště, pořadatelé a první seznam zakázaných technik (1614)
Fechter

Nevydané nařízení s prvním seznamem zakázaných technik, později nahrazené patentem z roku 1615.

Vratislavstanovy a řády5/5originál ověřenúplný překlad
1614Šermířská škola na drážďanských střeleckých slavnostech (1614)
Wolfgang Ferber: Fechtschul zu Dresden, 27. September 1614

Školu pořádal kurfiřtský gardista a člen Marxbrüder; tvrdý zásah zde byl odměňován místo trestán a jeden lokaj zemřel po bodnutí rapírem do oka.

Drážďanykronika3/5čtená edice
1614Gent (1613/14) v cestopisu vévody Johanna Ernsta Saského: místo, kde se každou neděli koná veřejná šermířská škola – přihlížet může každý zdarma

Německý cestopis zaznamenává pravidelný nedělní veřejný šerm v Gentu vedle lukostřeleckého cvičiště.

Gentliteratura2/5originál ověřen
1615Vratislavský patent o šermířské škole (čtyři články: vstup na šermířské kolbiště, zakázané techniky, hádky, útoky na pořadatele) (1615)

Vratislavstanovy a řády5/5originál ověřenúplný překlad
1615Povolení městské rady v Angers pro mistry šermu (1615–1777): Tenouain s pařížským mistrovstvím (1615), Monet pro dlouhé zbraně (1625), Casenault pro píku, mušketu a halapartnu (1634), Bathelier s bubnem o nedělích (1636), královské patenty s výhradními právy (1751–1777)

Město bez cechu: rada povoluje šermírnu na základě předložených titulů a odmítá platit; od roku 1751 toto povolení nahrazuje královský brevet s výhradními právy.

Angerslistina a archivní záznam3/5čtená ediceúplný překlad
1615Norimberk, 18. května 1615: dobový veršovaný zpravodajský leták o smrti Joachima Zapfa na šermířské škole v Halsbrunner Hof (pořádané členem bratrstva Marxbrüder Conradem Hardterem; bod rapírem skrze nosní dírku od člena bratrstva Marxbrüder Jobsta Pettermanna) a o jeho pohřbu

Dobový příležitostný tisk popisuje zápas s dýkou a rapírem, smrtelný bod a velký pohřeb za účasti asi 40 šermířů a více než 400 měšťanů; autor stojí na straně Federfechter.

Norimberkdobový tisk4/5originál ověřen
1616Řád a nařízení vznešeného svrchovaného rytířského cechu archanděla Michaela, Gent (1616)
Reghel ende ordonnantie van den edelen souvereynen rudderlijcken Gilde van den arts-engel Michel

65 článků gentského šermířského cechu včetně podrobných pravidel královské hry: nejméně 12 účastníků, platné zásahy a zakázané úchopy.

Gentstanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
1616Vratislavský šermířský patent: zákaz šermířských škol v adventu, v postní době a o svátcích, zákaz šermu během kázání (1616)
Fechter Pattent

Žádné šermířské školy v adventu, v postní době ani o velkých svátcích, žádná škola bez vědomí rady a žádný šerm během kázání.

Vratislavstanovy a řády3/5originál ověřenúplný překlad
1616Pojednání o válce a souboji: veřejný souboj a 'běžný šerm' (Tübingen 1616)
De bello et duello tractatus

Právník rozlišuje veřejný souboj pro výcvik, 'common fencing' a předváděcí boj; zranění při veřejném šermu se netrestá, ledaže někdo udeří muže, který se vzdává.

Tübingenliteratura3/5text přečten
1617Vischer, Dvě pojednání o právu souboje (Jena 1617)
Tractatus duo iuris duellici universi

Právní pojednání o souboji s výňatky ze Švábského zrcadla o soudcích s holí.

Jenaliteratura2/5čtená edice
1617Pravidla královské hry s 'ušlechtilým mečem' (Brusel, MS 1617) a pravidla šermu rapírem (MS 1716)

Platný zásah je nad pasem nebo loktem; kdo zasáhne krále a odejde nezasažen, zaujme jeho místo. Známo pouze z anglického překladu.

Bruselstanovy a řády5/5známo z citace
1617Le Mans: městská povolení a odměny pro mistry šermu (1617, 1619, 23. května 1635) – 25 livrů za měsíc veřejné výuky, stříbrný meč v hodnotě 34 livrů a 9 livrů měsíčně za výuku mládeže

Město bez cechu platí mistrům za výuku mládeže – měsíční odměnou nebo stříbrným mečem.

Le Manslistina a archivní záznam3/5známo z citace
1617Praha 1617: stvrzenka za vyhotovení potvrzení privilegií šermířů 'of the feather'

Ferdinandus Trevisius potvrzuje přijetí 1 dukátu od Jakuba Šleje a 2 dukátů od Matěje Komínka za vyhotovení potvrzení privilegií šermířů 'of the feather'.

Prahalistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1618Šermířský mistr Martin Krüger (Federfechter) proti lazebníkovi a tanečnímu mistrovi před univerzitou ve Wittenbergu (1618–1620)

Spor o právo vyučovat šerm s přílohami: magdeburským povolením z roku 1612, pražským mistrovským listem z roku 1615 a Krügerovou stížností proti 'hedge fencers'.

Wittenberglistina a archivní záznam4/5text přečten
1621Gumpelzhaimer, Gymnasma: o šermířských školách a vyhlašování zákazů
Gymnasma de exercitiis academicorum

Kdo při veřejném šermování někoho usmrtí nebo zraní, není potrestán, jednal-li bez zlého úmyslu a dodržel vyhlášené zákazy. Cituje znění vývěsky tří bratrstev.

Štrasburkliteratura3/5čtená edice
1621Rozhodnutí Parlement proti Vincentu Banvarellovi (12. srpna 1621): ani mistr s královskými listinami není přijat bez 'light examination with six masters and four kinds of weapons'

Královnin list nestačí: Parlement nařizuje, aby i mistr, který je držitelem listin, podstoupil alespoň mírnou zkoušku proti šesti mistrům ve čtyřech zbraních.

Pařížlistina a archivní záznam4/5čtená ediceúplný překlad
1624Koncept žádosti o pronájem gdaňské Fechtschule (asi 1624)

Nedatovaný koncept žádosti vrchního strážmistra Georga Gerlacha z doby před pronájmem budovy Fechtschule v únoru 1624.

Gdańsklistina a archivní záznam3/5známo z citace
1625Obnovený patent o šermířské škole, Vratislav (1625)
Renovirtes Patent wegen der Fechtschule

Zakázané 'nepatřičné kusy': seky na nohy, údery hlavicí, hody, údery přes hole a další jednání proti šermířským zvyklostem.

Vratislavstanovy a řády5/5známo z citace
1625Ulmenský řád šermířských škol z 22. dubna 1625
Ruoff wegen der Fechtschuolen

Tento pozdější ulmský řád je zapsán pod signaturou A 3674, fol. 397r–398v. Jeho text dosud nebyl přečten.

Ulmstanovy a řády3/5známo z citace
1625Sasko 1625: kurfiřtský mandát o svěcení neděle – šermířské školy a komedie nesmějí začít před skončením nešpor

Kurfiřt Jan Jiří I. zakazuje zahajovat šermířskou školu před koncem nešpor; provinilce trestají místní úřady.

Drážďanystanovy a řády3/5originál ověřen
1626Žádost Federfechter a povolení k obnovení veřejných šermířských škol v Praze (1626)

Po téměř devítileté přestávce žádají Federfechter o obnovení veřejných šermířských škol; místodržící jim to povolují.

Prahalistina a archivní záznam3/5čtená ediceúplný překlad
1628Povolení druhé šermířské školy na univerzitě v Marburgu (1628)

Dočasné oprávnění pro druhou školu vedle stávající šermírny na radnici.

Marburglistina a archivní záznam2/5známo z citace
1629Žádost 'tireurs d'armes' z Poitiers o stanovy a rozhodnutí rady o zkouškách uchazečů (1618–1674)

Město, které odmítlo cechovní zkoušku: když mistři přinutili uchazeče podstoupit zkoušku, městská rada zrušila jejich přijetí a mistrům uložila pokutu.

Poitierslistina a archivní záznam4/5známo z citace
1629Drážďany 1629: sklenář ze Žitavy chce vstoupit do šermířského cechu

Jindřich Ufer, hejtman šermířů (v Drážďanech), píše Martinu Fierezovi, vrchnímu hejtmanovi pražských šermířů, že si jistý sklenář ze Žitavy přeje vstoupit do šermířského cechu.

Drážďanylistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1630Žádost o veřejné šermířské vystoupení v gdaňské Fechtschule (1630)

Podle Michalaka rada zamítla žádost mistra šermu Tobiase Lefaße, protože budova byla ve špatném stavu.

Gdańsklistina a archivní záznam3/5známo z citace
1630Brno 1630: Jakub Schey odvolal své pomluvy pražského cechu

Pavel Nölzl z Löwenostu a Jiří Neher z Brna píší Martinu Dycovi, vrchnímu hejtmanovi pražských šermířů, že Jakub Schey odvolal své pomluvy proti pražskému šermířskému cechu.

Brnolistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1630Drážďany 1630: kdy se bude konat pražská škola, nová konfirmace privilegií a šermíř neoprávněně užívající titul

Jindřich Ufer píše z Drážďan Martinu Tietzovi, vrchnímu hejtmanovi pražských šermířů, a žádá ho 1. o sdělení, kdy se bude v Praze konat šermířská škola, 2. aby pražští šermíři získali nové potvrzení privilegií, 3. ve věci šermíře, který si neoprávněně přisvojuje titul.

Drážďanylistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1630Drážďany 1630: Jakub Schley se smířil s drážďanskými šermíři a žádá o potvrzení z Prahy

Jakub Schley, šermíř v Drážďanech, píše Martinu Diecovi, vrchnímu hejtmanovi pražského šermířského cechu, že se s drážďanskými šermíři zcela vyrovnal, a žádá, aby mu potvrzení o tomto vyrovnání bylo zasláno také z Prahy.

Drážďanylistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1630Drážďany 1630: jakou písemnost vydal pražský cech tiskaři?

Hejtmani drážďanských šermířů se ptají pražských šermířů, jakou písemnost pražský cech vydal jistému tiskaři.

Drážďanylistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1633Řády pařížských mistrů šermu (1633)
Ordonnances des maistres en faicts d'armes de la ville de Paris

Při zkoušce se souzásah nepočítá a zápas pokračuje až do dvou čistých zásahů.

Pařížstanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
1633Stanovy bratrstva mistrů šermu svatého Michaela v Saint-Omer (1633), obnovení roku 1659 a pozdější nařízení

Bratrstvo obdrželo stanovy v roce 1633. V roce 1659 mu město poskytlo 12 zlatých na svátek svatého Michala a na opravu zbraní pro šermířskou soutěž o tři ceny.

Saint-Omerstanovy a řády4/5známo z citacesnímek pramene
1634Mistrovský list Marxbrüder pro Johanna Schotelera (?) z Brém, pasovaného na mistra v Hamburku (květen 1634)

Mistr dlouhého meče ustanovuje v Hamburku nového mistra, přijímá jeho přísahu a doporučuje jej frankfurtskému hejtmanovi bratrstva sv. Marka.

Hamburklistina a archivní záznam4/5originál ověřenúplný překladsnímek pramene
1635Patentní listiny Ludvíka XIII. (Chantilly, březen 1635) rušící mistrovská oprávnění udělená z přízně, s pokutou 3,000 liber pro dohlížitele, a případ Jeana Pillarda, mistra královských stájí (1642–1643)

Král ruší mistrovská oprávnění udělená z přízně a vyžaduje zkoušku a mistrovský kus; mistr královských stájí musel navzdory královskému brevetu uzavřít svou městskou šermírnu.

Pařížstanovy a řády4/5čtená ediceúplný překlad
1638Vídeňský mandát o poplatcích pro Spielgrafenamt a bratrstvo svatého Mikuláše (1638)

Mandát o poplatcích pro veřejně vystupující umělce; šermíře výslovně nejmenuje.

Vídeňstanovy a řády1/5známo z citace
1638Norimberk 1638: v neděli bylo při šermířské škole mnoho lidí přimáčknuto a zraněno (Zeiller 1651)

Mravokárná sbírka uvádí nehodu při nedělní šermířské škole jako trest za porušení svátečního klidu.

Norimberkliteratura2/5čtená edice
16381638: podle privilegií se mistr dlouhého meče nemusí učit šermu ve škole jiného mistra

Představení pražského šermířského cechu píší drážďanským šermířům, že podle privilegií není mistr dlouhého meče povinen učit se šermu ve škole jiného mistra dlouhého nože. (Katalog uvádí jako místo Drážďany.)

Drážďanylistina a archivní záznam4/5katalogový záznam
1639Pronájem sálu šermířskému a tanečnímu mistrovi v rue de Buci v Paříži (1639)

Notářský zápis o podnájmu sálu mistru šermu a tance.

Pařížlistina a archivní záznam1/5známo z citace
1640Alfieri, La Scherma (Padova 1640)
La Scherma

Teoretické pojednání o záměrných a náhodných střetnutích a o tom, zda útočit, či vyčkávat.

Padovaliteratura2/5originál ověřen
1643Toulouse 'Prix des Armes': pravidla udílení cen a návrh stanov mistrů
Prix des Armes

Archivní spis s pravidly mistrovských zkoušek v šermu mečem a návrhy stanov mistrů. Známý z katalogu.

Toulouselistina a archivní záznam4/5katalogový záznam
1644Stanovy a předpisy pařížských šermířských mistrů (1644)
Statuts et règlements faits par les maistres en faits d'armes de la ville et fauxbourgs de Paris

Ceny za zásah nejblíže srdci; zkouška ve třech zbraních proti šesti mistrům a návrat do školy po dvou obdržených čistých zásazích.

Pařížstanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
1644Pět rytých portrétů „mistrů dlouhého meče“ s erby a verši: Georg Zwickel, Martin Kaehl (vrchní hejtman bratrstva sv. Marka a Löwenbergu), Matheus Wirtig (zástupce hejtmana Federfechter, 1644), Leonhard Schwab (1671), Jörg Held

Rytiny ve sbírce Stolberg-Wernigerode zobrazují mistry obou bratrstev s uvedením jejich řemesla, hodnosti a vychloubačnými verši proti soupeřům.

Norimberkobraz a rytina3/5čtená edice
1646Gdaňsk 1646: dobová zpráva o šermířské škole s rozhodčími na pódiu

Devět Federfechter a dvanáct Marxbrüder na veřejném pódiu na náměstí; rozhodčí zasahují a obě skupiny se nakonec usmíří.

Gdańskliteratura3/5originál ověřen
1648Nájemní smlouva k šermírně Philiberta Morina de La Touche, Paříž (1648)

Nájemní smlouva na šermířský sál v rue des Petits-Champs.

Pařížlistina a archivní záznam1/5známo z citace
1648Quentin de La Fons: šermířská výzva na svátek svatého Michaela v Saint-Quentin
Histoire particulière de la ville de Saint-Quentin

La Fons popisuje výzvu k utkání s fleretem a dýkou před radnicí, při němž se zasahovalo poblíž značky na obráncově kabátci. Neuvádí počet zásahů ani úplná pravidla.

Saint-Quentinliteratura3/5čtená edice
1649Náhrobek zmiňující 'dubbed fencing master of the long sword' ve Velkém kostele v Goes († 1649)
geslagen vecht meester van 't lange Sweerdt

Náhrobek v Zeelandu označuje otce zesnulého za 'pasovaného šermířského mistra dlouhého meče', což je titul německých bratrstev doložený v Holandsku.

Goeslistina a archivní záznam3/5známo z citaceúplný překlad
1650Posudek lipských přísedících pro radu Annabergu (srpen 1650): smrt 63letého muže při souboji tesáky na povolené veřejné šermířské škole – bez trestu, pokud se šermíř očistí přísahou

Žák na povolené šermířské škole zabil staršího protivníka tesákem; lipští přísedící rozhodli, že pokud odpřisáhne, že nejednal úmyslně, nehrozí mu trest ani povinnost zaplatit náhradu za usmrcení, neboť vrchnost toto cvičení povolila.

Annaberglistina a archivní záznam4/5čtená edice
1650Schmid, Speculum chirurgicum 1656: ranhojič byl svědkem smrtelných bodnutí do oka holí či rapírem na šermířských školách; 21. prosince 1650 byl tesař a Federfechter bodnut holí do oka – zhojeno

Chirurg popisuje typická zranění ze šermířských škol – bodnutí holí a rapírem do oka – a jeden případ, který vyléčil.

Augsburkliteratura3/5originál ověřen
1653Řád frankfurtských Marxbrüder (potvrzený městskou radou roku 1660)
Ordnung der Marxbrüder zu Frankfurt

Tištěný řád Marxbrüder; text se stále hledá.

Frankfurt nad Mohanemstanovy a řády5/5známo z citace
1655Sprenger 1655: právní výklad o Frankfurtu – jeho jarmareční privilegium, podle něhož titul mistra šermu udělují pouze Marxbrüder, stejně jako Federfechter v Praze

Právník ze 17. století uvádí mezi frankfurtskými privilegii, že při veletrzích udělují mistrovský titul pouze Marxbrüder, zatímco Federfechter jej získávají v Praze.

Frankfurt nad Mohanemliteratura2/5čtená edice
1656Trestní zákoník Dolních Rakous z roku 1656, část II, § 8: usmrcení při povolených rytířských hrách nebo šermířských školách zůstává bez trestu
newe peinliche Landtgerichts-Ordnung in Österreich unter der Ennß

Zemský zákon řadí usmrcení při povolených rytířských hrách či šermířských školách mezi případy usmrcení, které zůstávají zcela bez trestu, vedle sebeobrany.

Vídeňstanovy a řády5/5originál ověřenúplný překladsnímek pramene
1656Otevřené listy Ludvíka XIV. (květen 1656): dědičné šlechtictví pro šest pařížských mistrů šermu, které společenství navrhne ze svých řad po dvaceti letech praxe, znak společenství, nejvýše 20 mistrů a právo usadit se v království pouze pro bývalé provosty pařížských mistrů; šlechtické listy pro Jeana Le Cocqa a Jeana Renarda (28. února 1657)

Pařížští mistři získávají erb a šest z nich, navržených společenstvem, získává po dvaceti letech praxe šlechtictví; jejich počet je omezen na dvacet a každý, kdo chce vyučovat jinde v království, musí prokázat, že byl provostem v Paříži.

Pařížstanovy a řády4/5čtená ediceúplný překlad
1660Praha 1660: dlužní úpis na dva tolary z cechovní pokladny

Tomáš Bumloss vystavuje Michalu Teuberovi, vrchnímu hejtmanovi pražských šermířů, dlužní úpis na 2 tolary, které mu byly zapůjčeny z cechovní pokladny.

Prahalistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1661Mistrovský list Marxbrüder pro pekařského tovaryše Martina Kähla ze Sulechówa (Züllichau), jenž byl jmenován mistrem v Mnichově (1661)

Uchazeč byl představen na veřejné šermířské škole v Mnichově a protistrana jej vyzkoušela ve všech rytířských zbraních.

Mnichovlistina a archivní záznam4/5originál ověřenúplný překladsnímek pramene
1662Utrecht, 16. června 1662: instrukce pro dva městské šermířské mistry k výcviku měšťanské hotovosti (večerní cvičení, poplatek 6 stuiverů, muškety, přidělování příslušníků hotovosti, zákaz vína a piva ve školách)

Město nařizuje svým dvěma šermířským mistrům, aby před přehlídkou zbraní cvičili měšťany, stanovuje poplatek, rozděluje příslušníky městské hotovosti mezi školy a zakazuje v nich alkohol.

Utrechtstanovy a řády4/5čtená ediceúplný překlad
1664Mechelen: pravidla královské hry (čl. IX) a program zkoušky mistra Gillise Vrindtse (1664)

Program mistrovské zkoušky před třemi mistry z Mechelenu, Bruselu a Antverp: šest zbraní a tři zápasy s každým mistrem.

Mechelenstanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
1665Patent o pravomoci Spielgrafenamt v Rakousku (1665): svobodní šermíři mezi veřejnými účinkujícími s povolením

Svobodní šermíři vystupující za peníze se musí zapsat, zaplatit poplatek a získat osvědčení.

Vídeňstanovy a řády3/5čtená ediceúplný překlad
1665St. Gallen 1665: rada povoluje kožešníkovi Tobiasu Halderovi uspořádat šermířskou školu

Zápis městské rady povolující kožešníkovi uspořádat šermířskou školu – první doklad šermířské školy v St. Gallen.

St. Gallenlistina a archivní záznam2/5čtená edice
1666Městský statut Koszalinu se zákazem nedělního šermu (1666)

Městský statut zakazuje šerm v neděli. Známo z citace.

Koszalinstanovy a řády1/5známo z citace
1668Královská povolení k pořádání šermířské školy a k působení městských mistrů šermu v Kodani (1668–1710)

Kodaň neměla šermířské bratrstvo: školu povoloval král a výhradní právo městského šermířského mistra přecházelo na nástupce se souhlasem jeho předchůdce.

Kodaňlistina a archivní záznam4/5čtená ediceúplný překlad
1669Mistrovský list Marxbrüder pro řezníka Conrada Cürtißena z Hamburku, přezkoušeného Federfechter (1669)

Mistr Marxbrüder zkoušený na veřejné šermířské škole šermíři Federfechter ve všech zbraních, od nejdelší po nejkratší.

Hamburklistina a archivní záznam4/5originál ověřenúplný překladsnímek pramene
1671Hamburský mandát o chování diváků a šermířů při šermířské škole (1671)

Divákům se zakazují urážky a vstup do zápasiště; šermířům se zakazuje přinášet do něj rapír a zasazovat údery po povelu k zastavení.

Hamburkstanovy a řády5/5text přečtenúplný překlad
1671Portréty norimberských šermířů: Leonhard Schwab, podhejtman Federfechter (1671), Sebastian Heusler, Michael Lemke, Jörg Held

Rytiny šermířů se zbraněmi a erby, mezi nimi podhejtman Federfechter a pravděpodobný autor šermířské knihy.

Norimberkobraz a rytina2/5originál ověřensnímek pramene
1673Zákazy šermířských škol o nedělích a svátcích (Magdeburk 1673, Sasko 1774) a monopol dvorního mistra v Drážďanech (1725)

Kromě dvorního šermířského mistra nesmí nikdo v Drážďanech otevřít šermírnu.

Magdeburkstanovy a řády2/5text přečten
1673Policejní řád pro Vnitřní Rakousy z roku 1673: mistři šermu ve druhé třídě
Polizey-Ordnung für Inner-Österreich (1673), Zweite Classe: „die Roßbereiter, Sprach-, Tanz- und Fechtmeister“

Policejní řád proti přepychu pro Štýrsko, Korutany a Kraňsko zařadil šermířské mistry do druhé třídy vedle učitelů jízdy na koni, jazyků a tance, tedy mezi učitele šlechtických cvičení, nikoli řemeslníky.

Štýrský Hradecstanovy a řády3/5text přečten
1675Šermířský mistr kraňských stavů Johann Franz Papiglion (1675)
Fechtmeister Johann Franz Papiglion 1675 mit 300 Gulden Gehalt (Krain)

V roce 1675 platily kraňské stavy šermířskému mistru Johannu Franzi Papiglionovi 300 zlatých ročně, více než učiteli tance či jazyků šlechtické mládeže.

Lublaň (Laibach)listina a archivní záznam3/5známo z citace
1678Praha 1678: staroměstská rada jmenovala mědikovce Jakuba Schedela vrchním hejtmanem

Pražský šermířský cech píše nejmenovanému šermířskému cechu, že staroměstská rada jmenovala mědikovce Jakuba Schedela vrchním hejtmanem pražského cechu.

Prahalistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1680Gent, 21. září 1680: usnesení cechu svatého Michaela – o ceny se smí šermovat pouze flerety o délce 40 palců včetně hlavice a koncového knoflíku

Cech stanovil jednotnou délku soutěžního fleretu (asi 1.1 m) a nařídil delší zbraně zkrátit.

Gentstanovy a řády4/5čtená ediceúplný překlad
1680Johanngeorgenstadt 1680: Jindřich Jauernic o svých cestách po Německu

Jindřich Jauernic, řezník a mistr dlouhého meče, píše vrchnímu hejtmanovi pražských šermířů Jakubu Schedelovi o svých cestách po Německu a úmyslu přijet do Prahy.

Johanngeorgenstadtlistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1681Prešov: Pravidla cvičebního spolku zapsaná v Levoči (1681)

Dva inventáře uvádějí stanovy prešovského spolku datované 19. června 1681. Samotné stanovy mohou objasnit, čemu se spolek věnoval.

Prešovlistina a archivní záznam2/5známo z citacesnímek pramene
1681Mnichov 1681: Jan Schlagner se dotazuje na cechovní záležitosti

Jan Schlagner, zámečník a mistr dlouhého meče, se obrací na Jana Jakuba Schedela, mědikovce a vrchního hejtmana pražských šermířů, s dotazy ohledně jistých cechovních záležitostí.

Mnichovlistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1682Pravidla 'Prix des deux Epées' v Abrégé de l'art en fait d'armes (Toulouse 1682)
Prix des deux Epées

Pravidla toulouské soutěže o cenu v šermu mečem v 16 článcích, včetně postihu dvou zásahů za zásah do obličeje. Známo z citace.

Toulousestanovy a řády4/5známo z citace
1682Mistrovský list Marxbrüder pro kožešníka Georga Linße z Lipska (Gdaňsk, 1682)

Protistrana přezkoušela uchazeče ve všech zbraních a hejtman se jich otázal, zda jej uznávají za mistra; všichni odpověděli 'yes'.

Gdańsklistina a archivní záznam4/5čtená ediceúplný překladsnímek pramene
1685Stíhání neoprávněných učitelů šermu (ferrailleurs) v Paříži: rozsudek nad Barym (18. prosince 1685) s odkazem na policejní nařízení z let 1640 a 1653, rozsudek prévôta de Balliona, usnesení Parlementu vyhlášené 18. prosince 1759 a uzavření sálu Dumesnila a Delafosse (14. června 1765)

Každý, kdo vyučoval šerm, aniž byl přijat za mistra, přišel o své flerety a plastrony a zaplatil 100 až 300 livrů; pokutováni byli i pronajímatelé, hostinští a koleje, kteří jej přijali.

Pařížlistina a archivní záznam4/5čtená ediceúplný překlad
1686Francesco Antonio Marcelli, Pravidla šermu vyučovaná Leliem a Tittou Marcelliovými (Řím 1686)
Regole della scherma insegnate da Lelio e Titta Marcelli

Traktát rozlišuje nedokonalé střetnutí s oboustranným zásahem od dokonalého, v němž se jeden šermíř ubrání.

Římliteratura2/5originál ověřen
1686Liancour, Mistr šermu (Paříž 1686)
Le Maistre d’Armes

Pro současné zahájení akcí a vzájemné zásahy používá termín coup fourré; bodování neuvádí.

Pařížšermířský traktát2/5originál ověřen
1686Vídeň 1686: šermíři si stěžují na svého hejtmana Jana Jiřího Waltera a žádají o nového

Vídeňští šermíři si Jakubu Janu Schedelovi stěžují na svého hejtmana Jana Jiřího Waltera a žádají ho o jmenování nového hejtmana.

Vídeňlistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1687Budova gdaňské šermířské školy a veřejné vystoupení pro královnu Ludwiku Marii Gonzagu (1646)

Při veřejném vystoupení na náměstí představovali Federfechter Sarmaty a Marxbrüder Góty.

Gdańskliteratura2/5čtená edice
1687Mistři 'Tireurs d'armes' z Troyes a jejich žáci na mši s tasenými meči za uzdravení Ludvíka XIV. (1687)

Mistři a žáci drželi při mši tasené meče na znamení věrnosti. Doklad existence korporace, nikoli pravidel.

Troyeslistina a archivní záznam1/5známo z citace
1687Norimberk 1687: Jan Konrád Hartman svědčí ve sporu s Janem Beckerem

Jan Konrád Hartman, mistr dlouhého meče z Norimberka, svědčí ve sporu s Janem Beckerem.

Norimberklistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1687Augsburg 1687: Tomáš Föderl o poměrech v augsburském šermířském cechu

Tomáš Föderl, mistr dlouhého meče, informuje vrchního hejtmana šermířů v Praze Jana Jakuba Schedela o poměrech v augšpurském šermířském cechu.

Augsburklistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1687Augsburg 1687: Tomáš Föderl znovu o poměrech v augsburském cechu

Tomáš Föderl, mistr dlouhého meče, píše vrchnímu hejtmanovi šermířů v Praze Jakubu Janu Schedelovi o poměrech v augšpurském šermířském cechu.

Augsburklistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1688Polepšení erbu a privilegium pro ‚mistry dlouhého meče z Greifenfelsu‘ (Federfechter), 1688

Leopold I. polepšuje znak Federfechter a dovoluje jim, aby v Praze na den svatého Víta sami ustanovovali mistry, není-li přítomen žádný Marxbruder.

Vídeňstanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
1688Praha 1688: potrestání řezníka, pražská škola a privilegia vídeňských šermířů

1. Pražský šermířský cech píše Janu Jiřímu Walterovi o potrestání jistého řezníka, o pražské šermířské škole a dalších cechovních záležitostech. 2. Jan Štiftner (hejtman pražských šermířů) píše komisařům pověřeným dohledem nad vídeňskými šermíři a žádá je, aby zachovávali šermířská privilegia.

Prahalistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1688Vídeň 1688: ve sporu s Janem Beckerem nemohou postupovat podle pražských pokynů

Vídeňští šermíři píší pražskému šermířskému cechu, že se ve sporu s Janem Beckerem nemohou řídit pokyny pražského cechu, a dále podávají zprávu o sporu (Jana Konráda Hartmana).

Vídeňlistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1688Vídeň 1688: Marxbrüder chtějí sami urovnat spor Beckera s Hartmannem a hrozí, že nebudou šermovat s vídeňskými šermíři

Bratrstvo Marxbrüder ve Vídni žádá pražský šermířský cech, aby mu přenechal urovnání sporu mezi Janem Beckerem a Konrádem Hartmanem, a hrozí, že nebude šermovat s vídeňskými šermíři, dokud Hartman neposkytne Beckerovi plné zadostiučinění.

Vídeňlistina a archivní záznam4/5katalogový záznam
1688Vídeň 1688: vídeňská škola uzavřena do příštího termínu; několik šermířů a členů Marxbrüder odešlo do Prahy

Jan Jiří Walter, šermíř ve Vídni, píše Janu Jakubu Schedelovi, vrchnímu hejtmanovi pražského šermířského cechu, že šermířská škola ve Vídni byla uzavřena až do příštího termínu a že do Prahy přišlo několik šermířů a členů Marxbrüder.

Vídeňlistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1688Hamburk 1688: Martin Kumer a Kristián Schultz píší Bernardu Hartzovi do Prahy

Martin Kumer, podhejtman šermířů v Hamburku, a Kristián Schultz, mistr dlouhého meče, píší Bernardu Hartzovi do Prahy o jistých šermířských záležitostech.

Hamburklistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1688Vídeň 1688: Jáchym Rönckendörpf žádá o zaslání svých věcí z Drážďan do Vídně

Jáchym Rönckendörpf, mistr dlouhého meče ve Vídni, žádá Jakuba Jana Schedela, mědikovce a vrchního hejtmana pražských šermířů, aby zařídil přepravu jeho věcí z Drážďan do Vídně.

Vídeňlistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1688Praha 1688: nejmenovaný šermíř píše do Gdaňsku

(Neznámý) šermíř (z Prahy) píše nejmenovanému šermíři v Gdaňsku o šermířských záležitostech.

Prahalistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1688Praha 1688: nejmenovaný šermíř píše do Hamburku

Nejmenovaný šermíř (z Prahy) píše nejmenovanému šermíři v Hamburku o šermířských záležitostech.

Prahalistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1688Praha 1688: Bernard Hartz dluží cechovní pokladně za Jana Jiřího Waltera

Bernard Harrtz, mistr dlouhého meče, uznává, že hlavní cechovní pokladně dluží za Jana Jiřího Waltera z Vídně 4 tolary a 12 zlatých.

Prahalistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1688Vratislav 1688: šermířská škola se otevírá; jistý Diesler odlákal Hartzovy žáky

Bernard Harrtz, mistr dlouhého meče, píše z Vratislavi Jakubu Janu Schedelovi, vrchnímu hejtmanovi pražských šermířů, o otevření šermířské školy ve Vratislavi, kde mu jistý Diesler přebral žáky.

Vratislavlistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1688Vídeň 1688: osud žádosti o nové potvrzení šermířských privilegií

Jan Jiří Walter, mistr dlouhého meče, píše z Vídně Janu Jakubu Schedelovi o osudu žádosti o nové potvrzení šermířských privilegií.

Vídeňlistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1688Vratislav 1688: Jindřich Boltz posílá dlužných 10 zlatých

Jindřich Boltz, truhlář a mistr dlouhého meče, posílá Janu Jakubu Schedelovi 10 zlatých, které mu dlužil.

Vratislavlistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1688Vratislav 1688: Bernard Hartz o dění ve vratislavské šermířské škole

Bernard Hartz píše Janu Jakubu Schedelovi, vrchnímu hejtmanovi šermířů v Praze, o událostech na šermířské škole ve Vratislavi.

Vratislavlistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1688Cheb 1688: bratr žádá o mistrovský list Adama Antonína Kobricha, přijatého v Praze

Jan Kobrich, zámečník v Chebu, žádá Jakuba Schedela, vrchního hejtmana šermířů v Praze, aby mu zaslal mistrovský list jeho bratra Adama Antonína Kobrycha, který byl v Praze přijat za šermířského mistra.

Cheblistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1688Hamburk 1688: zlomek dopisu hamburských šermířů Schedelovi

Zlomek dopisu hamburských šermířů Jakubu Janu Schedelovi, vrchnímu hejtmanovi šermířů v Praze.

Hamburklistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1688Vídeň 1688: nové potvrzení privilegií a události ve vídeňském cechu

Jan Jiří Walter, mistr šermu ve Vídni, píše Janu Jakubu Schedelovi, vrchnímu hejtmanovi, a Janu Stiftnerovi, zástupci hejtmana šermířů v Praze, o událostech kolem nového potvrzení šermířských privilegií a o dění ve vídeňském šermířském cechu.

Vídeňlistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1689Gdaňsk 1689: Mair a Rönckendörpf se hájí proti obviněním Jana Jakuba Schedela

Mikuláš Mair a Jáchym Rönckendörpf, gdaňští šermíři, se v dopise nejmenovanému šermířskému cechu hájí proti obviněním Jana Jakuba Schedela. (V tabulce uvedeno dvakrát.)

Gdańsklistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1689Vratislav 1689: dohlížitel Kälterborn o průběhu šermířské školy

Jiří Kälterborn, tesař a dohlížitel nad šermíři ve Vratislavi, píše Jakubu Janu Schedelovi do Prahy o průběhu šermířské školy ve Vratislavi.

Vratislavlistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1689Vídeň 1689: jednání o novém potvrzení privilegií a vídeňský cech

Jan Jiří Walter, mistr šermu ve Vídni, píše (pražskému šermířskému cechu) o průběhu jednání o novém potvrzení šermířských privilegií a o záležitostech šermířského cechu ve Vídni.

Vídeňlistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1689Mnichov 1689: Kobrich žádá o prodloužení lhůty ke splacení dluhu

Adam Antonín Kobrich žádá Jakuba Jana Schedela, vrchního hejtmana šermířů v Praze, o prodloužení lhůty ke splacení svého dluhu.

Mnichovlistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1689Vídeň 1689: snaha získat nové potvrzení privilegií se nesetkala s pochopením

Jiří Walter, šermíř ve Vídni, si stěžuje pražskému vrchnímu hejtmanovi, že jeho snaha získat nové potvrzení šermířských privilegií se nesetkala s pochopením.

Vídeňlistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1689Vídeň 1689: Jindřich Polc o vyhotovení nových privilegií a odkladu splácení svého dluhu

Jindřich Polc, šermířský mistr ve Vídni, píše Janu Jakubu Schedelovi o vyhotovení nových privilegií a žádá o prodloužení lhůty ke splacení svého dluhu.

Vídeňlistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1689Vídeň 1689: Walter potvrzuje přijetí 171 zlatých 4 krejcarů

Jan Jiří Walter potvrzuje Janu Jakubu Schedelovi přijetí 171 zlatých 4 krejcarů.

Vídeňlistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1689Vratislav 1689: Bernard Hartz o šermířských záležitostech ve Vratislavi

Bernard Hartz, šermířský mistr, píše vrchnímu hejtmanovi šermířů v Praze o šermířských záležitostech ve Vratislavi.

Vratislavlistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1689Mnichov 1689: Kobrich zašle příspěvek na náklady spojené s novými privilegii

Adam Antonín Kobrich z Greifenfelsu píše Jakubu Janu Schedelovi, že také zašle příspěvek na výdaje spojené s novými privilegii.

Mnichovlistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1689Augsburg 1689: Tomáš Föderl o šermířských záležitostech

Tomáš Föderl, šermířský mistr a obchodník se železem v Augsburgu, píše Jakubu Janu Schedelovi, vrchnímu hejtmanovi pražských šermířů, o šermířských záležitostech.

Augsburklistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1689Mnichov 1689: Kobrich o šermířských záležitostech

Adam Antonín Kobrich, šermířský mistr v Mnichově, píše Jakubu Janu Schedelovi o šermířských záležitostech.

Mnichovlistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1689Augsburg 1689: Walter o šermířské škole v Augsburgu

Jan Jiří Walter z Greifenfelsu, zástupce hejtmana šermířů, píše z Augsburgu Janu Jakubu Schedelovi o šermířské škole v Augsburgu.

Augsburklistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1689Praha 1689: Jiří Ditsch dluží cechovní pokladně 26 zlatých

Jiří Ditsch z Greifenfelsu, mistr šermu, uznává, že cechovní pokladně dluží 26 zlatých.

Prahalistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1689Mnichov 1689: Kobrich opět o šermířských záležitostech

Adam Antonín Kobrich z Greifenfelsu, šermířský mistr, píše Janu Jakubu Schedelovi o šermířských záležitostech.

Mnichovlistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1689Augsburg 1689: Walterův spor s Tomášem Föderlem a augsburskou školou

Jan Jiří Walter, místodržící hejtman šermířského cechu, informuje Jakuba Jana Schedela o svém sporu s Tomášem Federlem a píše o šermířské škole v Augsburgu.

Augsburklistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1689Augsburg 1689: Walter o šermířských záležitostech v Augsburgu

Jan Jiří Walter, šermířský mistr, píše Janu Jakubu Schedelovi, vrchnímu hejtmanovi šermířů v Praze, o šermířských záležitostech v Augsburgu.

Augsburklistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1690Řezno 1690: Konrád Escher o šermířské škole v Řezně

Konrád Escher z Greifenfelsu, mistr šermu, píše Janu Jakubu Schedelovi, vrchnímu hejtmanovi šermířů v Praze, o šermířské škole v Řezně.

Řeznolistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1690Vratislav 1690: Jan Schültz o šermířských záležitostech ve Vratislavi

Jan Schültz z Greifenfelsu, mistr dlouhého meče, píše Jakubu Janu Schedelovi z Greifenfelsu o šermířských záležitostech ve Vratislavi.

Vratislavlistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1690Augšpurk 1690: Föderl o záležitostech Adama Antonína Kobricha

Tomáš Föderl, augšpurský šermířský mistr, píše Jakubu Janu Schedelovi z Greifenfelsu o záležitostech Adama Antonína Kobricha, šermířského mistra v Mnichově.

Augsburklistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
16901690: Kälterborn dosud nemohl přispět na nová privilegia

Jan Jiří Kälterborn z Greifenfelsu, tesař a mistr šermu, se Jakubu Janu Schedelovi omlouvá, že dosud nemohl zaplatit peníze za nová privilegia.

listina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1690Vídeň 1690: Poltz a Thitz si stěžují na Walterovy zásahy do svých škol

Jindřich Poltz a Jiří Thitz, šermíři ve Vídni, si stěžují Jakubu Janu Schedelovi na svévolné zásahy Jana Jiřího Waltera do svých šermířských škol.

Vídeňlistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1691Vratislav 1691: Patzwald žádá o prodloužení lhůty ke splacení dluhu

Matyáš Patzwald z Greifenfelsu, šermířský mistr, žádá Jakuba Jana Schedela, aby ještě chvíli posečkal se zaplacením dlužné částky.

Vratislavlistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1691Vídeň 1691: Walter žádá zatčení Jiříka Pluntzenbaura; spor s vídeňskými šermíři

Jan Jiří Walter, mistr šermu, píše z Vídně Jakubu Schedelovi, že si přeje zatčení jistého Jiříka Pluntzenbaura, a o svém sporu s vídeňskými šermíři.

Vídeňlistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1691Vídeň 1691: čtyři šermíři si stěžují na urážlivé chování Jana Jiřího Waltera

Jindřich Boltze, Jiřík Titsch, Konrád Escher a Kristián Rein, šermíři ve Vídni, si stěžují Jakubu Janu Schedelovi z Greifenfelsu na urážlivé chování Jana Jiřího Waltera.

Vídeňlistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1691Vídeň 1691: Walter se hájí proti stížnosti čtyř vídeňských šermířů

Jan Jiří Walter, šermíř ve Vídni, se hájí proti stížnosti vídeňských šermířů Jindřicha Boltze, Jiříka Titsche, Konráda Eschera a Kristiána Reina (v dopise Jakubu Janu Schedelovi z Greifenfelsu, vrchnímu hejtmanovi šermířů v Praze).

Vídeňlistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1691Vídeň 1691: Walter o šermíři Rönckendörpfovi a sporu s vídeňskými šermíři

Jan Jiří Walter, šermíř ve Vídni, píše šermířskému cechu v Praze o záležitostech šermíře Reuckendorfera a o svém sporu s vídeňskými šermíři Boltzem, Titschem, Escherem a Reinem. (V tabulce uvedeno dvakrát.)

Vídeňlistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1691Vratislav 1691: mistři zadrželi peníze, které Batswald vydělal na školách

Matouš Batswald, řemenář a mistr šermu, si stěžuje městské radě ve Vratislavi, že mu mistři šermu zadrželi peníze, které vydělal na šermířských školách ve Vratislavi.

Vratislavlistina a archivní záznam4/5katalogový záznam
1691Vratislav 1691: Patzwald o vztazích mezi vratislavskými šermíři

Matyáš Pattzwald píše Jakubu Janu Schedelovi o vztazích mezi šermíři ve Vratislavi.

Vratislavlistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1692Hope, The Fencing-Master's Advice to his Scholar (Edinburgh 1692)
The Fencing-Master’s Advice to his Scholar

Při souzásahu získává bod útočník, pokud se soupeř nepokusil o kryt; jinak oba.

Edinburghliteratura2/5originál ověřen
1692Augsburg 1692: Kobrichovy obtíže s augsburskými šermíři

Adam Antonín Kobrich píše Jakubu Janu Schedelovi o svých potížích se šermíři v Augsburgu.

Augsburklistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1692Augsburg 1692: kdy se bude v Praze konat aprobace šermířů?

Ondřej Redser, šermíř z Augsburgu, se ptá Jakuba Jana Schedela, kdy se v Praze bude konat aprobace šermířů.

Augsburklistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1692Augsburg 1692: Kobrich o záležitostech augsburských šermířů

Adam Antonín Kobrich z Greifenfelsu, mistr šermu, píše Jakubu Janu Schedelovi o záležitostech šermířů v Augsburgu.

Augsburklistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1694Vratislav 1694: Kälterborn o šermířských záležitostech

Jan Jiří Kälterborn z Greifenfelsu, šermíř ve Vratislavi, píše Jakubu Janu Schedelovi o šermířských záležitostech.

Vratislavlistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1695Vratislav 1695: Kälterborn o šermířských záležitostech ve Vratislavi

Jan Jiří Kälterborn z Greifenfelsu, mistr šermu ve Vratislavi, píše Jakubu Janu Schedelovi o šermířských záležitostech ve Vratislavi.

Vratislavlistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1696Pravidla soutěže o 'Prix des deux Epées', kterou každoročně v květnu vyhlašují starosta a kapitulové Toulouse (19 článků, 1696)
Prix des deux Epées

Nejúplnější francouzská pravidla zásahů v projektu: rozhodčí, kvalifikace, platná zásahová plocha nad opaskem a vyřazovací dvojice.

Toulousestanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
1696Znak šermířské společnosti z Valenciennes v Armorial général a její slavnost svatého Michaela s ‚mečem svatého Michaela‘

Znak se dvěma flerety a popis slavnosti, při níž služebník nesl obrovský obouruční 'sword of St Michael'.

Valencienneslistina a archivní záznam2/5známo z citace
1696Vídeň 1696: Walter o šermířské škole a záležitostech vídeňských šermířů

Jan Jiří Walter, podhejtman šermířů, píše Janu Jakubu Schedelovi o šermířské škole a dalších záležitostech šermířů ve Vídni.

Vídeňlistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1696Vídeň 1696: šermíři, kteří dosud nezaplatili příspěvek na privilegia

Jan Jiří Walter, zástupce hejtmana šermířů, píše Janu Jakubu Schedelovi o šermířích, kteří dosud nezaplatili příspěvek na šermířská privilegia, a o dalších šermířských záležitostech.

Vídeňlistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1696Vídeň 1696: Walter o šermířských záležitostech

Jan Jiří Walter z Greifenfelsu, podhejtman šermířů ve Vídni, píše Jakubu Janu Schedelovi z Greifenfelsu o šermířských záležitostech.

Vídeňlistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1696Praha 1696: vrchní hejtman Schedel píše zástupci hejtmana Walterovi

Jakub Jan Schedel, vrchní hejtman šermířů v Praze, píše Janu Jiřímu Walterovi, podhejtmanovi šermířů, o šermířských záležitostech.

Prahalistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1696Vídeň 1696: Walter Schedelovi o šermířských záležitostech

Jan Jiří Walter píše Jakubu Janu Schedelovi o šermířských záležitostech.

Vídeňlistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1697Žádost hejtmana Marxbrüder Johanna Beckera vratislavské radě proti Hansi Michaelu Götzovi (předložena 7. srpna 1697): neschválený mistr přijímá žáky za peníze, předvádí je v krčmách a vykázal hejtmana ze šermířského kruhu

Hejtman Marxbrüder se dovolává článků bratrstva: nikdo nesmí bez jeho souhlasu přijímat žáky ani je přijímat za peníze či je předvádět v krčmách; žádá radu o pokutu ve výši 10 hřiven zlata nebo o potrestání ‚řetězem bláznů‘.

Vratislavlistina a archivní záznam3/5čtená edice
1697Vídeň 1697: Walter píše Schedelovi

Jan Jiří Walter, místodržící hejtman šermířů ve Vídni, píše Jakubu Janu Schedelovi.

Vídeňlistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1697Vídeň 1697: Escher o neshodách mezi vídeňskými šermíři

Konrád Escher z Greifenfelsu, mistr šermu, píše Jakubu Janu Schedelovi o nesvárech mezi vídeňskými šermíři a dalších šermířských záležitostech.

Vídeňlistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1697Vídeň 1697: Walter o záležitostech vídeňských šermířů

Jan Jiří Walter píše Janu Jakubu Schedelovi o záležitostech vídeňských šermířů.

Vídeňlistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1697Vratislav 1697: Kälterborn o záležitostech vratislavských šermířů

Jan Jiří Kälterborn, tesařský mistr a šermíř ve Vratislavi, píše Jakubu Janu Schedelovi o záležitostech vratislavských šermířů.

Vratislavlistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1697Vídeň 1697: Walter Schedelovi o šermířských záležitostech

Jan Jiří Walter píše Janu Jakubu Schedelovi o šermířských záležitostech.

Vídeňlistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1697Vídeň 1697: Walter vrchnímu hejtmanovi a podhejtmanovi v Praze

Jan Jiří Walter píše z Vídně vrchnímu hejtmanovi a míst hejtmanovi šermířů v Praze o šermířských záležitostech.

Vídeňlistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1698Augsburg 1698: zástupce hejtmana Jan Schütz o šermířských záležitostech v Augsburgu

Jan Schütz z Greifenfelsu, míst hejtman šermířů v Augsburgu, píše Jakubu Janu Schedelovi, vrchnímu hejtmanovi šermířů v Praze, o šermířských záležitostech v Augsburgu.

Augsburklistina a archivní záznam2/5katalogový záznam
1698Vratislav 1698: Daniel Heusel o šermířských záležitostech ve Vratislavi

Daniel Heusel, šermíř ve Vratislavi, píše Jakubu Janu Schedelovi, vrchnímu hejtmanovi šermířů v Praze, o šermířských záležitostech ve Vratislavi.

Vratislavlistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1698Augsburg 1698: Petr Schröfter žádá o právo užívat šermířský erb

Petr Schröfter z Augsburgu žádá Jakuba Jana Schedela, vrchního hejtmana šermířů v Praze, o povolení užívat šermířský erb.

Augsburklistina a archivní záznam3/5katalogový záznam
1699Starší otisk patentu gentského cechu sv. Michala (1613) a jeho řádu
Reghel ende Ordonnantie

Starší tisk gentských pravidel; platný zásah je nad loktem a švem kabátce.

Gentedice4/5čtená edice
1699Stanovy bratrstva šermířů v Douai (1699)
Règlement de la confrérie des joueurs d’armes de Douai

Pravidla bratrstva pro přijímání členů a procesí. Známá z citací v novodobé studii.

Douaistanovy a řády5/5známo z citace
1699Praha 1699: švec Seilenberger potvrzuje splacení dluhu cechem

Matyáš Seilenberger, švec a měšťan Starého Města pražského, potvrzuje Janu Jakubu Schedelovi a šermířskému cechu v Praze splacení dluhu.

Prahalistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
1700Norimberský Fechthaus v roce 1700
Das Fechthauß A° 1700

Rytina šermířské školy: tři patra ochozů, kruh lidí, dvojice s dlouhými meči a zbraně rozložené na zemi.

Norimberkobraz a rytina3/5originál ověřensnímek pramene
1702Marxbrüder proti svému hejtmanovi Johannu Beckerovi před Říšskou dvorskou radou (1702–1703), s opisem stanov z roku 1674

Bratrstvo žaluje svého hejtmana za porušování stanov, zpronevěru a odnesení truhlice s císařským privilegiem. Spis obsahuje opis stanov.

Vídeňlistina a archivní záznam4/5katalogový záznam
1705Utrecht 1705: řád a předpisy šermířské školy při jezdecké akademii (10 článků: vybavení, pokuty za zlomený meč, tasení bez svolení, hluk, šerm bez rukavic nebo s připásaným mečem, týdenní poplatek podmistrovi)

Úplný řád šermířské školy při akademii pro mladé šlechtice: povinné vybavení, drobné pokuty za přestupky a poplatky pomocnému mistrovi.

Utrechtstanovy a řády4/5čtená ediceúplný překlad
1706Lersner, Kronika Frankfurtu nad Mohanem (1706)
Der weit-berühmten Freyen Reichs-, Wahl- und Handels-Stadt Franckfurt am Mayn Chronica

Frankfurtská kronika s pasáží o šermířích na výročních trzích a opisem privilegia z roku 1487.

Frankfurt nad Mohanemedice3/5čtená edice
1708Saint-Florentin 1708: policejní předpisy, čl. 15 – mistři šermu a tance a „operatéři“ se nesmějí ve městě usadit ani provozovat sál bez svolení soudu

Policejní řád malého města vyžaduje k otevření šermírny povolení soudu.

Saint-Florentinstanovy a řády2/5čtená edice
1710Šermířské a taneční školy v lipském Gewandhausu mezi trhy

Mimo dobu trhů sloužily soukenické haly k výuce šermu a tance.

Lipskoliteratura1/5originál ověřen
1711Řezenský ‚nově revidovaný šermířský řád‘ (1711)
Neu revidirte Fechtordnung

Rada schválila a vyvěsila revidovaný řád šermířské školy; jeho text nemáme k dispozici. Mistři obou bratrstev působili ve městě pod dohledem pověřenců.

Řeznostanovy a řády4/5známo z citace
1718Žádost šermířů o dva komisaře rady při šermířské škole a usnesení rady (Vídeň 1718)

Cvičení se mají účastnit dva měšťanští komisaři, aby urovnávali drobné spory; rada povoluje veřejné šermířské kolbiště pro obě bratrstva.

Vídeňstanovy a řády4/5čtená ediceúplný překlad
1719List svobodného šermíře pro ševce Johanna Gottfrieda Haaseho z Großenhainu, přezkoušeného bratrstvem Marxbrüder (Mohuč, 1719)

Marxbrüder vyzkoušeli jednoho Federfechtera ve všech zbraních; po obvyklé otázce jej uznali a kapitán jej pasoval úderem pěsti.

Mohučlistina a archivní záznam4/5čtená ediceúplný překladsnímek pramene
1720Šermírna v Altdorfu a přilehlé budovy (kolem 1720)
Der Fechtboden in Altdorf mit seinen anliegenden Gebaeuen

Rytina univerzitní šermírny v Altdorfu; budova se dochovala.

Altdorfobraz a rytina2/5originál ověřen
1723Kodaňský magistrát o přezkoušení mistra šermu (1723) a jmenování městského mistra šermu (1726)

Před usazením musí uchazeč prokázat své schopnosti šermem s fleretem proti zkušenému šermíři a vedením výuky; povolení nemá zakládat monopol.

Kodaňlistina a archivní záznam4/5text přečtenúplný překlad
1727Povolení a přemístění šermířské školy v Toruni (1612, 1614)

Škola u radnice; starší šermíř hradí škody na oknech a lavicích.

Toruńliteratura2/5čtená edice
1728Veřejné šermířské školy na curyšských trzích, 1728–1747
Zürcher Markt- und Schauspielbelustigungen im 18. Jahrhundert (Ratsbewilligungen für Fechtschulen 1728–1747)

V 18. století dovolovala curyšská rada mistrům šermu, cizincům i místním řemeslníkům, aby během trhů se svými žáky předváděli šerm ‘in all weapons’, avšak pouze ‘with all modesty’.

Curychlistina a archivní záznam3/5známo z citace
1729Praha, 15. června 1729: erbovní list vydaný Jacobem Johannem Schödlem, hejtmanem Freifechter von der Feder (Greiffenfels), pro Johanna Martina Eyschila

Spolková zpráva z roku 1871 popisuje pergamenovou erbovní listinu s pečetí vydanou pražskými Federfechter; originál se nacházel v soukromé sbírce.

Prahalistina a archivní záznam2/5čtená edice
1729Berlín 1729: Christoph Martinus, „císařský a královský privilegovaný mistr meče sv. Marka a Löwenbergu“, se svým společníkem Franzem Wagnerem “von Greiffenfels von der Feder” vystupují před králem Fridrichem Vilémem I.

Mistr bratrstva Marxbrüder a příslušník Federfechter společně vystupují jako kočovní kejklíři před pruským králem; cechovní tituly slouží jako reklama.

Berlínliteratura1/5text přečten
1732Stavovská šermířská škola v Olomouci pro mladé šlechtice (1732)
NOTIFICATION. Von Ollmütz aus Mähren (Wienerisches Diarium, 17. 9. 1732): Reit-Schul … imgleichen eine Fecht-Schul

V roce 1732 moravští stavové oznámili, že ke studiu práv v Olomouci náleží jezdecká a šermířská škola – šerm, voltiž, mávání praporem, píka a mušketa – za 2 zlaté měsíčně v mistrově domě a za 3 mimo něj.

Olomouclistina a archivní záznam3/5originál ověřenúplný překlad
1735Mistrovský diplom Federfechter pro cínaře Carla Heinricha Johna z Jaworu (Praha, 1735)

Předseda Federfechter jmenuje uchazeče mistrem dlouhého meče z Greifenfelsu; kdekoli pořádá školu, musí mu svobodní šermíři dát přednost.

Prahalistina a archivní záznam4/5čtená ediceúplný překladsnímek pramene
1743Stetten, Dějiny říšského města Augšpurku (1743) a Dějiny umění, živností a řemesel (1779/1788)

Dějiny Augsburgu zmiňující usnesení městské rady o šermířích; samotná usnesení je třeba dohledat v archivu.

Augsburkliteratura2/5známo z citace
1744Řád šermířského bratrstva v Douai (1744)
Règlement de la confrérie des joueurs d’armes de Douai

Zákaz komentovat zásahy před rozhodnutím i po něm, soutěž o titul krále na radnici a bezpečnost zbraní. Známo z citací.

Douaistanovy a řády5/5známo z citace
1745Frankfurt, 21. září 1745: rada povolila šermířské společnosti St. Marco und Löwenberg cvičit, pokud si najde místo v soukromém domě

Při korunovaci Františka I. požádali Marxbrüder o povolení provozovat šerm; rada jim dovolila vystupovat pouze v soukromém domě, stejně jako italské opeře.

Frankfurt nad Mohanemkronika2/5originál ověřen
1750Gent, 22. prosince 1750: zkouška a diplom svobodného mistra šermu pro Jeana-Baptista Fréchiera z Brugg

Uchazeč šermoval s cechovním mistrem a všemi vyzyvateli mečem, rapírem a dýkou; následovala veřejná výzva k podání námitek a svědectví, že po dva roky působil jako provost šermírny.

Gentlistina a archivní záznam3/5čtená edice
1752Řád a zvyklosti šermířského cechu v Mechelenu a nařízení pro cechovního mistra (1752)
Règlement ende costuymen voor de schermers-gilde binnen dese stadt Mechelen

Každý nový člen platí mistrovi za lekce šermu mečem; mistr vyučuje dvakrát týdně a má povinnosti při šermířském klání o cenu.

Mechelenstanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
1752Pommer, Sbírky historických a zeměpisných pozoruhodností: Marxbrüder, Federfechter a 'Lurbrüder' (1752)
Sammlungen historischer und geographischer Merkwürdigkeiten

Popisuje tři skupiny šermířů a zakázané techniky vyhlašované při zahájení šermířské školy; obsahuje vložené listiny včetně pražského diplomu z roku 1735.

Altenburgliteratura4/5text přečten
1752Mistrovský list Federfechter pro Johanna Ernsta Friedricha Jungeho, pasíře z Naumburgu (Frankfurt, 1752)
Meister-Brief

Kaligraficky psaný list s kresbami šermířů: Marxbrüder vyzkoušeli uchazeče ve všech zbraních, kapitán jej úderem pěsti pasoval na mistra a uchazeč se musí do tří let dostavit do Prahy.

Frankfurt nad Mohanemlistina a archivní záznam4/5originál ověřenúplný překladsnímek pramene
1753Výhradní právo Antoina Berriera vyučovat šerm v Nancy (12. května 1753) s povinností dodat městu kožené požární vědro

Město uděluje odvolatelné výhradní právo vyučovat šerm výměnou za kožený požární vědro; plukovní mistři v posádce jsou z tohoto omezení vyňati.

Nancylistina a archivní záznam3/5čtená ediceúplný překlad
1753Mechelen: kniha „Rules and customs of the Fencers' Guild“ (obnovených roku 1753) se seznamy činovníků včetně mistrů šermu z let 1618–1795 a s usneseními cechu od roku 1753
Mechelen: register „Reglement ende costuymen voor de Schermers-gilde“ (obnovený a rozšírený 1753) so zoznamami funkcionárov vrátane schermmeesters 1618–1795 a „Resolutien“ gildy od 1753 (vrátane rozsudkov nad konfratrami)

Inventář z roku 1889 popisuje nepročtenou knihu řádů mechelenského šermířského cechu a knihu jeho usnesení a rozsudků; cech je doložen od roku 1504.

Mechelenkatalog a archivní pomůcka2/5katalogový záznam
1754COUP (en fait d’escrime)

Heslo v Encyclopédie definuje coup fourré jako vzájemný současný zásah.

katalog a archivní pomůcka1/5originál ověřen
1754Plakát k šermířské škole v Hamburku, 'at the old Green Huntsman' (červen 1754)

Plakát jednoho z Federfechter (povoláním zedníka): utkání 'do krve' a 'o dukát', ceny vstupného a začátek v pět hodin.

Hamburklistina a archivní záznam3/5text přečtenúplný překlad
1755Spor provosta Nicolase Lefebvra s pařížskými mistry šermu: stížnosti, usnesení společenstva, rozsudek Châtelet a rozhodnutí Parlement (1750–1755); článek 4 stanov o provostovi, který opustí službu svého mistra

Jak článek o provostech fungoval v praxi: dvě stížnosti mistra zapsané v knize společenstva měly vést ke zrušení učňovského brevetu, avšak samo společenstvo přiznalo, že stanovy nebyly dodrženy.

Pařížlistina a archivní záznam4/5čtená edice
1759Spor prévôta François-Charlemagne Menissiera o přijetí za mistra šermu v Paříži (1752–1763): zprávy komisaře Chenua o tajných schůzích společenstva (18. a 26. listopadu 1759)

Komisař přistihl syndika a cechovní starší při tajné schůzi v krčmě, svolané ústně, ačkoli stanovy vyžadovaly schůze v syndikově domě; provost, který měl právo se jí účastnit, pozván nebyl.

Pařížlistina a archivní záznam3/5čtená edice
1759Usnesení pařížského společenstva o neveřejných zkouškách provostů (po přijetí de Vaucourta, 29. května 1758; registrováno Parlementem 3. dubna 1759): konec zkoušek v míčovnách

Po tlačenici při přijímání v míčovně měly být zkoušky prévôtů uzavřené, za účasti pouze mistrů, mistrovských synů a ustanovených prévôtů; místo se oznamovalo až den předem.

Pařížstanovy a řády4/5čtená ediceúplný překlad
1760Stanovy, královské prohlášení, patentní listiny a rozhodnutí týkající se mistrů šermu královských akademií v Paříži (1760)
Statuts et règlemens, déclaration du Roy, lettres patentes et arrêts […] concernant […] les maîtres en fait d’armes des Académies du Roi

Tištěný soubor stanov a patentů pařížských šermířských mistrů. Známý z katalogu.

Pařížstanovy a řády4/5katalogový záznam
1761Saint-Omer uděluje Eustachu Alexandru Parisovi oprávnění šermířského mistra (1761)
Réception à la maîtrise d’un maître en fait d’armes

Paris usiloval o výhradní právo svého předchůdce vyučovat. Rozhodnutí města mu dovoluje vykonávat činnost až do odvolání povolení.

Saint-Omerstanovy a řády5/5čtená ediceúplný překladsnímek pramene
1765Novinové zprávy o přijímání pařížských mistrů šermu: Louis Prévost 1765 (zápas proti šesti mistrům, dva meče jako ceny za zásah nejblíže srdci) a Étienne Folie v rotundě Colisée 1772

Uchazeč bojuje mečem a poté mečem a dýkou proti šesti mistrům; dva meče připadnou jako ceny mistrům, kteří jej zasáhnou nejblíže srdci, o čemž rozhodují zlomky palce.

Pařížkronika4/5čtená edice
1766Danet, Umění zbraní, sv. I (Paříž 1766)
L’Art des armes

Popisuje zápasy, v nichž si při souzásahu oba šermíři nárokují přednost.

Pařížšermířský traktát2/5originál ověřen
1767Danet, Umění šermu, sv. II (Paříž 1767)
L’Art des armes

Při mistrovských zkouškách se dvojitý zásah po současném zahájení ruší; jinak rozhoduje první platný zásah.

Pařížšermířský traktát3/5originál ověřen
1772Batier, Praktická teorie šermu samotným hrotem (Paříž 1772)
La Théorie pratique de l’escrime, pour la pointe seule

Ve sporu typu 'zásah za zásah' přisuzuje podle situace vinu jednomu nebo oběma šermířům.

Pařížšermířský traktát2/5originál ověřen
1775Pravidla, která je třeba dodržovat v šermířských akademiích (22 článků)
Règles que l’on doit observer dans les Académies d’Armes

Pravidla sálu: pokuty za šerm bez rukavic, za vlastní ohlašování zásahu a za šermování bez svolení; žákova výstroj a platby mistrovi.

Pařížstanovy a řády4/5čtená ediceúplný překlad
1775Stanovy šermířských mistrů v Bordeaux (9. října 1775, 46 článků; ratifikovány Jurade dne 3. února 1776): počet mistrů snížen na čtyři, jeden provost na každého mistra, čtyři roky ve stupni provosta, poplatky uchazeče, dva zápasy, soutěž o uvolněné místo a teoretická zkouška

Plný text: uchazeč absolvuje nejméně dva zápasy, a pokud jej oba soupeři porazí rozdílem tří čistých zásahů, vrací se k výcviku; uvolněná místa se obsazují soutěží, pořadí se losuje a výše peněžní jistoty stoupá od synů mistrů po uchazeče mimo jejich okruh.

Bordeauxstanovy a řády4/5čtená ediceúplný překlad
1776Edikt ze srpna 1776 upravující Turgotův únorový edikt o zrušení cechů: v Paříži se obnovuje 6 kupeckých sborů a 44 společenstev, mezi nimi pod č. 30 “Maîtres en fait d'armes”

Šest měsíců poté, co Turgot zrušil cechy, král obnovil 44 pařížských společenstev, mezi nimi i mistry šermu jako samostatné společenstvo.

Pařížstanovy a řády2/5čtená edice
1778Řád šermírny přísežného bratrstva sv. Michala v Monsu (vývěska)
Règles de la salle d'armes du serment de saint Michel

Tištěná vyhláška s pravidly sálu podepsaná hejtmanem bratrstva. Text dosud není znám.

Monsdobový tisk4/5známo z citace
1782Krátké pojednání o šermířském umění (Turín 1782)
Traité en raccourci sur l’art des armes

Zásah do tempa je neplatný, pokud je zasažen i jeho původce; tomu se říká coup fourré.

Turínliteratura2/5originál ověřen
1782Historický almanach Toulouse: Královská akademie šermu (1782)
Almanach historique de la ville de Toulouse

Město hradí ceny, radní a dřívější vítězové rozhodují a ceny se veřejně udělují v červnu.

Toulousedobový tisk2/5originál ověřen
1783Nařízení toulouských kapitulů o šermířském klání (1783)
Réglemens faits par Messieurs les Capitouls, concernant le prix des armes

Nepřesný zásah do tempa je neplatný a při souzásahu se zásah přiznává soupeři; při opakování následuje diskvalifikace.

Toulousestanovy a řády5/5originál ověřenúplný překlad
1784Písemnosti mechelenského šermířského cechu pro soupis cechů z roku 1784

Odpověď cechu na vládní šetření o původu a fungování cechů. Dosud neprostudováno.

Mechelenlistina a archivní záznam2/5známo z citace
1785A Classical Dictionary of the Vulgar Tongue – heslo LEG: ‚to fight at the leg‘

Slovník londýnského slangu: mezi šermíři s jednosečným mečem byl úder do nohy považován za nečestný.

katalog a archivní pomůcka2/5text přečten
1787Angelo, Škola šermu (Londýn 1787)
The School of Fencing

Vzájemný současný zásah označuje jako protibod.

Londýnšermířský traktát1/5originál ověřen
1787École Royale d'Armes v Paříži (15. listopadu 1787): přísahy prévôtů 1788, darování mečů Národnímu shromáždění (31. prosince 1789) a inventář archivu společenstva (1789)

Poslední léta pařížského cechu: škola připravující provosty, přísahy uchazečů, soupis ztracených písemností včetně nových stanov a návrhu soutěžního řádu a zrušení mistrovských oprávnění v roce 1791.

Pařížlistina a archivní záznam3/5čtená edice
1789Stanovy a řády šermířských mistrů z Bordeaux s královskými otevřenými listy
Statuts et Reglemens des Maitres en fait d’Armes de la Ville de Bourdeaux

Tištěné stanovy bordeauxských mistrů šermu s královským potvrzením. Známé z knihkupeckého katalogu.

Bordeauxstanovy a řády4/5katalogový záznam
1794Siebenkees, Materiály k dějinám Norimberku, sv. 3: o šermířských školách (1794)
Materialien zur Nürnbergischen Geschichte

Pojednání o norimberských šermířských školách čerpající z městského archivu.

Norimberkliteratura3/5text přečten
1795Schmidův švábský Idiotikon, heslo o Federfechter (1795)
Versuch eines schwäbischen Idiotikon: heslo Federfechter

Schmidova první verze záznamu pojednává o stížnosti ulmských správců z roku 1616 a o tanci 24 tovaryšů v roce 1551.

katalog a archivní pomůcka2/5text přečtensnímek pramene
1803La scienza della scherma

Neapolský traktát: při souzásahu se k nepostřehnutelnému časovému rozdílu nepřihlíží.

literatura1/5originál ověřen
1817Ueber Fechterspiele und Fechtschulen in Deutschland

První přehled německých šermířských škol s vratislavskými řády a privilegii bratrstev.

literatura4/5čtená edice
1818Ordonnance royale sur le faict du noble jeu de l'espée et bastons d'armes

První vydání veršovaného královského nařízení Châtelet o zápasech s mečem a holemi.

edice4/5čtená edice
1818Traité de l’art des armes, à l’usage des professeurs et des amateurs

Pojednání rozlišuje správný zásah do tempa od chybného, který vede k oboustrannému zásahu.

literatura1/5originál ověřen
1822Souvenirs à l’usage des habitans de Douai – Compagnie des Joueurs d’Armes a zrušenie prísažných spoločností

Kronika Douai: společnost šermířů sv. Michaela, její sál na radnici, řády z let 1699 a 1744 a její zrušení v roce 1770.

kronika3/5čtená edice
1824Versuch einer theoretischen Anweisung zur Fechtkunst im Hiebe. Mit 20 erläuternden Kupfertafeln

Lipský šermířský mistr opakuje zakázané techniky Marxbrüder a Federfechter převzaté od starších autorů.

literatura2/5text přečten
1824Jahrbücher der Stadt Breslau, zv. V

Vratislavské anály obsahující zprávu o šermířské škole při střelecké slavnosti v Nise roku 1612.

literatura2/5text přečten
1828Geschichte Danzigs von der ältesten bis zur neuesten Zeit, 2. vyd., 1. diel

Dějiny Gdaňsku s usneseními městské rady o šermířských školách.

literatura2/5text přečten
1831Schwäbisches Wörterbuch mit etymologischen und historischen Anmerkungen – heslá Federfechter, dussäck, Freifechter

Švábský slovník s hesly Federfechter a Freifechter; Federfechter vykládá nesprávně.

katalog a archivní pomůcka1/5text přečtensnímek pramene
1831Ulms Verfassungs-, bürgerliches und commercielles Leben im Mittelalter

Dějiny Ulmu s výňatky o šermířských školách.

literatura2/5text přečten
1838Regensburg's Geschichte, Sagen und Merkwürdigkeiten von den ältesten bis auf die neuesten Zeiten

Dějiny Řezna: revidovaný šermířský řád z roku 1711 a svobodní šermíři z roku 1738.

literatura2/5text přečten
1840Geschichte der Reichsstadt Eßlingen

Dějiny Esslingenu s regestem listu z roku 1486 o sporu kvůli škole.

literatura2/5text přečten
1843Cooper, Annals of Cambridge, sv. II a V
Annals of Cambridge, zv. II (1843) a V (dodatky, 1908)

Analistické výpisky ze záznamů univerzity a města Cambridge se zákazy šermířských škol a sporem o školu mistra Goodwyna.

edice2/5text přečten
1844La scienza della scherma

Podle autora jsou zdánlivě současné zásahy optickým klamem.

literatura1/5originál ověřen
1844Schaffhausenská kronika o městském mistru šermu (1531 a 1535)
Chronik der Stadt Schaffhausen, Buch IV

Kronika zaznamenává, že mistr šermu obnovil svou přísahu a bylo mu zakázáno vybírat od diváků na radnici peníze.

literatura4/5čtená edicesnímek pramene
1846Die Meister des langen Schwerts in Wien

Výpisy z vídeňských městských knih o šermířích z let 1368–1718 se dvěma písemnostmi z roku 1718.

literatura3/5text přečten
1846Mittheilungen aus Handschriften und seltenen Druckwerken – odtlačok zápisov Marxbrüder z kódexu P. H. Maira (poriadok 1534, skúška majstra, zoznamy do 1566)

Nejstarší tištěná edice písemností Marxbrüder z Mairova kodexu: řád, mistrovská zkouška a seznamy.

edice4/5text přečten
1846Řezno: rukopisný soubor „Ordnungen der Stadt Regensburg“ (2 sv.) obsahující „Fechtschul-Ordnung“ – získán Historickým spolkem Horní Falce (kolem 1846)
Regensburg: rukopisný zborník „Ordnungen der Stadt Regensburg“ (2 zv., fol.) obsahujúci aj „Fechtschul-Ordnung“ – prírastok Historického spolku pre Hornú Falc (okolo 1846)

Zpráva spolku uvádí rukopisnou sbírku městských nařízení obsahující také řád šermířské školy – dosud neprostudováno.

Řeznokatalog a archivní pomůcka2/5katalogový záznam
1847Darstellung der inneren Verhältnisse der Stadt Breslau vom Jahre 1458 bis zum Jahre 1526

Dějiny Vratislavi v letech 1458–1526 s trestem za výtržnost na šermířské škole.

literatura2/5text přečten
1848Documents historiques inédits tirés des collections manuscrites de la Bibliothèque royale et des archives ou des bibliothèques des départements, t. IV

Edice provostských diplomů z Perpignanu, 1519.

edice3/5text přečten
1848Zpráwa dějepisná o wýsadním pořádku swobodných šermířů od péra, někdy w Praze býwalém

První článek o pražských Federfechter s českým překladem privilegia z roku 1607.

literatura4/5čtená edice
1848Deník Henryho Machyna, londýnského měšťana a obchodníka s oděvy, 1550–1563
The Diary of Henry Machyn, Citizen and Merchant-Taylor of London, from A.D. 1550 to A.D. 1563 (Camden Society 42)

Deník londýnského měšťana; tři zápisy o mistrech šermu u dvora a o zabití jednoho z nich.

edice2/5text přečten
1849Sur l'art de l'escrime en Espagne au moyen âge

Henryho edice perpignanských listin z roku 1519 s komentářem.

literatura3/5text přečten
1853Recueil des monuments inédits de l'histoire du Tiers état

Edice pramenů ke třetímu stavu, včetně stanov mistrů šermu v Amiensu z roku 1530.

edice4/5známo z citace
1855Notice sur les anciennes corporations d'archers, d'arbalétriers, de couleuvriniers et d'arquebusiers des villes de Picardie – kapitola ‚Joueurs d'épée‘ (Amiens)

Přehled lučištníků a šermířů s mečem ve městech Pikardie.

literatura2/5text přečten
1859Munimenta Gildhallae Londoniensis: Liber Albus, Liber Custumarum et Liber Horn (zv. I a II/1)

Edice londýnských městských knih se zákazem šermířských škol.

edice3/5text přečten
1860Zur Geschichte der Fechtschulen in Nürnberg

Výňatky z usnesení norimberské městské rady o šermířských školách, 1477–1503.

literatura3/5text přečten
1860Kriegs- und Sittengeschichte der Reichsstadt Nürnberg vom Ende des 16. Jahrhunderts bis 1631, Bd. 1 – Fechtschulen 1590–1615 (podľa Starkovej kroniky a zápisov rady)

Norimberské šermířské školy v letech 1590–1615 podle kroniky a zápisů městské rady: úmrtí na škole, vstupní poplatky a spor bratrstev.

literatura3/5text přečtenúplný překlad
1862Notice historique sur la milice communale et les compagnies militaires de Mons

Dějiny městské milice v Monsu s úplným zněním řádu šermířského bratrstva z roku 1716.

literatura3/5čtená edice
1864Tournai ancien et moderne

Dějiny Tournai citující řád šermířského bratrstva z roku 1585.

literatura2/5čtená edice
1866Ordnung der Federfechter zu Prag

Výtah z dvanácti článků pražských Federfechter z erbovní listiny z roku 1607.

edice3/5text přečten
1866Rapport sur un procès-verbal de réception d'un prévôt d'armes, envoyé par M. l'abbé Rouchier, correspondant. – Texte de la communication

Vydání zápisu o přijetí provosta v Rocles roku 1489.

literatura3/5text přečten
1870Sechs Fechtschulen (d. i. Schau- und Preisfechten) der Marxbrüder und Federfechter aus den Jahren 1573 bis 1614

Šest zpráv o šermířských školách Marxbrüder a Federfechter z let 1573–1614, včetně vyhlášení pravidel v Düsseldorfu.

edice4/5text přečten
1870Geschichte der Städteverfassung in Deutschland

Dějiny městských zřízení; chybně vykládají Federfechter.

literatura1/5text přečten
1871Trattato elementare teorico-pratico di scherma

Italské pojednání o tom, kdy lze vinu za souzásah přičíst jedné straně.

literatura1/5originál ověřen
1873Vanderhaeghen: založení gentského cechu sv. Michala podle účtů zakladatele

Dokládá cechy sv. Michaela v Bruselu, Yprách, Tournai a Maastrichtu před rokem 1612.

literatura2/5známo z citace
1873Règlement de l’Académie d’escrime de la ville de Dijon au XVIe siècle

Edice veršovaných pravidel dijonské šermířské akademie, 16. století.

edice3/5čtená edice
1876Nürnbergs Volksbelustigungen im 16. und 17. Jahrhundert

Populární líčení norimberské šermířské školy, o němž Wassmannsdorff prokázal, že bylo sestaveno z jiných pramenů.

literatura1/5známo z citace
1876Versuch einer Geschichte der theatralischen Vorstellungen in Augsburg von den frühesten Zeiten bis 1876

Dějiny divadla v Augsburgu se zmínkami o šermířských školách.

literatura2/5text přečten
1876Glossarium illustrans bohemico-moravicae historiae fontes – heslá Fedrfechtír, Markus, Mistr dlouhého meče, Svobodný šermíř od péra

Glosář českých a moravských pramenů s hesly Fedrfechtír, Markus a mistr dlouhého meče.

katalog a archivní pomůcka2/5text přečten
1878Irrige Angaben über das altdeutsche Fechterwesen, berichtigt

Wassmannsdorff opravuje nepravdivá tvrzení o privilegiu z roku 1487 a norimberské škole.

literatura3/5text přečten
1878Analytický rejstřík k Remembrancia města Londýna, 1579–1664
Analytical Index to the Series of Records Known as the Remembrancia, Preserved among the Archives of the City of London, A.D. 1579–1664

Regesty dopisů mezi londýnským lordem starostou a Tajnou radou; oddíl o hrách obsahuje povolení a zákazy šermířských zkoušek o hodnost.

edice2/5text přečten
1882La bibliographie de l'escrime ancienne et moderne

Šermířská bibliografie, která přivedla k pravidlům soutěže o cenu v Toulouse z roku 1696.

katalog a archivní pomůcka2/5text přečten
1884Trattato teorico-pratico della scherma di spada e sciabola

Italský traktát uvádějící devět případů zavinění při souzásahu.

literatura1/5originál ověřen
1885Scuole di scherma in Milano nel 1474

Edice milánského dopisu o šermířských školách, 1474.

edice2/5text přečten
1886Geschichte der Leibesübungen

Dějiny tělesných cvičení s basilejskými záznamy o šermířích.

literatura2/5text přečten
1886Middlesex County Records, sv. I
Middlesex County Records, zv. I: Indictments, Coroners' Inquests-post-mortem and Recognizances from 3 Edward VI to the End of the Reign of Queen Elizabeth

Regesty ze soudních zasedání v Middlesexu; dva londýnští ‚mistři šermu‘ se objevují v zápisech o závazcích pod peněžitou zárukou z let 1588 a 1593.

edice1/5text přečten
1887Claeys: gentský cech sv. Michala, zakládací listina z roku 1613 a řád z roku 1616

Francouzská parafráze zakládací listiny a pravidel gentského cechu s vlámskými výňatky.

literatura2/5známo z citace
1888Archives des maîtres d'armes de Paris

Edice listin pařížských šermířských mistrů z let 1567–1758 se seznamy mistrů.

edice4/5čtená edice
1889O svrchovaném a rytířském cechu šermířů zvaném Hlavní bratrstvo svatého Michaela v Gentu – mistři šermu (Messager des sciences historiques 1889)
De la Gilde souveraine et chevalière des Escrimeurs dite Chef-confrérie de Saint-Michel à Gand – Maîtres d'armes (Gent: diplomy majstrov 1547/1565/1750, mestské príspevky, reglement 1616, fleuret 1680, plat majstra 1791)

Studie z gentských archivů: městská šermířská škola před rokem 1613, mistrovská zkouška a diplomy, plat a povinnosti cechovního mistra a délka soutěžního fleretu.

Gentliteratura3/5čtená edice
1890La confrérie d'armes de Saint-Michel ou des escrimeurs lillois

Studie o bratrstvu sv. Michala v Lille s edicemi řádu z roku 1589, přísah a pravidel soutěže o titul krále.

edice4/5čtená edice
1890Acts of the Privy Council of England, New Series, sv. II, VII, X, XI
Acts of the Privy Council of England, New Series, zv. II (1547–1550), VII (1558–1570), X (1577–1578), XI (1578–1580)

Rejstříky Privy Council; šerm se objevuje v listech pro Rocca Bonettiho a ve dvou zmínkách o ‘masters of fence’.

edice2/5text přečten
1891Fencing Rules, prijaté 14. októbra 1891

Americká pravidla z roku 1891: při souzásahu získává bod ten, kdo provedl výpad.

stanovy a řády1/5originál ověřen
1892Katalog der die Stadt Danzig betreffenden Handschriften der Danziger Stadtbibliothek

Katalog gdaňských rukopisů s možnými prameny k petici Marxbrüder z roku 1620.

katalog a archivní pomůcka1/5text přečten
1892Foil and Sabre

Příručka šermu fleretem a šavlí o rušení rovnocenných současných útoků.

literatura1/5originál ověřen
1893La confrérie de St-Michel; La confrérie de St-Michel des escrimeurs

Dva články o bratrstvu sv. Michaela v Lille; dosud nenalezeny.

literatura1/5známo z citace
1893Essai sur l’histoire du théâtre

Výňatek o šermířích s mečem a holí v Cambrai s chybným odkazem na pramen.

literatura1/5čtená edice
1893Mládí Zikmunda Starého: mečové tance v Krakově
Młode lata Zygmunta Starego

Pawiński popisuje novoroční mečový tanec vesničanů na knížecím dvoře.

Krakovliteratura2/5text přečtensnímek pramene
1894Hartmann 1894: Hans Sachs jako „šermíř“ a „osvědčený mistr šermu“ v rukopisech Pest Meisterlied; ševci jako šermíři (Norimberk 1561 a 1579, Vratislav 1715 a 1741, Frankfurt)
Hartmann 1894: Hans Sachs ako „ein fechter“ a „approbirt fechtmeister“ v pešťských rukopisoch Meisterlieder; obuvníci ako šermiari (Norimberg 1561 a 1579, Vroclav 1715 a 1741, Frankfurt)

Literární studie shromažďuje doklady o tom, že ševci patřili k nejčastějším šermířům, a cituje rukopisy označující Hanse Sachse za uznaného mistra šermu.

Norimberkliteratura2/5čtená edice
1895Das Danziger Theater im 16. und 17. Jahrhundert

Dějiny gdaňského divadla: budova šermířské školy a šermíři na jevišti.

literatura2/5text přečten
1896Die Fechtkunst im XV. und XVI. Jahrhunderte

Přehled šermu 15.–16. století od ředitele pražské stavovské šermířské školy.

literatura2/5známo z citace
1896Règlement du championnat international d’escrime

Pravidla athénského mistrovství z roku 1896; o sporných zásazích rozhoduje předseda s porotou.

stanovy a řády1/5originál ověřen
1897A esgrima em Portugal

Portugalské šermířské prameny z královských kanceláří, včetně milosti pro lisabonského mistra z roku 1556.

edice2/5známo z citace
1898Inventaire sommaire des archives hospitalières de Lille antérieures à 1790

Inventář nemocničního archivu v Lille s agendou a účty bratrstva sv. Michaela.

katalog a archivní pomůcka2/5čtená edice
1899Norimberská usnesení o stavbě a provozu Fechthausu (1627–1628)

Rada vybudovala Fechthaus pro šermířské školy, divadelní představení a hry a upravila jeho správu i příjmy.

literatura3/5čtená edice
1901Die altdeutschen Fechter und Spielleute. Ein Beitrag zur deutschen Culturgeschichte

Průvodce po pramenech uvádějící 13 císařských privilegií pro šermíře z let 1487–1688.

literatura3/5text přečten
1901The Sword and the Centuries; or, Old Sword Days and Old Sword Ways – kap. XXV ‚The Prize-Players and the Prize-Fighters‘ (výpisy zo Sloane MS 2530)

Hutton otiskuje výběr ze Sloane MS 2530: dohody mistrů, zkoušky o hodnost a školní řády.

literatura3/5text přečten
1901Calendar of Letter-Books of the City of London: C, D (1901–1902); Memorials of London and London Life (1868)

Regesty londýnských knih korespondence s dalšími zmínkami o šermířských školách.

edice2/5text přečten
1901Concours internationaux d’exercices physiques et de sports, oddiel III Escrime

Pravidla šermu fleretem, kordem a šavlí pro výstavu roku 1900.

stanovy a řády1/5originál ověřen
1902Les maîtres d’armes bordelais du XVIIIe siècle. Avec les statuts inédits de la Corporation, des documents et des notices biographiques

Mistři šermu v Bordeaux v 18. století s dosud nevydanými stanovami jejich korporace.

edice4/5známo z citace
1903Schwerttänze und Fechtschulen in Schlesien, insbesondere in Breslau

Mečové tance a šermířské školy ve Slezsku, zejména ve Vratislavi, podle usnesení městských rad.

literatura3/5text přečten
1903Fencing Rules, prijaté 15. 5. 1903

Americká pravidla z roku 1903 o předrazech a souzásazích.

stanovy a řády1/5čtená edice
1904Nürnberger Ratsverlässe über Kunst und Künstler im Zeitalter der Spätgotik und Renaissance (1449) 1474–1618 (1633), Bd. 1

Regesty usnesení norimberské rady s povoleními k pořádání šermířských škol z let 1512–1570 a s tresty.

edice3/5text přečten
1905Les Joueurs d'épée à travers les siècles

Dějiny francouzských šermířů s mečem s kapitolou o provinciích.

literatura3/5text přečten
1905III Congrès international d’escrime, bod VIII

Kongres z roku 1905 o posuzování téměř současných zásahů.

listina a archivní záznam1/5originál ověřen
1905Balfour Papers, škatuľa 23, položka 43, list Johna Jenkinsona z 31. 1. 1905

Dopis navrhující nový systém rozhodování fleretových soutěží (1905).

katalog a archivní pomůcka1/5katalogový záznam
1908Šermírna Wilhelma Kreußlera v dopisech z Jeny (1630–1631)

Dopisy studenta a jeho vychovatele: po mistrově odchodu cvičení ustalo a v šermírně vypukly hádky.

literatura2/5čtená edice
1911Esgrimidores sevillanos. Documentos inéditos para su historia

Notářské a městské písemnosti o 37 sevillských šermířích z let 1498–1683, včetně zkušebních listů.

edice4/5text přečten
1912Wallace, The Evolution of the English Drama up to Shakespeare, with a History of the First Blackfriars Theatre
The Evolution of the English Drama up to Shakespeare, with a History of the First Blackfriars Theatre

Dějiny prvního divadla Blackfriars; dvě kapitoly sledují šermířskou školu Joynera a Bonettiho, na jejímž místě Burbage vybudoval své divadlo.

edice2/5text přečten
1913Fedrfechtýři

Článek o pražských Federfechter s výňatky z jejich korespondence z let 1608–1697.

literatura3/5text přečten
1913Hans Hasentödter, ein preussischer Poet des 16. Jahrhunderts – báseň č. 19 s parodickým ‚privilégiom‘ pre Marxbrüder a ‚Meister des Langen Pferds‘

Parodie na privilegium Marxbrüder od básníka z Königsbergu ze 16. století.

literatura2/5známo z citace
1913Regesta koronerských zápisů města Londýna, 1300–1378
Calendar of Coroners Rolls of the City of London, A.D. 1300–1378

Regesta londýnských koronerských svitků; k roku 1301 uvádějí Rogera le Skirmisour.

edice1/5text přečten
1913Feuillerat (ed.), Blackfriars Records (Malone Society Collections II, část 1)
Blackfriars Records (Malone Society Collections II, part 1)

Edice listin týkajících se budov bývalého převorství Blackfriars: svědecké výpovědi z roku 1572 o šermířské škole Williama Joynera a nájemní smlouva Rocca Bonettiho z roku 1585.

edice3/5text přečten
1914Noticias y documentos relativos a la historia y literatura españolas, t. II (Memorias de la Real Academia Española XI) – oddiel o ‚maestros de armas‘, č. 1–27

Španělské dokumenty s oddílem o mistrech šermu; bez textů zkoušek.

katalog a archivní pomůcka1/5text přečten
1914Assemblée générale du vendredi 12 juin 1914

Valná hromada FIE v roce 1914 a článek o olympijských pravidlech.

listina a archivní záznam1/5originál ověřen
1923Chambers, The Elizabethan Stage, vol. IV, Appendix D: Documents of Control
The Elizabethan Stage, zv. IV, Appendix D: Documents of Control

Příloha dokumentů k dohledu nad divadelními představeními: zápisy londýnských konšelů, zákony proti tuláctví a úplné znění dopisů o šermířských zkouškách z let 1582–1583.

edice2/5text přečten
1923Chambers, The Elizabethan Stage, sv. II
The Elizabethan Stage, zv. II

Dějiny londýnských divadel; sledují šermířskou školu v Blackfriars, mistrovské zkoušky pořádané v hostincích a divadlech a herce Tarltona jako mistra šermu.

edice2/5text přečten
1926Répertoire/Inventaire sommaire des archives communales de Lille antérieures à 1790, série AA (Cartons et registres aux titres), précédé d'une bibliographie

Inventář městského archivu v Lille s bibliografií k šermířskému bratrstvu.

katalog a archivní pomůcka1/5text přečten
1927Pražští šermíři a mistři šermu

Pražští šermíři a šermířští mistři: staroměstský řád z roku 1597 a privilegium z roku 1607 v češtině.

literatura4/5čtená edice
1931Malone Society Collections II, část 3: Herci v Ipswichi; Divadelní záznamy města Londýna
Malone Society Collections II, part 3 (Players at Ipswich; Dramatic Records of the City of London: The Repertories, Journals, and Letter Books)

Výňatky z ipswichských účtů a záznamů londýnských konšelů, včetně platby mistrům šermu, povolení k šermu o hodnost a zákazů v době moru.

edice2/5text přečten
1948York Civic Records, sv. VI
York Civic Records, zv. VI (Yorkshire Archaeological Society, Record Series 112)

Výňatky z městských knih Yorku; jeden královský list se týká učitelů šermu.

edice1/5text přečten
1965Fencing Rules and Manual

Americká pravidla z roku 1965 o coup double.

stanovy a řády1/5originál ověřen
1965Meister Johann Liechtenauers Kunst des Fechtens

Klasická edice a studie lichtenauerovské tradice, základ obvyklého názoru, že mistr zemřel před rokem 1389.

literatura3/5text přečten
1977Ideal caballeresco y escuela de esgrima en Mallorca en el siglo XV

Rytířské ideály a šermířské školy na Mallorce v 15. století, s notářskými zápisy.

literatura3/5text přečten
1984Kusudo: edice a japonský překlad augsburského řádu šermířských škol

Edice řádu šermířských škol augsburské městské rady s japonským překladem.

edice2/5známo z citace
1985Le Serment des Escrimeurs Saint Michel et Gudule ou des … (názov vo výsledku Google Books skrátený)

Monografie o bruselském šermířském bratrstvu sv. Michaela a sv. Guduly.

literatura2/5známo z citace
1985Meister Johann Liechtenauers Kunst des langen Schwertes

Disertace o Liechtenauerově umění dlouhého meče s přehledem německých šermířských rukopisů.

literatura3/5text přečten
2000Nowe spojrzenie na teatr „elżbietański” w Gdańsku i jego budowniczego

Gdaňské divadlo a jeho stavitel: účty a žádosti šermířů o cvičení a veřejné šermířské školy.

literatura3/5text přečten
2009Transkripcia Cod. I.6.2° 5 (Sigmund Schning)

Úplný přepis kodexu s frankfurtskými a augsburskými řády a seznamy mistrů.

edice3/5text přečten
2010On the After-Blow (s prílohou prameňov: Appendix I – Primary Source Material on the After-Blow; Appendix II – príslovia)

Klíčový moderní článek, z něhož vychází dnešní pojetí odvetného zásahu v HEMA, s přílohou pramenů.

literatura3/5text přečten
2010Jouer de l’épée à l’époque moderne. Le Prix des armes de Toulouse, XVIIe-XVIIIe siècles

Studie o šermířské soutěži o cenu v Toulouse v 17. a 18. století.

literatura3/5částečně přečteno
20121444 Two fencing masters in Rothenburg

Spor dvou mistrů v Rothenburgu roku 1444 o to, zda se zásah do ruky počítá.

literatura2/5známo z citace
2013A fifteenth-century fencing tournament in Strasburg

Edice a rozbor štrasburských turnajových pravidel z 15. století.

literatura3/5text přečten
2013French fencing guilds of Paris, Lille, and Amiens in the 16th and 17th century

Volný anglický překlad písemností pařížského, lillského a amienského cechu; místy nepřesný.

literatura2/5text přečten
2013Tournament Bouts: Where to Stop the Action?

Galas o okamžiku zastavení akce v turnajových zápasech, s pramenem z Mechelenu.

literatura2/5text přečten
2014Organization and Regulation of Fencing in the Realm of France in the Renaissance

Organizace a úprava šermu v renesanční Francii: pět nařízení a mistrovských osvědčení.

literatura3/5text přečten
2016Income and working time of a Fencing Master in Bologna in the 15th and early 16th century

Příjmy a pracovní doba boloňského šermířského mistra s přepisem Dardiho petice a dekretu.

literatura3/5text přečten
2016Gevaert a Van Noort: šermířské cechy a šermířské knihy Nizozemí

Přehled šermířských cechů v Nizozemí s daty založení podle měst.

literatura3/5známo z citace
2019Origin of the Oldest German Fencing Manual Compilation (GNM Hs. 3227a)

Kodikologická studie rukopisu 3227a. Autor zastává názor, že text diktoval písaři šermíř, pravděpodobně přímý Liechtenauerův žák, a klade mistrův život přibližně mezi léta 1350 a 1430.

literatura3/5text přečten
2022Escrime et confréries de joueurs d’épées dans les anciens Pays-Bas, à travers les exemples de Lille, Douai et Valenciennes (XVIe–XVIIIe siècle)

Bratrstva šermířů a šermířů s mečem v Lille, Douai a Valenciennes v 16.–18. století.

literatura3/5text přečten
2023Fencing and shooting in the city of Solothurn during the 15th and 16th century: a closer look into regulations for martial contests

Studie o šermu a střelbě v Solothurnu v 15.–16. století s edicí Tägenscherova řádu z roku 1546 a seznamem mistrů, jimž rada udělila oprávnění v letech 1532–1560.

literatura3/5text přečten
2025Kazia pravidlá šerm? Historický a dnešný pohľad na konvencie šermu

Výchozí článek projektu o šermířských zvyklostech se slovenským překladem pravidel z Lille.

literatura3/5text přečten
2026Rise of the Griffon (o spore Marxbrüder a Federfechterov a ich erboch)

Spor mezi Marxbrüder a Federfechter a jejich erby ve frankfurtských archivních listinách.

literatura3/5známo z citace
2026Masters of the Longsword. The Marxbrüder in the Holy Roman Empire (predslov Eric Burkart; ed. Jacob H. Deacon)

První souhrnné dějiny Marxbrüder vycházející z archivů ve Frankfurtu, Basileji, Praze a Vídni.

literatura4/5známo z citace
2026Marxbrüder Master Dataset, 1491–1716 (tabuľka 363 majstrov z Cod. I.6.2°.5 a Červenej knihy)

Tabulka 363 mistrů Marxbrüder s údaji o původu, řemesle a hodnosti; základ našeho rejstříku osob.

katalog a archivní pomůcka3/5text přečten
Pražské šermířské řády (souhrnný odkaz)

Starší souhrnný odkaz; jednotlivé pražské řády jsou uvedeny samostatně (1597, 1607, 1610).

Prahastanovy a řády1/5známo z citace
Články, jež je třeba zachovávat v 'Dobrém království' (soutěž v obouručním meči, Lille)
Articles à observer au Bon Royaume

Pravidla soutěže o krále s obouručním mečem: tři kola, zásahy nad pasem, počítá se pouze čepel, prolití krve znamená ztrátu kola a pokutu.

Lillestanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
Královské nařízení pařížského Châtelet o ušlechtilé hře s mečem a bojovými holemi (ve verších)
Ordonnance royal du noble Chastellet de Paris sur le faict du noble jeu de l'Espée et Bastons d'armes

Veršovaný řád soutěžního šermu o ceny: počítají se zásahy od pásu výše a nejvyšší zásah je nejlepší. Z doby vlády Františka I.

Pařížstanovy a řády5/5čtená edice
Zvyklost dodržovaná při vstupu do všech království (Lille)
Practique qui se tient pour namptir à tous les royaulmes

Organizace královské soutěže o svatodušním úterý a výklady článků Bon Royaume.

Lillestanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
Další praxe při soutěžích o ceny desítek, o cenu v obouručním meči a v 'království potěšení' (Lille)
Autre practique qui se tient au fait des prix des dixaines, prix de l'espée à deux mains, royaume de plaisir

V postní době se desítky bratrstva střídají v pořádání soutěže o cenu v šermu obouručním mečem; vklady, účast a výsledky.

Lillestanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
Šermířský řád Dijonu (rýmovaný, 79 veršů)
Ordonnance d'escrime de Dijon

Veršovaný řád šermírny v Dijonu s pokutami, vyvěšený kolem roku 1592.

Dijonstanovy a řády5/5čtená edice
Pravidla ušlechtilé hry palestrine (plakát, 29 článků, Remeš)
Règles du noble jeu de la palestrine

29 článků pro šermírnu v Remeši vyvěšených jako plakát: chování, pokuty a šerm.

Remešstanovy a řády5/5čtená ediceúplný překlad
Řád augsburské rady pro mistry meče a svobodné šermíře (kolem 1568)
Ains Ersamen Raths diser Loblichen Statt Augspurg Ordnung vnd Articul … bey den Maistern des Schwerts vnd Freyfechtern

Augsburská rada upravuje šermířské školy obou bratrstev: zakázané nečestné techniky, pořádek, dohled a tresty.

Augsburkstanovy a řády5/5čtená ediceúplný překladsnímek pramene
Řád soudu pro soudní souboje norimberského purkrabství (63 článků)
Ordnung Des Kampffgerichts des Burggraffthumbs zu Nürnberg

Pravidla soudního souboje, nikoli bratrstva; významná pro rozhodčí s holemi a kolbiště, s nimiž se znovu setkáváme v šermířských školách.

Norimberkstanovy a řády3/5čtená edice
Frankfurt ISG, fondy H.18.02 a H.18.03: Marxbrüder a Federfechter, písemnosti městské rady a vlastní písemnosti obou společností (1487–1752)

Hlavní archivní soubor listin a spisů obou bratrstev, včetně stanov, privilegií a mistrovských listů.

Frankfurt nad Mohanemlistina a archivní záznam4/5známo z citace
Anonimo Bolognese, Umění meče: jeden krok vpřed po obdržení zásahu
L'Arte della Spada

Pravidlo hry v traktátu: po obdrženém zásahu je dovolen nejvýše jeden krok vpřed. Známo pouze z druhé ruky.

Boloňastanovy a řády3/5známo z citace
Lillské archivy, Affaires générales: bratrstva lučištníků, střelců z kuší a šermířů (1443–1787)

Městské spisy o bratrstvech, včetně šermířů svatého Michaela: povinnosti členů, listiny a spory.

Lillelistina a archivní záznam3/5známo z citace
'Man yt Wol': báseň o obouručním meči s veršem o 'následném úderu'
Man yt Wol

[Redakční shrnutí] Anglická báseň o obouručním meči zmiňuje odvetný zásah.

edice2/5čtená edice
Usnesení vratislavské městské rady (Libri definitionum) 1513–1799 se zápisy o šermířských školách

Online skeny svazků s usneseními o šermířských školách; pramen vratislavských nařízení z let 1606–1625.

Vratislavlistina a archivní záznam3/5text přečten
Zákaz provozování školy šermu mečem a puklířem v londýnské City
qe nul tiegne escole, ne aprise, de eskymir de bokeler

Londýnský zákaz z doby kolem roku 1300: nikdo nesmí ve městě provozovat školu šermu mečem a puklířem, neboť přivádí muže ke zločinu.

Londýnstanovy a řády4/5čtená edice
Toruň: výpisy z radních záznamů, 1548–1655
Ex actis consularibus memoranda, 1548–1655

Výpisy z radních protokolů, které mohou obsahovat zápisy o šermířských školách z let 1612 a 1614. Neověřeno.

Toruńlistina a archivní záznam1/5známo z citace
Des Noyers, Paměti z cesty Louise-Marie de Gonzague (rukopis)
Mémoires du voyage de Madame Louise-Marie de Gonzague de Clèves

Rukopisná zpráva o cestě polské královny; zmínka o šermu v Gdaňsku dosud není potvrzena.

Gdańsklistina a archivní záznam1/5známo z citace
Den Ingel, cechovní dům šermířů v Mechelenu

Památkový soupis: dům přešel na cech v roce 1593, sály ze 17.–18. století, cvičiště ve dvoře z roku 1526.

katalog a archivní pomůcka2/5text přečten
Šermíři sv. Michaela v masné hale v Yprách

Bratrstvo sv. Michaela si pronajalo horní patro masných krámů jako cvičebnu.

katalog a archivní pomůcka2/5text přečten
Grenier: výzva k šermu fleretem a dýkou v Saint-Quentinu na svátek sv. Michaela
L’escrime du fleuret et du poignard

Grenierovo líčení veřejné výzvy k šermu fleretem a dýkou cituje Quentina de La Fons, kapitolu CCXXVII. Grenier popisuje požadovaný počet zásahů do značky poblíž srdce.

literatura3/5čtená edice
Žádost Simona Belckawa o obnovení týdenního šermířského cvičení v Gdaňsku

Mistr stráže požádal radu, aby mu dovolila obnovit týdenní šermířská cvičení. Michalak popisuje nedatovanou žádost a odkazuje na Státní archiv v Gdaňsku 300,36/53, s. 27–28.

Gdańsklistina a archivní záznam3/5známo z citace
Repertorium raně novověkých řádů
Policeyordnungen der Frühen Neuzeit

Databáze uvádí archivní odkazy na pět ulmských řádů a dvě usnesení kolínské městské rady o šermířských školách.

katalog a archivní pomůcka2/5čtená edice
Collectanea Albrechta Weyermanna, oddíl III: Jezdecká a šermířská škola
Kollektaneen, III. Reit- u. Fechtschule

Sbírka má samostatný oddíl věnovaný jezdecké a šermířské škole. Obsah rukopisu není ověřen.

literatura2/5známo z citace
Schmidovy poznámky a pracovní podklady ke švábskému idiotikonu
Schwäbisches Idiotikon: Notizen, Sammlungen, Vorarbeiten, Korrespondenzen

Přípravné slovníkové materiály mohou obsahovat prameny k heslu Federfechter. Katalog jednotlivá hesla neuvádí.

literatura2/5známo z citace
Sbírka ulmských nařízení, převážně z let 1540–1580
Ulmer Ordnungen (najmä 1540–1580)

Sbírka s obsahem v Ludwigsburgu. Řád z roku 1565 je doložen v ulmském svazku A 3681.

literatura2/5známo z citace
Městské účty Bardejova: platby šermíři (léta 1430–1439 a rok 1444)

Dva zápisy po 100 denárech. Editor vykládá výraz gladiator jako nositele meče městského rychtáře.

Bardejovlistina a archivní záznam2/5čtená edicesnímek pramene
REED Online (Records of Early English Drama)
REED Online – zbierky Swan Playhouse (Southwark), Bear Gardens and Hope Playhouse, Suffolk, Yorkshire North Riding

Edice záznamů o divadle a zábavě; obsahuje dvě zprávy o smrti šermíře v divadle Swan roku 1603.

edice2/5text přečten
Bez data: hejtman Marxbrüder Johann Becker podává zprávu Federfechter

Johann Becker, hejtman 'in St. Marx and Löwenberg', podává zprávu Federfechter. (V tabulce chybí u signatury číslo položky.)

listina a archivní záznam3/5katalogový záznam
Bez data: Bernard Hartz Schedelovi o šermířských záležitostech

Bernard Harrtz píše Jakubu Janu Schedelovi, vrchnímu hejtmanovi šermířů v Praze, o šermířských záležitostech.

listina a archivní záznam1/5katalogový záznam
Gdaňsk, bez data: zpráva nejmenovaného šermíře vrchnímu hejtmanovi v Praze

Zpráva nejmenovaného šermíře vrchnímu hejtmanovi v Praze o šermířských záležitostech.

Gdańsklistina a archivní záznam1/5katalogový záznam
Bez data: Konrád Hartmann svědčí ve sporu o urážku na cti

Konrád Hartmann, šermířský mistr, podává svědectví ve sporu mezi Gotfriedem Krubnerem z Augšpurku a jistým šermířem o urážku na cti.

listina a archivní záznam2/5katalogový záznam
Bez data: Walter Schedelovi o šermířských záležitostech

Jan Jiří Walter, zástupce hejtmana šermířů, píše Janu Jakubu Schedelovi o šermířských záležitostech.

listina a archivní záznam1/5katalogový záznam
Nedatováno: Renckendorf a Walter si stěžují, že někteří šermíři porušují privilegia

Jáchym Renckendorf, šermíř, a Jan Jiří Walter, šermíř, si stěžují pražskému šermířskému cechu, že někteří šermíři porušují privilegia.

listina a archivní záznam3/5katalogový záznam
Bez data: fragment dopisu Schedelovi

Fragment dopisu Jakubu Janu Schedelovi, vrchnímu hejtmanovi šermířů v Praze, o šermířských záležitostech.

listina a archivní záznam1/5katalogový záznam
Bez data: Kobrich Schedelovi o šermířských záležitostech

Adam Antonín Kobrich z Greifenfelsu píše Jakubu Janu Schedelovi, vrchnímu hejtmanovi šermířů v Praze, o šermířských záležitostech.

listina a archivní záznam1/5katalogový záznam

úplný překlad s původním textem · snímek nebo detail pramene · relevance (5 = stanovy a řády, 1 = okrajová) · originál ověřen, edice prostudována, katalog, pouze citace. Jak hodnotíme